Ing. Jan Ambrož
Období kalendářního roku není zdaňovacím obdobím, za které plátce podává daňové přiznání a jiná tvrzení, přesto se jedná o časový úsek, jehož sledování je nezbytné a má vliv na konkrétní daňové povinnosti. A velmi významnou roli hraje v mechanismu fungování daně z přidané hodnoty také poslední den roku, tj. 31. prosinec.
V tomto článku jsme se zaměřili na sledování údajů (ukazatelů, koeficientů) týkajících se daně z přidané hodnoty za kalendářní rok a souvisejícím termínům, kterých je skutečně mnoho.
NahoruPrávní úprava
Proto není zdaleka jednoduché identifikovat v zákoně o dani z přidané hodnoty ustanovení, ve kterých se řeší problematika kalendářního roku. Postupně se budeme věnovat následujícím tématům, u nichž je významné období kalendářního roku, dále výše zmíněný 31. prosinec nebo 1. leden, a to v příslušných paragrafech zákona o DPH:
-
změna zdaňovacího období (§ 99a a § 99b ZDPH) – část první,
-
závazné určení dne uskutečnění plnění (§ 21, § 24 a § 24a) a specifika pro zdanění vratných obalů (§ 13 odst. 4) – viz text v kapitole druhé,
-
poměrné krácení nároku na odpočet (§ 75), krácení u osvobozených plnění (§ 76), úprava a vyrovnání odpočtu (§ 77 a násl.), rozebrané ve třetí části,
-
předmět daně (§ 2b), nedávno zavedené novinky týkající se limitů při prodeji zboží na dálku (§ 8), cizí měna u oprav základu daně (§ 42 odst. 7), úkony spojené s dodatečným uplatněním nároku na odpočet DPH (§ 73 odst. 4), vracení daně a procesní parametry (§ 80 a násl.), zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím (§ 90), registrace skupiny v DPH (§ 95a), provozovatel elektronického rozhraní (§ 100b), zrušení registrace (§ 106 a § 106e, § 107 a § 107a), zvláštní režim jednoho správního místa – konkrétně evidence (§ 110f), vratitelné přeplatky (§ 110j), omezení režimu (§ 110n), viz poslední čtvrtá kapitola.
V úvodu musíme zdůraznit, aby nedošlo k omylu, že zcela jiný časový úsek představuje období pro testování výše obratu kvůli registraci k DPH. Sousloví "dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců" může být též od ledna do prosince, ale v praxi se musí kontrolovat průběžně.
V článku Zdaňovací období a DPH rozebíráme, za jaké období vzniká plátci povinnost podat daňové přiznání k DPH.
Na druhé straně, zejména u podnikajících fyzických osob, se tato období často zaměňují, resp. výše dosaženého obratu se chybně zkoumá jen při podávání daňových přiznání k dani z příjmů za předchozí kalendářní rok.
Pan Vopička podniká, je osobou povinnou k dani podle pravidel zákona o DPH. Daňové přiznání za rok 2021 mu zpracoval daňový poradce, který zjistil, že došlo k velkému pochybení. Pan Vopička si průběžně nekontroloval své tržby, resp. obrat pro účely registrace k DPH, který byl překročen již v říjnu 2021.
Nahoru1. ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ
Pro testování zdaňovacího období k DPH sledujeme výši obratu za předchozí kalendářní rok, není podstatný obrat za předchozích "jiných" dvanáct kalendářních měsíců.
Ke změně může ze zákona dojít s účinností od 1. ledna aktuálního kalendářního roku, proto je plátce v určitém časovém tlaku. Nicméně podává daňové přiznání za poslední zdaňovací období do 25. ledna a podle ustanovení § 99a odst. 1 písm. c) zákona o DPH se změna hlásí do konce ledna.
Pan Novák je měsíčním plátcem DPH, pokud splní příslušná kritéria, za letošní rok jeho obrat nepřesáhl částku 10 000 000 Kč, je jeho právem, zda si pro rok 2023 zvolí měsíční zdaňovací období.
Nejjednodušší cestou "oznámení" je zaškrtnutí příslušného políčka (kolonku "Kód zdaňovacího období následujícího roku") na tiskopise daňového přiznání, které podává za měsíční zdaňovací období prosinec 2022.
NahoruInsolvence
Specifická pravidla, též vázaná na období kalendářního roku, se týkají insolvencí podle § 99b zákona o DPH.
Nahoru2. DEN USKUTEČNĚNÍ PLNĚNÍ
V úvodu jsme si uvedli, že k našemu tématu se váže poslední den kalendářního roku, skutečně zákon o DPH taxativně stanoví v několika situacích, kdy se plnění musí uskutečnit "nejpozději", a to k 31. prosinci.
NahoruOsvobozená plnění
Klíčový je § 21 odst. 9 ZDPH, neboť určuje, že plátce uskutečňující osvobozený nájem nemovité věci bez nároku na odpočet daně, musí stanovit "dnem plnění" nejpozději poslední den každého kalendářního roku.
Připomeneme-li si výrazné zpřísnění § 56a zákona o DPH pro variantu zdanění výše uvedeného nájmu, účinné od 1. ledna 2021, má tato skutečnost velký vliv na krácení nároku na odpočet daně, kterému se věnujeme ve třetí kapitole.
Důvod zákonné úpravy je jasný, cílem je, aby nedocházelo ke zkreslení jmenovatele při výpočtu ročního vypořádacího koeficientu (§ 76 ZDPH).
Společnost Byty pronajímá nebytové prostory neplátci panu Kovářovi. Podle smlouvy je měsíční nájemné 20 000 Kč, které je v prvním roce pronájmu splatné až v lednu 2023, i když je nájemní vztah již od října 2022.
K 31. 12. 2023 je povinností pronajímatele přiznat osvobozené plnění ve výši 60 000 Kč za měsíce říjen až prosinec.
NahoruDlouhodobé kontrakty
Jedná se podle § 21 odst. 8 ZDPH o zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než dvanáct měsíců. Platí, že se musí přiznat jako uskutečněné nejpozději k 31. 12. každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém poskytování bylo započato.
Společnost Import CZ přijímá od listopadu 2021 (!) poradenské služby od mateřské společnosti Import DE, osoby registrované k dani v SRN, do března 2023. Jedná se o přenos daňové povinnosti do České republiky.
Protože nebyla během uvedené doby poskytnuta záloha (úplata), musí se v České republice přiznat daň nejpozději k 31. 12. 2022.
Uvedené přísné pravidlo se neuplatní, jestliže došlo k přijetí úplaty, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň. Dále pro situace, kdy je den uskutečnění zdanitelného plnění určen podle § 21 odst. 4 písm. b) ZDPH, například odečet elektrické energie, a také písm. k) u dodání zboží, třeba při prodeji dovezeného zboží a dálku.
Specifická výjimka je též nabídnuta u služeb poskytnutých na základě zákona nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě.
Nahoru"Zahraniční plnění"
Obdobně je takto stanoven den uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku, a to podle § 24 odst. 4 zákona o DPH.
Rozhodující je doba plnění, je-li delší než 12 měsíců a během tohoto období nedojde k poskytnutí úplaty s povinností přiznat daň, den D je posledním dnem každého kalendářního roku. Jde o konkrétní plnění: poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1, dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi.
Také § 24a zákona o DPH, v němž se řeší uskutečnění plnění a povinnost přiznat plnění při dodání zboží a poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko, se zabývá dlouhodobými kontrakty. Podle odstavce čtvrtého platí shodná pravidla, jako výše uvedené, jestliže se jedná o poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko podle § 9 odst. 1 ZDPH, na které se vztahuje povinnost podat souhrnné hlášení, dále o dodání zboží s instalací nebo montáží nebo o dodání zboží soustavami nebo sítěmi.
NahoruObaly
Podle § 21 odst. 6 ZDPH je významný poslední den kalendářního roku také u vratných obalů, viz § 13 odst. 4 písm. e) zákona o DPH. Zákon hovoří o testování "...k poslednímu dni příslušného účetního období daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku...".
Nahoru3. NÁROK V ČÁSTEČNÉ VÝŠI
V praxi je nejvíce problémů s daňovými přiznáními za poslední zdaňovací období, ať už je jím kalendářní čtvrté čtvrtletí nebo měsíc prosinec. Jde o případy, kdy je plátce povinen korigovat dříve uplatněný nárok na odpočet DPH:
-
z důvodů uskutečnění osvobozených plnění a krácení nároku na odpočet DPH jedním z koeficientů DPH,
-
provádí-li plátce úpravu a vyrovnání odpočtu DPH.
Podrobný výklad naleznete v příslušných článcích, proto si jen krátce vysvětlíme principy na několika vzorových příkladech.
NahoruJeden a více kalendářních roků
Existuje nejen klasické testování…
