Dovoz zboží

Důsledně musíme proto při všech obchodních transakcích rozlišovat, konkrétně při řešení daňového režimu u příjemce v tuzemsku, jestli se jedná o pohyb zboží v rámci EU (viz související články Zboží v EU) nebo v tomto textu rozebíraný dovoz zboží.

Novela 2021

Markantně tento aspekt zvýraznila aktuální novela zákona o DPH účinná od 1. 10. 2021, která zavedla pojmy prodej zboží na dálku (v rámci EU) a prodej dovezeného zboží na dálku (ze třetí země) aj.

Harmonizace v rámci EU je však účinná již od 1. 7. 2021.

Dovoz zboží je jednoznačně předmětem daně z přidané hodnoty, ale na rozdíl od jiných plnění není podmínkou úplata, jak vyplývá z § 2 ZDPH. Aby byl dovoz zboží předmětem české DPH, musí být v ČR místo plnění.

Výklad

Postupně se seznámíme s obecnými zásadami platnými v dani z přidané hodnoty u dovozu zboží: správou (1.), jak je to s nárokem na odpočet daně a vznikem daňové povinnosti včetně doplnění aktuální novelou (2.). Samostatně se věnujeme základu daně a případné opravě základu daně (3.), sazbám daně a výši daně (4.), daňovým dokladům a údajům v daňovém přiznání (5.). Dále rozebíráme specifické případy osvobození, otázky souvisejících služeb aj., ale také zvláštní režim dovozu zboží nízké hodnoty (6.).

Novela 2021

V poslední sedmé kapitole se věnujeme aktuální novele, zejména prodeji dovezeného zboží na dálku. Některé novinky komentujeme také v následujících kapitolách.

Povinnost přiznat daň při dovozu zboží vzniká podle § 23 zákona o DPH zejména při propuštění zboží do příslušných celních režimů.

Kdy je nárok na odpočet?

Plátce má nárok na odpočet DPH při dovozu zboží, nejdříve však za zdaňovací období, ve kterém splnil pravidla stanovená v § 72 a násl. zákona o DPH. Podmínkou je mimo jiné podle ustanovení § 73 odst. 1 písm. c) či d) ZDPH mít daňový doklad a současně i to, že daň byla přiznána nebo vyměřená daň zaplacena (blíže viz dále).

Plátce je povinen přiznat daň ve svém daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do příslušného režimu propuštěno.

Místo plnění

Stanovení místa plnění je nutné pro určení, kde bude z dovozu zboží přiznána a placena daň. Místem plnění při dovozu zboží je podle § 12 zákona o DPH členský stát EU, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vystupuje ze třetí země, resp. kdy vstupuje ze třetí země na území EU.

Pokud by v uvedeném příkladu bylo zboží propuštěno do volného oběhu ve SRN, místo plnění bude v Německu a český plátce musí řešit, jestli mu zde nevznikají registrační povinnosti v Německu. Následně při dodání zboží do České republiky se může jednat o standardní pořízení zboží v EU.

Výjimka

Jestliže zboží při vstupu ze třetí země do EU má postavení dočasně uskladněného zboží, nebo je umístěno do svobodného skladu či pásma, nebo je propuštěno do celního režimu vnější tranzit, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo aktivní zušlechťovací styk, je místem plnění území toho členského státu, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření.

V případě, že dovezené zboží není propuštěno do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost vyměřit daň, může se nárok na odpočet uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém rozhodl celní orgán o vyměření daně.

Pokud DPH při dovozu vyměřují celní úřady (viz příklady výše), lze nárok na odpočet uplatnit nejdříve za zdaňovací období, kdy je daň zaplacena a plátce má k dispozici daňový doklad.

Další okamžiky vzniku daňové povinnosti při dovozu zboží

V zákoně o DPH jsou v § 23 popsány i další situace, kdy vzniká povinnost přiznat daň při dovozu zboží, zpravidla se jedná o porušení podmínek stanovených v celních předpisech.

Povinnost přiznat daň z dovozu zboží zde může být vázána na rozhodnutí celních orgánů, třeba při vrácení zboží ze svobodného pásma nebo skladu v tuzemsku zpět do tuzemska, nebo nesplněním podmínky pro celní režim tranzit, dočasné uskladnění atp.

Daňová povinnost k DPH při dovozu vzniká také dnem, kdy podle celních předpisů vzniká povinnost uhradit celní dluh ve výše uvedených případech, kdy správcem daně je celní úřad. Znamená to, že povinná osoba zaplatí daň na základě rozhodnutí celního úřadu a ve svém daňovém přiznání ji již neuvádí. Pro plátce DPH nepůjde zpravidla o četné případy.

Režim přepracování

Režim přepracování pod celním dohledem umožňuje na dovezeném zahraničním zboží provést zpracovatelské operace, které změní sazební zařazení zboží podle celního sazebníku.

Základem daně při vrácení nebo propuštění zboží, které bylo plátcem umístěno do svobodného skladu nebo pásma a pokud došlo ke změně vlastnického vztahu, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zákona o oceňování majetku, popřípadě spotřební daně. Kdyby zboží prošlo zpracovatelskými operacemi, zahrnují se do základu daně ještě náklady na provedení těchto operací.

Jestliže bylo umístěno do svobodného skladu nebo pásma osobou, která plátcem daně není, prošlo tam zpracovatelskými operacemi a má být propuštěno zpět do tuzemska, je základem daně výše nákladů na propuštěné zpracovatelské operace.

Oprava základu daně

Dojde-li k vyměření daně celním úřadem a později se zjistí, že byl nesprávně stanoven základ daně nebo sazba daně, plátce daně tuto skutečnost oznámí celnímu orgánu, který daň původně vyměřil.

Ve vztahu k DPH pak ve smyslu ustanovení § 42 odst. 11 zákona o DPH platí pro opravu základu daně obecné postupy vyplývající z § 42 – odst. 1 až 9. Podle ustanovení § 42 odst. 12 ZDPH při dovozu zboží v případech, kdy DPH vyměřuje celní úřad, je plátce povinen informovat o původním nesprávně uplatněném základu daně nebo sazby daně celní úřad, který daň původně vyměřil.