Drobný hmotný majetek v daňové evidenci

Drobný hmotný majetek v daňové evidenci

Ing. Pavel Novák

 NahoruÚvod

V tomto textu se zaměříme na daňové otázky související s hmotným majetkem, který nesplňuje kritéria pro zařazení do hmotného majetku. Zaměříme se na evidenci takového majetku u poplatníků, kteří neúčtují, ale vedou pouze daňovou evidenci.

 NahoruPrávní úprava

• Zákon č 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen ZDP)

  • - § 7b odst. 1, 3 a 4 ZDP stanoví rozsah a způsoby vedení tzv. daňové evidence (dále "DE")
  • - § 7b odst. 2 ZDP stanoví použití účetních předpisů pro obsahové vymezení složek majetku
  • - § 26 odst. 2 ZDP stanoví, který majetek je považován pro účely ZDP za hmotný majetek

• Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen " PVZÚ"). V rámci této vyhlášky je drobný hmotný majetek vymezen v § 7 PVZÚ. Od roku 2008 je třeba vzít v úvahu též ustanovení § 9 PVZÚ, byť se jedná pouze o formální doplnění beze změny podstaty.

 NahoruPojetí drobného hmotného majetku

Nejprve je třeba upřesnit, že pojem drobný dlouhodobý hmotný majetek byl definován pouze pro účely podvojného účetnictví. Od 1. 1. 2002 v důsledku změn v podvojném účetnictví byl tento pojem zrušen. Ustanovení § 7b odst. 2 ZDP určuje, že pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní předpisy o účetnictví, pakliže nejsou určité složky majetku vymezeny zákonem o daních z příjmů. Nahlédneme-li tedy do § 7 PVZÚ, dočteme se zde, že drobným hmotným majetkem jsou samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou. Dosadíme-li si, že zákon o daních z příjmů u těchto předmětů stanoví finanční limit (částka vyšší než 80 000 Kč), od kterého jsou tyto předměty považovány za hmotný majetek, který je povinnost odpisovat, vyjde nám, že drobným hmotným majetkem jsou samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění do 80 000 Kč včetně.

Od roku 2008 bylo do § 9 PVZÚ doplněno, že se na tyto předměty hledí jako na zásobu materiálu. Drobný hmotný majetek je však součástí zásob materiálu pouze do okamžiku výdeje do spotřeby. Dále je třeba tyto předměty evidovat jako drobný hmotný majetek v užívání.

Zcela samostatně definuje zákon o daních z příjmů pojem hmotného majetku (HM). Ustanovení § 26 odst. 2 ZDP totiž stanoví, že hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí:

1. samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 80 000 Kč (limit platný od 1. 1. 2021; předtím činil limit 40 000 Kč) a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok,
2. budovy, domy a jednotky,
3. stavby, s výjimkou:
   1. provozních důlních děl,
   2. drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m² a výšku 5 m,
   3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou,
4. pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky,
5. dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 80 000 Kč,
6. jiný majetek vymezený takto:
   1. technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku,
   2. technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
   3. výdaje hrazené uživatelem, které podle zvláštních předpisů tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je předmětem finančního leasingu, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 80 000 Kč,
   4. právo stavby u poplatníka, který nevede účetnictví.

Definice hmotného majetku (HM) pro účely daně z příjmů je velmi podobná definici dlouhodobého hmotného majetku pro účely účetnictví. Základní rozdíl lze spatřovat v tom, že za hmotný majetek (HM) nejsou považovány pozemky. Tento rozdíl vyplývá z toho, že v daňové legislativě je pojem HM konstruován pouze pro majetek, ze kterého lze provádět daňově účinné odpisování. Z toho důvodu zde nejsou obsaženy pozemky, které se zásadně neodpisují. Tato zásada je zakotvena v zákoně o účetnictví v ustanovení § 28 odst. 1 ZÚ.

Je vhodné si uvědomit, že ZDP definuje pouze pojem hmotného majetku (HM). Nezná (lépe řečeno: nedefinuje) tedy žádný drobný hmotný majetek.

Drobný hmotný majetek, jak již bylo řečeno v úvodu, je takový hmotný majetek, který nesplňuje kritéria pro zařazení do hmotného majetku (HM) podle zákona o daních z příjmů. V praxi se tedy bude nejčastěji jednat o movité věci, jejichž ocenění je nižší nebo rovno částce 80 000 Kč, přičemž doba použitelnosti je delší než jeden rok.

V předchozím příkladu je vhodné si zejména povšimnout, že pozemek nemůže být nikdy považován za drobný hmotný majetek, přestože jeho ocenění není vyšší než 80 000 Kč. Je tomu tak proto, že pozemek bez ohledu na jeho ocenění je v účetních předpisech přímo definován jako dlouhodobý hmotný majetek.

V uvedeném příkladu je podobně jako v předchozím případě vhodné si povšimnout, že ani budova nemůže být nikdy považována za drobný hmotný majetek, přestože její ocenění není vyšší než 80 000 Kč. Je tomu tak proto, že budova bez ohledu na její ocenění je v zákoně o daních z příjmů zařazena do odpisovaného hmotného majetku.