Drobný hmotný majetek v daňové evidenci
Ing. Pavel Novák
NahoruÚvod
V tomto textu se zaměříme na daňové otázky související s hmotným majetkem, který nesplňuje kritéria pro zařazení do hmotného majetku. Zaměříme se na evidenci takového majetku u poplatníků, kteří neúčtují, ale vedou pouze daňovou evidenci.
NahoruPrávní úprava
-
Zákon č 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen ZDP)
- - § 7b odst. 1, 3 a 4 ZDP stanoví rozsah a způsoby vedení tzv. daňové evidence (dále "DE")
- - § 7b odst. 2 ZDP stanoví použití účetních předpisů pro obsahové vymezení složek majetku
- - § 26 odst. 2 ZDP stanoví, který majetek je považován pro účely ZDP za hmotný majetek
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen " PVZÚ"). V rámci této vyhlášky je drobný hmotný majetek vymezen v § 7 PVZÚ. Od roku 2008 je třeba vzít v úvahu též ustanovení § 9 PVZÚ, byť se jedná pouze o formální doplnění beze změny podstaty.
NahoruPojetí drobného hmotného majetku
Nejprve je třeba upřesnit, že pojem drobný dlouhodobý hmotný majetek byl definován pouze pro účely podvojného účetnictví. Od 1. 1. 2002 v důsledku změn v podvojném účetnictví byl tento pojem zrušen. Ustanovení § 7b odst. 2 ZDP určuje, že pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní předpisy o účetnictví, pakliže nejsou určité složky majetku vymezeny zákonem o daních z příjmů. Nahlédneme-li tedy do § 7 PVZÚ, dočteme se zde, že drobným hmotným majetkem jsou samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou. Dosadíme-li si, že zákon o daních z příjmů u těchto předmětů stanoví finanční limit (částka vyšší než 80 000 Kč), od kterého jsou tyto předměty považovány za hmotný majetek, který je povinnost odpisovat, vyjde nám, že drobným hmotným majetkem jsou samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění do 80 000 Kč včetně.
Od roku 2008 bylo do § 9 PVZÚ doplněno, že se na tyto předměty hledí jako na zásobu materiálu. Drobný hmotný majetek je však součástí zásob materiálu pouze do okamžiku výdeje do spotřeby. Dále je třeba tyto předměty evidovat jako drobný hmotný majetek v užívání.
Zcela samostatně definuje zákon o daních z příjmů pojem hmotného majetku (HM). Ustanovení § 26 odst. 2 ZDP totiž stanoví, že hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí:
- samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 80 000 Kč (limit platný od 1. 1. 2021; předtím činil limit 40 000 Kč) a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok,
- budovy, domy a jednotky,
- stavby, s výjimkou:
- provozních důlních děl,
- drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m,
- oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou,
- pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky,
- dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 80 000 Kč,
- jiný majetek vymezený takto:
- technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku,
- technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
- výdaje hrazené uživatelem, které podle zvláštních předpisů tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je předmětem finančního leasingu, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 80 000 Kč,
- právo stavby u poplatníka, který nevede účetnictví.
Definice hmotného majetku (HM) pro účely daně z příjmů je velmi podobná definici dlouhodobého hmotného majetku pro účely účetnictví. Základní rozdíl lze spatřovat v tom, že za hmotný majetek (HM) nejsou považovány pozemky. Tento rozdíl vyplývá z toho, že v daňové legislativě je pojem HM konstruován pouze pro majetek, ze kterého lze provádět daňově účinné odpisování. Z toho důvodu zde nejsou obsaženy pozemky, které se zásadně neodpisují. Tato zásada je zakotvena v zákoně o účetnictví v ustanovení § 28 odst. 1 ZÚ.
Je vhodné si uvědomit, že ZDP definuje pouze pojem hmotného majetku (HM). Nezná (lépe řečeno: nedefinuje) tedy žádný drobný hmotný majetek.
Drobný hmotný majetek, jak již bylo řečeno v úvodu, je takový hmotný majetek, který nesplňuje kritéria pro zařazení do hmotného majetku (HM) podle zákona o daních z příjmů. V praxi se tedy bude nejčastěji jednat o movité věci, jejichž ocenění je nižší nebo rovno částce 80 000 Kč, přičemž doba použitelnosti je delší než jeden rok.
Podnikatel vedoucí daňovou evidenci (DE) si dne 1. 4. 202X koupil pozemek pro účely výstavby malé prodejny. Dle kupní smlouvy za tento pozemek zaplatil částku 75 000 Kč. Protože se jedná o pozemek, zaeviduje ho jako dlouhodobý hmotný majetek, který nebude odpisován. Výdaj ve výši úhrady pořizovací ceny (75 000 Kč) bude tedy výdajem daňově neuznatelným. Na tento pozemek založí kartu dlouhodobého hmotného majetku (nebo provede zápis do knihy dlouhodobého hmotného majetku).
V předchozím příkladu je vhodné si zejména povšimnout, že pozemek nemůže být nikdy považován za drobný hmotný majetek, přestože jeho ocenění není vyšší než 80 000 Kč. Je tomu tak proto, že pozemek bez ohledu na jeho ocenění je v účetních předpisech přímo definován jako dlouhodobý hmotný majetek.
Další podnikatel vedoucí DE si dne 5. 6. 202X koupil pozemek, jehož součástí je malá budova. Podařilo se mu vyjednat velmi výhodnou cenu – podle znaleckého posudku, kterým si nechal rozdělit kupní cenu na cenu pozemku a cenu staveb, je cena budovy pouze 80 000 Kč. Zatímco část kupní ceny připadající na pozemek odpisovat nelze (viz předchozí příklad), budovu zaeviduje jako hmotný majetek, který bude daňově odpisován. Výdaj ve výši úhrady části kupní ceny za budovu (80 000 Kč) bude daňově neuznatelným výdajem. Na budovu založí kartu hmotného majetku (nebo provede zápis do knihy hmotného majetku). Budovu zařadí do odpisové skupiny a bude každoročně uplatňovat odpisy jako daňově uznatelné výdaje v rámci tvorby základu daně dle §§ 23 a 31 ZDP (rovnoměrný odpis) nebo dle § 32 ZDP (zrychlený odpis). O provedeném odpisu provede zápis též na kartu hmotného majetku (v knize hmotného majetku).
V uvedeném příkladu je podobně jako v předchozím případě vhodné si povšimnout, že ani budova nemůže být nikdy považována za drobný hmotný majetek, přestože její ocenění není vyšší než 80 000 Kč. Je tomu tak proto, že budova bez ohledu na její ocenění je v zákoně o daních z příjmů zařazena do odpisovaného hmotného majetku.
Podnikatel pan Novák si dne 15. 7. 202X koupil nový přenosný počítač za cenu 79 000 Kč bez DPH. Jedná se o movitou věc, doba použitelnosti tohoto přenosného počítače bude jistě delší než 1 rok, ovšem ocenění není vyšší než 80 000 Kč. Z toho důvodu se jedná o drobný hmotný majetek (vycházíme-li z předpokladu, že rok 202X je zde rokem, kdy již platí nový limit pro hranici hmotného majetku 80 000 Kč). Výdaj na jeho pořízení je daňově uznatelným výdajem.
Nový přenosný počítač pan Novák zapíše do evidence drobného hmotného majetku v užívání. Na základě této evidence je pan Novák schopen doložit správci daně, že se jedná o součást "obchodního majetku" podle § 4 odst. 4 ZDP, a výdaje spojené s provozem, údržbou či opravou tohoto počítače budou též daňově uznatelnými výdaji.
…