Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Jaroslava Pfeilerová

Popis operace:

1. Dohoda o provedení práce.

Dohoda o provedení práce je využívána především u příležitostných prací. Dohodu o provedení práce není možné uzavřít na dobu neurčitou, musí být uzavřena písemně a měla by obsahovat minimálně následující náležitosti:

popis druhu práce, místo výkonu práce, dobu, na kterou je smlouva uzavřena, rozsah počtu hodin nezbytných pro výkon sjednané práce, odměnu za jednu hodinu práce nebo odměny za měsíc a také možnost odstoupení od smlouvy. Dohodu o provedení práce lze uzavřít na výkon práce, jejíž rozsah je omezen maximálně na 300 hodin v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele. Výše odměny plynoucí z dohody o provedení práce není nijak limitována.

Do rozsahu práce se přitom započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro stejného zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec však může uzavřít dohodu o provedení práce s více zaměstnavateli a u každého se posuzuje maximální rozsah prací 300 hodin ročně samostatně. Žádné úhrnné posuzování rozsahu prací vykonaných v kalendářním roce pro různé zaměstnavatele není zákoníkem práce stanoveno.

Zaměstnavatel ani zaměstnanec neplatí z odměn plynoucích z dohod o provedení práce sociální a zdravotní pojištění, pokud výdělek nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně. V případě vyplacení měsíční odměny nad 10 000 Kč (tj. od 10 001 Kč), již bude nutné pojistné odvádět.

2. Dohoda o pracovní činnosti. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování tohoto nejvýše přípustného rozsahu se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Sjednaný rozsah pracovní doby je povinnou přílohou dohody o pracovní činnosti. Dohoda o pracovní činnosti musí být sjednána písemně a jejím obsahem jsou sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Na rozdíl od dohody o provedení práce je možné uzavřít smlouvu na neurčito a také lze sjednat právo zaměstnance na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou. Odměna z dohody o pracovní činnosti podléhá sociálnímu i zdravotnímu pojištění (s výjimkou příjmů do 3 500 Kč měsíčně).

Zákoník práce obsahuje pro dohody o provedení prací mimo pracovní poměr zvláštní úpravu a v porovnání s klasickým pracovním poměrem se vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v mnohých případech liší. O některých odlišnostech se zmíním v následujícím textu.

Dovolená u dohod konaných mimo pracovní poměr

Ze zákona není uloženo právo zaměstnanců činných na základě dohod na dovolenou.

• Dohoda o pracovní činnosti: V případě, že je uzavřena dohoda o pracovní činnosti, může být právo zaměstnance na dovolenou sjednáno např. v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisem nebo přímo v dohodě.

• Dohoda o provedení práce: U dohody o provedení práce nemůže být právo zaměstnance na dovolenou sjednáno žádným způsobem.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a zaměstnanecké benefity

Zaměstnanecké výhody (např. služební automobil pro služební i soukromé využití, závodní stravování, penzijní připojištění, životní pojištění apod.) zaměstnavatel poskytuje z důvodu, aby stabilizoval pracovní kolektiv a udržel si kvalitní zaměstnance. Vzhledem k tomu, že dohody jsou uzavírány spíše pro občasné práce, neplní v tomto případě poskytování zaměstnaneckých benefitů svůj účel. V praxi se však poměrně často setkáváme s tím, že zaměstnanecké benefity jsou zaměstnancům poskytovány i v případě uzavření dohod. Zákoník práce ani jiný právní předpis tento postup nezakazuje. Jedná se spíše o daňovou záležitost, kdy zákon o daních z příjmů vymezuje, která plnění u zaměstnanců podléhají zdanění a která jsou od daně osvobozena a také která plnění zaměstnavatel může a která nemůže daňově uplatnit. Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnancům činným na základě dohody poskytnout některou zaměstnaneckou výhodu, bude daňový dopad tohoto plnění podobný jako u zaměstnanců v pracovním poměru (viz Zaměstnanecké výhody).

Odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Při odměňování za vykonanou práci se v případě dohod o provedení práce i dohod o pracovní činnosti vychází z principu, že zaměstnanci nenáleží mzda, ale odměna, která je smluvní. Na tuto odměnu se nevztahují minimální mzdové tarify. A právě tato skutečnost v některých případech vedla k tomu, že odměny byly poskytovány v neúměrně nízké nebo naopak vysoké částce. Na poskytování odměny se však od 1. 1. 2007 vztahuje zásada, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. To znamená, že pro výši poskytované odměny není rozhodující pracovněprávní vztah, na základě kterého je práce konána, ale rozhodující je výkon stejné práce.

Cestovní náhrady poskytované zaměstnancům na základě dohod

Právní úprava poskytování cestovních náhrad zaměstnancům vykonávajícím práci na základě dohod o provedení prací mimo pracovní poměr je upravena v § 155 ZP. Podle tohoto ustanovení je možné poskytovat zaměstnanci cestovní náhrady i v případě, kdy koná pro zaměstnavatele práci na základě dohody, ale pouze za předpokladu, že toto právo bylo výslovně sjednáno. Pokud nebude toto právo zaměstnance dohodnuto, bude případné poskytnutí cestovních náhrad posouzeno jako plnění bez právního titulu. Pro usnadnění jednání se zaměstnanci i pro snadnější prokazování oprávněnosti poskytnutých náhrad kontrolním orgánům doporučuji sjednat poskytování cestovních náhrad písemně.

Analytické účty:

Ke všem účtům doporučuji vést analytickou evidenci. Účet 211 – Peněžní prostředky v pokladně je třeba členit podle jednotlivých měn a také podle odpovědných osob, účet 221 – Peněžní prostředky na účtech podle jednotlivých peněžních ústavů, u kterých je účet zřízen. Účet 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění je potřebné analyticky členit podle jednotlivých pojišťoven. Účet 521 – Mzdové náklady a účet 342 – Ostatní přímé daně je vhodné rozlišit, aby bylo zřejmé, který příjem a v jaké výši byl zdaněn srážkovou daní a ze kterého byla sražena záloha na daň ze závislé činnosti. Účet 512 – Cestovné je vhodné členit minimálně na tuzemské a zahraniční pracovní cesty. Nákladové a výnosové účty členíme podle jednotlivých druhů nákladů a výnosů a také pro daňové účely. Účetní jednotka si vnitřním předpisem sama určí, které účty budou vedeny analyticky při současném respektování schválených ČÚS.

Účetní doklady:

Účetní doklady musí být tvořeny v souladu s vnitřním předpisem a zákonem o účetnictví. Pokud doklad neobsahuje uvedené náležitosti – nelze jej považovat za účetní doklad. Podkladem pro účtování bude mzdová evidence vedená v souladu s platnými právními předpisy. O příjmech a výdajích v hotovosti bude účtováno na základě příjmových a výdajových pokladních dokladů, o příjmech a výdajích uskutečněných převodem z účtu společnosti bude účtováno na základě jednotlivých výpisů z účtu.