2022.0900.1
DPH při vývozu zboží
Ing. Martin Sádovský
Vývoz zboží představuje jeden z nejvýznamnějších makroekonomických faktorů České republiky. Z pohledu daně z přidané hodnoty představuje plnění na výstupu, které může být osvobozeno od daně při splnění zákonných podmínek. Zákon č. 235/2004, o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH") specificky definuje u vývozu zboží samostatný pojem vývozu, daňový doklad, datum uskutečnění plnění a podmínky pro osvobození od daně.
Stejně jako dovoz zboží je vývoz vázán na celní předpisy Evropské unie, jejichž hlavním nositelem je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen "celní kodex Unie"). Celní kodex Unie definuje vývoz zboží jako jeden z celních režimů, do kterého lze zboží propustit. V rámci Evropské unie se na vyvážené zboží neuplatňuje vývozní clo s výjimkou specifických případů. Veškeré zboží, které má opustit území Evropské unie, podléhá celnímu řízení a je nezbytné dané zboží deklarovat na celním prohlášení u celního úřadu.
Celní prohlášení pro vývoz zboží může být podáno elektronicky (písemnou obdobu představuje jednotný správní doklad – JSD), nebo ústně či úkonem považovaným za celní prohlášení. Ústní celní prohlášení a úkon považovaný za celní prohlášení se však vztahuje pouze na zboží definované předpisy a vztahuje se nejčastěji na soukromé nebo neobchodní zásilky. Nicméně ústní celní prohlášení při vývozu zboží lze podat i na obchodní zboží, jehož hodnota nepřesahuje 1 000 EUR nebo jehož čistá hmotnost nepřesahuje 1 000 kg. Takové zjednodušení ve formě ústního celního prohlášení představuje pro vývozce administrativní úsporu, neboť na takové podlimitní zboží nemusí vystavovat elektronické celní prohlášení.
Celní předpisy primárně pro obchodní účely definují pojem vývozce jako osobu usazenou na celním území Unie, která má pravomoc určit a určila, že zboží má opustit uvedené celní území. Primární pravidlo považuje za vývozce většinou prodávajícího usazeného v EU. Pokud se nepoužije primární pravidlo pro vývozce, může být vývozcem jakákoliv osoba usazená na celním území Unie, která je stranou smlouvy, podle níž má zboží opustit uvedené celní území. Specifické pravidlo se použije v případech, kdy je za vývozce na základě smlouvy určena např. přepravní společnost zplnomocněná kupujícím neusazeným na území EU. Kupující neusazený na území EU nemůže vystupovat jako vývozce, ale může pověřit vývozem jakoukoliv osobu usazenou na území EU. Definice vývozce slouží pro účely stanovení práv a povinností vyplývajících z celních předpisů a současně může být nápomocna pro určení osoby, které náleží osvobození od daně, pokud se osoba vývozce a deklaranta na vývozním celním prohlášení neshodují. Uvedený vývozce ani deklarant na celním prohlášení nejsou tím rozhodujícím faktorem pro určení osoby, které osvobození při vývozu zboží náleží.
Pro účely celních předpisů se rozlišují dva případy, a to přímý a nepřímý vývoz zboží. Přímý vývoz zboží představuje situaci, kdy je zboží propuštěno do celního režimu vývoz v jednom členském státě EU a zároveň toto zboží ve stejném členském státě opouští území EU. V České republice tento případ nastává u letecké přepravy, neboť Česká republika nemá přímé hranice s žádnou třetí zemí. Nepřímý vývoz zboží představuje případy, kdy je zboží propuštěno do celního režimu vývoz v jednom členském státě EU, avšak zboží opouští území EU v jiném členském státě EU. Nepřímý vývoz se používá nejčastěji u silniční nebo železniční přepravy. Například při nepřímém vývozu zboží do Švýcarska je zboží propuštěno do celního režimu vývoz na celním úřadě vývozu v Praze a opouští území EU na celním úřadě výstupu v Rheinfeldenu na německo-švýcarské hranici. V rámci celního prohlášení pro vývoz zboží se kromě jiných údajů stanovuje lhůta pro vývoz a celní úřad výstupu, který se nachází obvykle na hranicích EU s třetí zemí.
NahoruPlnění vývoz zboží pro účely DPH
Vývozem zboží se rozumí jakýkoliv výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země podle § 66 odst. 1 ZDPH. Třetí země jsou vymezeny jako území mimo území Evropské unie a území Evropské unie je vymezeno jako souhrn území členských států Evropské unie.
Pro účely uplatnění osvobození od daně při vývozu zboží se rozlišuje, zdali se jedná o dodání zboží, které je předmětem daně, či nikoliv. Pokud se jedná o vývoz zboží, tj. výstup zboží z území EU do třetí země, který je dodáním zboží (obvykle prodej zboží do třetí země), pak takové dodání zboží může být osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Existují případy, kdy vývoz zboží není osvobozen od daně, neboť se nejedná o dodání zboží, avšak stále se jedná o vývoz zboží. Takový vývoz zboží, který není dodáním zboží, není vůbec předmětem daně. Jedná se např. o pouhé přemístění obchodního majetku z území EU do třetí země bez převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník nebo o zboží vyvážené za účely výstav a veletrhů, které bude po skončení opět vráceno na území EU. Pro doplnění: předmětem daně je podle § 2 odst. 1 ZDPH dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku.
Plátce má výrobní závod v České republice a sklad ve Velké Británii. Část svého vyrobeného zboží přemístil z České republiky do skladu ve Velké Británii, kde bude následně zboží prodáváno na tamním trhu. Část svého vyrobeného zboží přímo prodal do Švýcarska se zajištěním přepravy ke kupujícímu. Plátce má dostatečné důkazy o výstupu zboží z EU a fyzické přepravě zboží.
Přemístění zboží z ČR do Velké Británie není předmětem daně, neboť se nejedná o dodání zboží (neexistuje úplata, není převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník na jinou osobu), ale je považováno za vývoz zboží podle § 66 odst. 1 ZDPH.
Prodej zboží do Švýcarska je vývozem zboží, který je osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně. Jedná…
