2022.2526.1
Judikatura SDEU v oblasti DPH
Ing. Martin Sádovský
Daň z přidané hodnoty je na úrovni Evropské unie harmonizovaná, což znamená, že jednotlivé členské státy jsou povinny implementovat evropské právní předpisy týkající se daně z přidané hodnoty do vnitrostátních právních předpisů. Souladnost evropského práva a práva jednotlivých členských států v oblasti DPH má vést k neutralitě v hospodářské soutěži tím způsobem, že obdobné zboží a služby na území všech členských států mají být zdaněny ve stejné výši bez ohledu na délku výrobního či distribučního řetězce. Konkrétně se tak v českém právním prostředí děje u evropské směrnice Rady č. 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen "směrnice o DPH"), jejíž obsah je transponován do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Zjednodušeně lze tak tvrdit, že evropské právo je vkládáno do českého právního prostředí za účelem sjednocení v rámci celé Evropské unie (dále jen "EU"). Výklad ZDPH zajišťuje soustava státních orgánů vykonávající soudní moc, a to krajské soudy, případně městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud. Jelikož jednotlivá ustanovení ZDPH vycházejí z článků směrnice o DPH, mohou se vybrané vnitrostátní správní soudy v případech nejasného výkladu obrátit na Soudní dvůr Evropské unie (dále jen "SDEU") s otázkou, zdali je ustanovení ZDPH v souladu s evropským právem, tedy se směrnicí o DPH.
NahoruŘízení u SDEU
V případě nejasného výkladu či pochybností o souladu s evropským právem vnitrostátní soudy zastaví probíhající řízení a podají žádost o zodpovězení předběžné otázky týkající se výkladu nebo platnosti práva Evropské unie. Jakmile se objeví otázka nejasného výkladu nebo platností práva EU, je Nejvyšší správní soud povinen se obrátit na SDEU, neboť proti rozsudku Nejvyššího správního soudu již nelze uplatnit opravné prostředky. Nejvyšší správní soud se nemusí dotazovat SDEU pouze v případech, pokud již byla výkladová nejasnost překonána jinými rozsudky SDEU nebo pokud výklad práva EU nečiní problémy. Nejvyšší správní soud může již z dosavadní judikatury SDEU vykládat vnitrostátní ustanovení ZDPH podle existující judikatury SDEU, aniž by ZDPH byl v souladu se směrnicí o DPH. Navíc krajské soudy mohou podat předběžnou otázku z vlastní iniciativy nebo z návrhu účastníků řízení.
Podaná žádost následně zahájí řízení před SDEU. Žádost musí obsahovat kromě znění předběžných otázek také stručné vylíčení skutkové podstaty sporu, znění vnitrostátních předpisů a zdůvodnění pochybností o výkladu ustanovení práva Unie. Pokud v žádosti soud dostatečně nenaplní uvedené požadavky, SDEU posoudí danou žádost jako nepřípustnou. Tato situace se mimo jiné stala také Krajskému soudu v Ostravě ve věci C-520/19, který žádal o vyjasnění otázky, zdali musí správce daně aplikovat ručení za nezaplacenou daň v podvodném řetězci u příjemce plnění předtím, nežli odepře nárok na odpočet daně z přijatého plnění.
Řízení před SDEU může nastat rovněž i na základě pochybností o souladu vnitrostátního právního předpisu nebo praxe v souladu s právem EU. V takovýchto případech může podat žalobu pro nesplnění povinností Evropská komise přímo na Českou republiku, resp. na jakýkoliv jiný členský stát EU. To se například stalo ve věci C-269/11 – Komise v. Česká republika u výkladu pojmu "cestující" a "zákazník" použitého ve zvláštním režimu u cestovní služby podle § 89 ZDPH, ve kterém nakonec Česká republika obhájila svůj postoj k danému pojmu a spor vyhrála.
Řízení probíhá ve dvou fázích, a to v písemné a ústní části. V písemné části se oba účastníci řízení vyjadřují k danému sporu, předkládají argumenty a obhajují svůj právní názor. K dané otázce se mohou vyjádřit všechny členské státu EU a orgány EU. Po všech vyjádřeních rozhodne SDEU o tom, kolik soudců se bude řízením zabývat a zda je nutné stanovisko tzv. generálního advokáta a ústní jednání. Stanovisko generálního advokáta podává nezávislý rozbor právního problému a je nápomocno soudcům při rozhodování řízení. Soud může rozhodnout i bez stanoviska, pokud projednávaný případ nepřináší nic nového. Přiřazení soudci se mohou shodovat se stanoviskem generálního advokáta, ale také jej mohou odmítnout a nepodporovat dané závěry. Na ústním jednání se vyjádří zástupci obou stran, kterým mohou soudci a generální advokát pokládat otázky.
Ať už se jedná o řízení o…
