Ve směrnici "Systém vnitřních zásad pro profesi účetního k předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti" byla věnována pozornost povinnostem účetních, které jim ukládá zákon č. 253/2008 Sb., zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění (dále případně též "AML zákon") a nastavení vnitřní směrnice, kterou by měli účetní nabízející služby na trhu mít, a to nejen jako plnění povinnosti, kterou jim ukládá zákon, ale i jako praktickou pomůcku ve vlastním interním procesu.
V tomto dokumentu se zaměříme konkrétně na hodnocení rizik. Účetní je mezi dalšími poradenskými profesemi tzv. povinnou osobou. Souhrnně je můžeme zařadit pod širší spektrum právnických a poradenských profesí, do které patří auditoři, daňoví poradci, účetní, soudní exekutoři, advokáti a notáři. Připomenu, že pokud v této souvislosti hovoříme o účetních, na mysli máme účetní, kteří své služby nabízejí na trhu v rámci živnosti "Účetní poradenství. Vedení účetnictví. Vedení daňové evidence". Nikoli tedy účetních vykonávajících pozici účetní v pracovním poměru v podnikatelských i nepodnikatelských subjektech v nejrůznějších oborech.
Účetní jsou spolu s dalšími povinnými osobami vystaveny hrozbám, kdy může dojít ke zneužití jejich profese. Současně je jejich úloha v boji proti tzv. praní špinavých peněz prakticky nezastupitelná. Na rozdíl od řady jiných povinných osob, které vidí ze své pozice jednu kauzu např. finanční převod, notářskou či advokátní úschovu nebo poradenskou službu či jednorázové sestavení daňového přiznání. Účetní při vedení účetnictví mají ojedinělou možnost vnímat aktivitu, která je hrozbou a může být až podezřelým obchodem v celém proces, jak "prané" finanční prostředky prochází konkrétní účetní jednotkou.
Ke zneužití profese může docházet u samotné zdrojové trestné činnosti (např. daňových trestných činů nebo korupce). K vystavení tomuto riziku dochází jak ve fázi umístění peněz do finančního systému (např. úschova), tak ve fázi tzv. vrstvení (tj. profesionální praní peněz) až po fázi integrace (snaha o umístění peněz v legálním prostoru). U podnikajících právnických osob jsou to účetní, kdo situaci vidí, byť někdy s časovým odstupem, zato však v celé šíři.
Nejčastější zdrojové typy trestné činnosti mohou být v účetní profesi zejména:
-
Daňová trestná činnost (podvody i krácení daně)
-
Zkreslování hospodářských údajů
-
Dotační a úvěrové podvody
-
Korupce a kriminalita související s veřejnými zakázkami
-
Kriminalita související s insolvenčním řízením
-
Poškozování věřitele
-
Obecné podvody
Tyto skutečnosti kladou zvýšené nároky zejména na kontrolu klienta prováděnou ze strany povinných osob, a to jak na počátku obchodního vztahu, řekněme při přijetí nového klienta k vedení účetních agend, tak i v průběhu spolupráce. Kontrola klienta se musí zaměřit na pochopení účelu zamýšlených i následně realizovaných obchodů v souladu s principem "poznej svého klienta" a na zjišťování a přezkoumávání zdroje finančních prostředků nebo jiného majetku klienta, kterých se obchod nebo obchodní vztah týká. Důležité je tedy nejen shromáždění relevantních informací a příslušných dokladů v rámci kontroly klienta, ale zejména jejich správné vyhodnocení v souvislostech.
Systém hodnocení rizik by si účetní měli vhodně nastavit ve své vnitřní směrnici.
Proces povinností účetních zjednodušeně přehledně ukazuje tento obrázek:
Poznámka: Obrázek můžete otevřít pod tímto odkazem.
Jak vidíme, již prvním alarmem může být fakt, že klient se odmítne identifikaci podrobit a poskytnout patřičnou součinnost ke kontrole a naplněním dalších povinností ve vztahu k povinnostem z AML zákona. Pokud nastane situace, že se klient kontrole nepodrobí, mělo by to samo být důvodem k ukončení spolupráce, resp. nepřevzetí zakázky.
Při samotné identifikaci klienta mohou nastat zejména tyto hrozby, jimž je vhodné věnovat pozornost:
-
Klient je skořápková společnost (např. ready made, bez historie, s virtuálním sídlem, často bez zaměstnanců a/nebo materiálních a finančních zdrojů potřebných pro podnikání)
-
Neobvykle nízký nebo vysoký věk klienta
-
Klient fyzická osoba, občan ČR má trvalé bydliště na úřadě
-
Klient, za něhož jedná jen zplnomocněný zástupce nebo třetí osoba
-
Klient je zahraniční fyzická nebo právnická osoba bez jakékoli vazby na ČR
-
Klient je zahraniční fyzická nebo právnická osoba z rizikové země
-
Klient je na základě své pozice vystaven rizikům korupce, manipulace s veřejnými zakázkami, rizikům spojeným s nakládáním s veřejnými prostředky – tzv. politicky exponovaná osoba
-
Klient právnická osoba trvale nezveřejňuje povinné údaje ve Sbírce listin ve veřejném rejstříku
-
Klient je podezřelý z páchání trestné činnosti (např. je na něho účetní dotazován orgány činnými v trestním řízení či Finančně analytickým úřadem)
-
Klient, jehož majetková struktura je nejasná nebo se dokonce vyznačuje snahou zakrýt skutečného vlastníka
-
Klient, v jehož struktuře neobvykle často dochází ke změně vlastnictví nebo změně v osobách, které jej zastupují.
Důležité je upozornit, že některé z těchto faktorů nemusejí být rizikové samy o sobě, ale jejich rizikovost je významná v kombinaci s dalšími faktory. Konkrétně např. je významná nenaplněnost veřejného rejstříku účetními závěrkami, což samo o sobě může být spíše zanedbáním povinností než snahou zakrýt transakce. Zde je vhodné upozornění ze strany účetního. Negativním signálem by mělo být až odmítnutí klienta údaje zveřejnit.
V případě identifikace klienta již mohou nastat situace, kdy je vhodné spolupráci ukončit,…
