Ing. Jan Ambrož
Tímto pojmem rozumíme povinnost správce daně závazným způsobem vyjádřit názor, "výklad" některého daňového problému, a to formou rozhodnutí.
NahoruDaňový řád
V zákoně o správě daní a poplatků byl tento procesní úkon zakotven v ustanovení § 34b ZSDP. V daňovém řádu se problematice "Řízení o závazném posouzení" věnuje §§ 132 a 133 DŘ.
Editační povinnost nesmíme zaměňovat s povinností poskytovat informace ve smyslu ustanovení § 57 a násl. DŘ.
Význam editační povinnosti je nesporný. Daňový subjekt, pokud se řídí stanoviskem správce daně na základě vydaného rozhodnutí, získává tolik potřebnou jistotu v daňovém řízení. Případná daňová kontrola pak nemůže zpochybnit jím použitý postup, je-li v intencích takového rozhodnutí.
Jak však potvrdí další text, v České republice se tohoto daňového institutu využívá málo. Důvodů je několik. Na jedné straně nezkušenost obou zúčastněných stran (daňových subjektů a správců daně), na straně druhé nedůvěra subjektů, kteří mají obavy, že odborné posouzení nebude objektivní.
NahoruSdělení GFŘ
Někdy se omylem různé, byť s číslem jednacím vydané, sdělení správy daní kladou na roveň editační povinnosti. Publikované názory daňové správy jsou jistě cenným zdrojem informací, ale nic více či méně. Respektive je třeba myslet na to, že pro správce daní jsou jakýmsi metodickým návodem, jak mají konkrétní kauzy posuzovat.
NahoruJiné dohody
Se správcem daně lze v některých výjimečných případech dohodnout konkrétní postup - nejde tedy o závazné posouzení, ale sjednání způsobu zdanění, například paušální daně nebo základu daně u stálé provozovny.
Na závěr textu se krátce k tomuto zvláštnímu způsobu jednání se správcem daně vrátíme.
NahoruProcesní pravidla podle DŘ
Chceme-li získat rozhodnutí správce daně v rámci editační povinnosti, musíme podat žádost. Není-li v některé daňově normě specifikováno jinak, základními náležitostmi takové žádosti je zejména popis problému, který je předmětem posouzení, a návrh, jak má být podle předkladatele žádost posouzena.
Některá specifika obsahuje jak zákon o daních z příjmů, tak zákon o dani z přidané hodnoty - viz další výklad.
NahoruPoplatek
Každá žádost je individuálně posouzena, ale také zpoplatněna částkou 10 000 Kč podle zákona o správních poplatcích.
NahoruRozhodnutí
Jde o rozhodnutí správce daně, proto jako takové musí mimo jiné obsahovat:
-
obecné texty (podle § 102 DŘ aj.),
-
popis problému, tj. údaje, které byly použity pro posouzení,
-
odůvodnění rozhodnutí,
-
platnost věcná a časová daného rozhodnutí.
Proti rozhodnutí o závazném posouzení nelze použít opravný prostředek (§ 132 odst. 3 DŘ), a to je další důvod, proč je v praxi tato forma "spolupráce" se správou daní využívána zřídka.
Je však výhodnou, jak je uvedeno výše, že daňový subjekt získává jistotu na nerovné daňové půdě... Rozhodnutí je skutečně závazné i pro jiného správce daně, pokud však bude posuzovat zcela shodnou situaci.
Poslední výše uvedená podmínka, shodná situace, může být samozřejmě kamenem úrazu. Proto je nutné v žádosti detailně popsat konkrétní vzorový případ.
NahoruObdobí
Daňový subjekt potřebuje získat klid pro období, za které může být konkrétní situace přezkoumána, resp. vyměřena daň. Není-li v rozhodnutí uvedeno jinak, platí tříletá standardní lhůta.
NahoruOprava rozhodnutí
Daňový subjekt má poměrně velkou jistotu, neboť lze rozhodnutí zrušit jen na jeho žádost. Ta bude zřejmě podána v případech, kdy došlo ke změně původních podmínek.
V další části se zaměříme zejména na zákon o daních z příjmů a daň z přidané hodnoty.
NahoruDaň z příjmů
Nejvíce možností má poplatník daně z příjmů s tím, že jde nejen o právnické osoby:
NahoruVýdaje a zdanitelné příjmy
Pro stanovení správného základu daně musí poplatník určit:
Firma Export řeší, které náklady souvisí s příjmy osvobozenými od daně (standardně vyjmenované v § 19 ZDP), ale také "nové", které byly dříve zařazeny v dani darovací (tj. nyní osvobozené od daně podle § 19b ZDP). V případě závažných nejasností má možnost se obrátit na správce daně se žádostí o posouzení podle § 24a ZDP.
NahoruŽádost
Jde o praktickou intepretaci konkrétních ustanovení zákona o daních z příjmů: §§ 23 odst. 5 a 24 odst. 3 ZDP.
Tomuto problému se však věnuje také § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, na který zákonodárce zapomněl.
Podá-li výše uvedený poplatník žádost, musí dodržet podmínky uvedené v § 24a ZDP - uvádí se:
-
základní identifikace poplatníka,
-
údaje pro posouzení: struktura celkových výdajů a příjmů rozdělených podle jednotlivých činností,
-
případná výše poskytnutých dotací,
-
popis klíčových položek (včetně doplňujících informací třeba o majetku),
-
návrh rozdělení a jeho zdůvodnění.
-
zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí týkat,
-
návrh výroku (stanoviska).
NahoruNeziskové subjekty
Velmi důležité může být takové posouzení správcem daně pro neziskové subjekty.
NahoruPříjmy z pronájmu
Především poplatníci daně z příjmů fyzických osob se v zákoně o daních z příjmů málo orientují. Proto je pouze fyzickým osobám nabídnuta další editační povinnost, a to pro příjmy z pronájmu nemovitého majetku podle § 24b ZDP.
Musíme si doplnit, že tyto příjmy lze zařadit nejen do klasického dílčího daňového základu podle § 9, ale také § 7 ("podnikání").
NahoruKrácení výdajů
V praxi se nejčastěji objevují případy, kdy fyzická osoba používá nemovitost současně pro osobní potřeby a "zdanitelné" příjmy.
Pan Nováček je lékař a v přízemí rodinného domu má zřízenu ordinaci. Řeší, jak má výdaje na nemovitost rozdělit, jaký poměr je ten nejsprávnější. Ne vždy je nejjednodušší varianta - rozdělení podle podlahové plochy - nejlepší.
NahoruŽádost
Pokud pan Nováček podá žádost o posouzení, musí taková žádost obsahovat prakticky shodné údaje, jak je uvedeno výše v předchozím výkladu.
Samozřejmě zde je popis jednoznačnější. Je třeba uvést plochu a objem jednotlivých obytných a neobytných prostor, rozdělení na využívané pro soukromé potřeby a zdanitelné příjmy.
Pan Nováček, v souladu s § 24 odst. 2 písm. c) ZDP, v žádosti uvedl také parametry týkající se vytápění, klimatizace, osvětlení atd. Rozhodujícím kritériem by též měly být časové údaje.
Z výše uvedeného vyplývá, že příprava takové dokumentace a hlavně její posouzení jsou velmi komplikované. Proto je tato možnost editační povinnosti, obdobně jako jiné, prakticky nevyužívána. Kdyby měl správce daně žádost objektivně posoudit, musel by provést několik místních šetření v denní i noční dobu, v pracovních i volných dnech...
NahoruCo je opravou, údržbou nebo technickým zhodnocením?
Na takovou poměrně jednoduchou otázku nalézáme v daních, ale také v účetnictví, odpověď velmi těžko. Pomocnou ruku tedy nabízí § 33a ZDP, ale v praxi se prakticky nevyužívá z jednoho prostého důvodu.
Nahoru§ 33 ZDP
Ustanovení § 33 ZDP, v němž je definováno technické zhodnocení, stále nebylo novelizováno. A tak se správce daně často tím ustanovením, na které ale mimo jiné odkazuje první věta § 33, také neřídí a v některých případech postupuje podle smířlivějšího "výkladu" uvedeného v pokynu D-6.
NahoruVyhláška
V účetních předpisech, v § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb., jsou definovány pojmy oprava a údržba. Od letošního roku má navíc účetnictví i vlastní obsah pojmu technické zhodnocení.
Společnost Nemovitosti připravuje rozsáhlou rekonstrukci nemovitého majetku, který pronajímá. Z dokumentace je zřejmé - bez ohledu na to, zda je dodavatelem stavebních prací nazývána jako "rekonstrukce, modernizace nebo opravy..." - že část prací je povahy oprav a část je spíše technickým zhodnocení. Poplatník si může podat žádost o odborné posouzení.
Například podle pokynu D-6 je jasné, že prostá výměna oken, byť za kvalitativně lepší, je opravou, tj. provozním nákladem. Zákon o daních z příjmů se v § 33 ZDP mýlí, když by jakékoliv zlepšení daného stavu považoval za technické zhodnocení.
Správce daně posuzuje, bude-li požádán, také technické zhodnocení nehmotného majetku (§ 32a odst. 6 ZDP).
NahoruŽádost
Struktura žádosti a její obsah je téměř identický jako u výše uvedených příkladů. Protože se jedná o hmotný nebo nehmotný majetek, v žádosti se mimo jiné uvádí datum a způsob jeho pořízení a uvedení do užívání, pořizovací cena a způsob daňového odpisování.
Společnost Nemovitosti v souladu s § 33a ZDP ve své žádosti důkladně popsala technické a finanční parametry plánovaných oprav/technického zhodnocení - v terminologii ZDP "zásah" do majetku. Nesmí proto ani chybět popis stavu majetku před provedením zásahů.
Kdyby šlo o najatý majetek, musí být součástí žádosti i souhlas vlastníka s provedením zásahu.
NahoruVýzkum a vývoj
Zde jde o mimořádně významnou odčitatelnou položku od základu daně. Její hodnota totiž může být velmi vysoká.
NahoruŽádost
Jde o specifický titul snižující základ daně, proto se v žádosti například musí uvést:
-
přehled činností prováděných při realizaci projektů výzkumu a vývoje,
-
důkladné zdůvodnění, proč se jedná o titul pro tuto odčitatelnou položku,
-
případně návrh na rozdělení u činností, které jen zčásti slouží pro projekt vědy a výzkumu atd.
Zajímavé je ustanovení § 34a odst. 3 ZDP, podle kterého nevadí určitý časový nesoulad. Pokud poplatník obdrží kladné rozhodnutí po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za období, kterého se rozhodnutí týká, může odčitatelnou položku uplatnit v dodatečném daňovém přiznání.
NahoruDaňová ztráta
Pravidla pro uplatnění daňové ztráty, zjednodušeně "kdykoliv" v následujících pěti zdaňovacích obdobích, nepotřebují koordinaci se správcem daně.
Editační povinnost v § 38na odst. 7 ZDP se týká případů, kdy dojde k tzv. podstatným změnám v majetkové struktuře poplatníka a přáním "nových" vlastníků je uplatnit dříve vykázanou daňovou ztrátu. Nejde tedy jen o otázky související s přeměnami společností, kterým se věnuje zejména § 38na odst. 4 až 6 ZDP.
NahoruPodstatná změna
Tzv. podstatnou změnou pro posouzení možnosti využití odčitatelné položky daňové ztráty podle obecných…
