Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1152

 Nahoru [Rozdělení věci zatížené věcným břemenem]

Ustanovení § 1152 upravuje důsledky rozdělení společné věci zatížené věcným břemenem z hlediska dalšího trvání věcného břemena, a to analogicky k situaci opačné, kdy je rozdělena panující věc (srov. ustanovení § 1151). Svým charakterem je speciální úpravou ve vztahu k ustanovení § 1150.

Podmínky použití ustanovení § 1152

Stejně jako u ustanovení § 1150 a § 1151 se úprava v komentovaném ustanovení použije bez ohledu na právní důvod zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, tzn. v případě likvidace spoluvlastnictví dohodou spoluvlastníků i rozhodnutím soudu, a to ve vztahu k věcem nemovitým (což bude pravidlem) i movitým (což bude spíše teoretickou možností, ne zcela běžně využívanou v praxi). Uplatní se pouze při vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci, nikoli při přikázáním věci za náhradu či prodejem s rozdělením výtěžku.

Rovněž ustanovení § 1152 (stejně jako ustanovení § 1151) nemá obdobu v předchozí právní úpravě, jeho vzor však lze spatřovat v úpravě historické (srov. ustanovení § 847 císařského patentu č. 946/1811 Sb. z. s., obecného zákoníku občanského).

Věcné břemeno, o něž jde v ustanovení § 1152, se může vztahovat k věci (věcné břemeno in rem) či k osobě (věcné břemeno in personam).

Postižení jen některého dílu věcným břemenem

Ustanovení § 1152 míří na situace, kdy je společná věc zatížena věcným břemenem a dojde ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví formou rozdělení věci. Jestliže původně věcné břemeno nezatěžovalo celou společnou věc, ale pouze její část, nebude nově (po rozdělení společné věci) věcné břemeno zatěžovat všechny nově vzniklé věci, ale pouze ty, které odpovídají původně zatížené části.

Například jestliže společný pozemek byl zatížen služebností cesty, která byla vytyčena v geometrickém plánu, takže bylo zjevné, jakou konkrétní část služebného pozemku zatěžuje, po rozdělení společného pozemku bude věcné břemeno postihovat jen ten pozemek (pozemky), na němž (na nichž) je takto vyznačená cesta. Jestliže však věcné břemeno původně zatěžovalo celou společnou věc (ve všech částech, které později byly rozděleny, např. služebnost cesty, kdy tato cesta zasahuje všechny nově vzniklé pozemky), bude věcné břemeno váznout i na všech rozdělením nově vzniklých věcech (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3561/2018). Tedy kolik bude nových věcí, tolik bude věcných břemen.

Zánik věcného břemene

Jsou-li k tomu splněny podmínky (srov. shora), zaniká věcné břemeno na ostatních – rozdělením společné věci nově vzniklých - věcech ex lege podle ustanovení § 1152.

K zániku dochází nikoli dohodou spoluvlastníků či rozhodnutím soudu, ale ze zákona. Případný následný vklad do veřejného rejstříku má opět pouze deklaratorní charakter. Tyto následky jsou stejné jako u rozdělení panující věci v ustanovení § 1151 věta druhá. Konstitutivní charakter zápisu ve veřejném rejstříku je spojen výlučně se zrušením služebnosti dohodou stran, srov. ustanovení § 1300.

Judikatura

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 29 Odo 661/2006, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod publ. č. R 105/2008 Sb. rozh.

Zástavní právo váznoucí na věci nezaniká reálným rozdělením věci na více samostatných věcí v právním smyslu. Při reálném rozdělení věci zatížené zástavním právem na více samostatných věcí v právním smyslu vzniká zástavnímu věřiteli k novým věcem v právním smyslu vespolné (simultánní) zástavní právo. To platí i při reálném rozdělení zástavy, kterou je bytový dům nebo budova (nemovitost), na jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3561/2018

Pokud dojde k rozdělení pozemku, který je zatížen služebností stezky, průhonu nebo cesty (§ 1274 a násl.), na více samostatných věcí (pozemků), přičemž příslušná stezka nebo cesta zasahuje všechny nově vzniklé nemovitosti, pak jsou touto služebností (v…