Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

JUDr. Pavla Blažková, Ing. Martin Veselý

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce – zejména § 3, § 25 odst. 4, §§ 74 – 78, § 109 odst. 5, § 155,

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – zejména § 6 odst. 1, 4 a 9, § 36 odst. 1 a 6,

• zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění – § 7a (účast na pojištění u dohod o provedení práce nad 10 000 Kč),

• zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění – § 5 písm. a) body 3 a 5.

Zákoník práce (dále též "ZP") vymezuje tyto základní pracovněprávní vztahy:

• pracovní poměr,

• vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, kterými jsou dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.

V tomto textu upozorňujeme zejména na pracovněprávní a daňové souvislosti dohod konaných mimo pracovní poměr.

Rozhodujícím vztahem, v němž má být vykonávána závislá práce, je i nadále pracovní poměr. Jelikož však stále existuje potřeba výkonu pracovních činností menšího rozsahu, které mají znaky závislé práce a které nemají být podle rozhodnutí zákonodárce vykonávány v podnikatelských vztazích (např. na základě smlouvy o dílo či smlouvy příkazní), jsou zavedeny dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pro dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti je stanovena povinná písemná forma. Jedno vyhotovení dohody musí zaměstnavatel vydat zaměstnanci.

Omezený časový limit platí jen u dohody o provedení práce a činí 300 hodin v kalendářním roce. V obou typech dohod musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá; ta může být buď určitá, nebo neurčitá.

Oba typy dohod lze sjednávat s občany, kteří:

• nemají se zaměstnavatelem uzavřen pracovní poměr na stejný druh práce, nebo

• v pracovním poměru k zaměstnavateli již jsou, ale práce, které mají být na základě dohod vykonány, se liší od druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.

Způsob zrušení je u obou typů dohod možné sjednat. Pokud způsob zrušení dohody sjednán není, může být zrušena dohodou zaměstnavatele a zaměstnance ke sjednanému dni, nebo jednostranně (i bez uvedení důvodu) s 15denní výpovědní dobou, která začíná běžet dnem, kdy byla výpověď doručena druhému účastníku dohody. Lze sjednat i okamžité zrušení dohody, ovšem pouze pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Dohoda o provedení práce může být uzavřena pouze na práci, jejíž rozsah nepřesáhne 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Do takto stanoveného maximálního rozsahu se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro téhož zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce (časový rozsah dohod se sčítá).

Fyzická osoba však může sjednat neomezený počet dohod o provedení práce, pokud jde o různé zaměstnavatele.

U dohody o pracovní činnosti žádný absolutní limit počtu odpracovaných hodin neplatí. Rozsah sjednané práce však může činit nejvýše polovinu stanovené týdenní pracovní doby; to se posuzuje za celou sjednanou dobu, nejdéle však za období 52 týdnů.

Pro oba druhy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí právní úprava pro výkon práce v pracovním poměru, pokud není v zákoníku práce stanoveno něco jiného. Pro dohody však neplatí ustanovení zákoníku práce pro výkon práce v pracovním poměru upravující:

• převedení na jinou práci a přeložení,

• dočasné přidělení,

• odstupné,

• pracovní dobu a dobu odpočinku; výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během po sobě jdoucích 24 hodin,

• překážky v práci na straně zaměstnance,

• dovolenou,

• skončení pracovního poměru,

• odměňování (musí však být dodržena minimální mzda),

• cestovní náhrady.

Zaměstnancům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr přísluší náhrada mzdy při jejich dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel musí pro účely poskytování této náhrady předem určit stanovené rozvržení týdenní pracovní doby těchto zaměstnanců do směn.

Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se vztahují rovněž obecná ustanovení zákoníku práce upravující některé další zásady pracovněprávních vztahů:

• bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

• náhradu škody ze strany zaměstnance i zaměstnavatele,

• práva, která vznikla zaměstnancům z kolektivní smlouvy (§ 25 odst. 4 ZP).

Zaměstnanec, který vykonává pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, má nárok na cestovní náhrady pouze v případě, že v dohodě bylo právo zaměstnance na poskytování cestovních náhrad výslovně sjednáno. U dohody o pracovní činnosti musí být zároveň sjednáno pravidelné pracoviště zaměstnance (§ 155 odst. 1 ZP). U dohody o provedení práce pravidelné pracoviště sjednáno být nemusí, pak ale cestovní náhrady, pokud byly sjednány, přísluší pouze při výkonu práce mimo obec bydliště zaměstnance.

Z odměn za činnost konanou na základě dohody o provedení práce se platí pojistné na sociální zabezpečení (tj. na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) i na zdravotní pojištění pouze tehdy, je-li zaměstnanci zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 000 Kč za kalendářní měsíc od jednoho zaměstnavatele.

U dohody o pracovní činnosti jsou zaměstnanci účastni sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění v ČR za stejných podmínek jako zaměstnanci v pracovním poměru. Pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění se platí z příjmů zaměstnance jen tehdy, jestliže z dohody o pracovní činnosti vznikla povinná účast na nemocenském, resp. důchodovém pojištění.

Pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti platí tyto zásady:

• účast na pojištění zakládá takové…