Jednorázové vybavení provozovny

Jednorázové vybavení provozovny

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Popis operace:

Mohli bychom začít velmi podobně jako v případě Komplexních nákladů příštích období nebo jako v případě Nákladů příštích období. Heslo Jednorázové vybavení provozovny by totiž z pohledu celé části mohlo být do určité míry průřezové. Je tomu tak proto, že správně časově rozlišovat v širším smyslu slova lze více způsoby, mimo jiné také pomocí komplexních nákladů příštích období nebo pomocí nákladů příštích období.

Když se firma rozhodne, že otevře např. nové obchodní zastoupení, vybuduje novou kancelář nebo novou provozovnu jiného charakteru, bude muset počítat s tím, že na tento svůj záměr vynaloží celou řadu "mimořádných nákladů". Pojem "mimořádné náklady" musíme chápat z hlediska finančního řízení, nikoliv z hlediska účetního. Tyto jednorázové částky budou z části investicemi do dlouhodobého majetku a z části určitým mimořádným vynaložením jinak běžných nákladů. Pokud jde o investice do dlouhodobého majetku, nevznikne v souvislosti s časovým rozlišováním problém. Investovaná částka se stane součástí ocenění dlouhodobého majetku a tato hodnota se ve formě odpisů projeví ve výsledku hospodaření několika účetních období. O investice nám tedy nejde, naopak mluvíme o takových nákladech, které za jiných okolností zcela samozřejmě ovlivňují výsledek hospodaření běžného účetního období. Z hlediska mimořádnosti svého vynaložení by však takové jednorázové ovlivnění výsledku hospodaření bylo v rozporu s účetními pravidly, a proto i u těchto (jinak běžných) nákladů musíme přistoupit k jejich časovému rozlišení. Zde je nutné upozornit, že součástí komplexních nákladů příštích období nemohou být položky, které svým charakterem odpovídají vedlejším pořizovacím nákladům dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

Hlavní myšlenkou takového "správného účetního počínání" je samozřejmě skutečnost, že jednorázově vynaložené vyšší (jinak běžné) náklady přinesou užitky nejenom v běžném účetním období, ale i v obdobích budoucích. Kdybychom takové náklady ponechali ve výsledku hospodaření jediného účetního období, staly by se výnosy a náklady v něm nesouměřitelné – výnosy a náklady by spolu věcně nesouvisely.

Již bylo řečeno, že toto heslo by mohlo být průřezové. Pojďme si proto představit, k jakému účetnímu zobrazení může při jednorázovém vybavení provozovny dojít – neboli jakými způsoby lze v účetnictví zajistit správné časové rozlišování v širším slova smyslu. Pokud bude firma např. pořizovat jednorázově drobný hmotný nebo nehmotný majetek, může správné časové rozlišení těchto nákladů zajistit v zásadě třemi způsoby:

• bude majetek odpisovat jako dlouhodobý majetek, a to buďto jako drobný dlouhodobý majetek, nebo jako soubor movitých věcí (pouze u vhodného hmotného majetku),

• v závěru účetního období převede tyto náklady z konkrétního nákladového účtu na náklady příštích období a z nich uplatní do nákladů běžného účetního období pouze jejich část, která se k tomuto období vztahuje (takto si může firma počínat pouze v případě nákladů stejného druhu),

• bude považovat náklady na vybavení drobným hmotným (nehmotným) majetkem za součást většího balíku různých nákladů (různých nákladových druhů) sledovaných podle konečného účelu vynaložení, a bude tedy o těchto nákladech účtovat jako o komplexních nákladech příštích období.

Jak je vidět, správného časového rozlišení lze v účetnictví dosáhnout mnohdy více způsoby. Podstatné je uvědomovat si jeho podstatu, a že k němu musí dojít. Věnujme nadále pozornost těm situacím, kdy potřebujeme časově rozlišit jeden konkrétní nákladový druh.