Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2430 - Základní ustanovení

Dosavadní právní úprava

Dosavadní právní úprava příkazní smlouvy byla obsažena v § 724 až § 741 ObčZ a v § 31 až § 33b ObčZ. Vedle obecných ustanovení o příkazní smlouvě obsahoval občanský zákoník ještě úpravu dvou jejích podtypů, a to smlouvu o obstarání věci (§ 733 až § 736) a smlouvu o obstarání prodeje věci (§ 737 až § 741). V ObchZ byla pro oblast obchodních vztahů upravena mandátní smlouva, a to v § 566 až § 576.

NOZ odstranil duplicitu občanskoprávní příkazní smlouvy a obchodní smlouvy mandátní a zavedl jediný smluvní typ, tedy příkazní smlouvu.

Definice a předmět příkazní smlouvy

Příkazní smlouvou se jedna smluvní strana, která se označuje jako příkazník, zavazuje, že pro druhou smluvní stranu – příkazce obstará jeho záležitost.

Předmětem příkazu je tedy obstarání záležitosti příkazce, které může spočívat jak v právním, tak i faktickém jednání příkazníka. V praxi tak může jít např. o činnosti za účelem získání stavebního povolení, obstarání letenek, provedení zápisu do obchodního rejstříku, zpracování daňového přiznání, poskytnutí právní pomoci ze strany advokáta apod. Na tomto místě je ale třeba upozornit, že předmětem příkazu není dosažení výsledku (tedy aby bylo stavební povolení skutečně vydáno), ale pouze činnost příkazníka – pokud tedy příkazník splní své povinnosti z příkazní smlouvy a učiní vše za účelem splnění příkazu, a výsledku tím přesto nebude dosaženo (stavební povolení nebude vydáno, soud rozhodne v neprospěch příkazce zastoupeného advokátem), pak nejde o porušení povinnosti příkazní smlouvy a takový neúspěch nejde k tíži příkazníka.

Judikát

Nález ÚS sp. zn. II. ÚS 474/2000

Předmětem závazku obstaratele (příkazníka) je uskutečnit činnost směřující k obstarání věci nebo jinou činnost, stanovenou ve smlouvě. Předmět závazku naopak nespočívá v dosažení určitého výsledku sledovaného touto činností (§ 730 odst. 2 ObčZ). Věcí, kterou měla stěžovatelka dle smlouvy obstarat, byly vedlejšími účastníky požadované letenky, nikoli jejich faktická doprava na určené místo. Povinností stěžovatelky bylo tedy učinit řádně, v souladu se svými schopnostmi a znalostmi (§ 725 ObčZ ), vše, aby letenky obstarala, což učinila. Uvedená smlouva tak zanikla nikoli ze zákona nesplněním, ale naopak splněním závazku, tedy zajištěním letenek u CK Megatours, jímž letenky též zaplatila. Povinnost, uložená stěžovatelce obecnými soudy, postrádá právní titul a jde evidentně nad rámec stanovený zákonem.

V případě, že by předmětem jednání příkazníka mělo být dosažení určitého výsledku, mohlo by jít např. o smlouvu o dílo či smlouvu o zprostředkování (to vždy bude nutné posoudit podle obsahu).

Příkazní smlouva může s ohledem na osobu příkazníka přesahovat i do zvláštních zákonů, které upravují výkon určité činnosti – např. zákon o advokacii, o znalcích a tlumočnících, o notářích apod. Příkazníkem je zde osoba, která vystupuje jako zástupce určité profese. Cílem těchto předpisů je v konkrétních případech obvykle snaha o veřejnoprávní modifikaci úpravy příkazní smlouvy. Takové právní předpisy pak mají ve vztahu k obecné úpravě příkazní smlouvy v NOZ povahu norem lex specialis.

Podstatné náležitosti smlouvy

Podstatnými obsahovými náležitostmi příkazní smlouvy jsou:

• přesné označení smluvních stran – tedy příkazce a příkazníka. K označení účastníků smlouvy je třeba upozornit na § 435 NOZ, podle kterého musí každý podnikatel uvádět na obchodních listinách své jméno a sídlo a podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku je povinen uvést též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku je povinen uvést údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku a podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Pokud byl podnikateli přidělen identifikující údaj (např. IČO), uvede i ten.

• vymezení záležitosti příkazce, kterou má příkazník pro příkazce obstarat.

Forma smlouvy

Pro příkazní smlouvu nestanoví NOZ požadavek písemné formy, proto může být uzavřena i ústně, případně konkludentně. Pokud by jedna ze smluvních stran projevila vůli, že požaduje, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, pak se má za to, že nechce být vázána, pokud by byla smlouva uzavřena v jiné než písemné formě (viz § 1758 NOZ).

Úplatnost smlouvy

Příkazní smlouva nemusí být uzavřena jako smlouva úplatná. Ustanovení § 2438 NOZ výslovně stanoví, že příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, pokud byla ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Zde je podle našeho názoru v textu zákona chyba, neboť obvyklost odměny by měla být poměřována podle příkazníka, nikoliv příkazce (tak tomu bylo i v dosavadní právní úpravě příkazní smlouvy v ObčZ). Obvyklá odměna je např. vždy, je-li příkazníkem advokát, neboť zákon o advokacii výslovně stanoví, že výkon advokacie je činností, která se vykonává za úplatu. Pokud by si v takovém případě strany odměnu nesjednaly a ani si výslovně nesjednaly bezúplatnost smlouvy, pak bude mít příkazník nárok na odměnu ve výši podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Doporučujeme tedy ve smlouvě na toto pamatovat a nejlépe si výslovně stanovit, zda je smlouva úplatná (a pokud ano, pak v jaké výši se úplata stanoví) nebo zda je bezúplatná. Pokud smlouva bude o odměně mlčet, pak se bude mít za to, že je smlouva bezúplatná, ledaže by vzhledem k povolání příkazníka byla odměna obvyklá (např. v případě advokáta, daňového poradce apod.).

Pokud si strany sjednaly odměnu, pak je příkazce povinen tuto odměnu platit i v případě, že výsledek nenastal. Tato úprava koresponduje s tím, co bylo uvedeno výše ohledně povinnosti příkazníka – povinností příkazníka je vyvíjet činnost za účelem obstarání záležitosti, nikoliv dosáhnout i výsledku činnosti, k němuž vykonávaná činnost směřuje. Pokud by ale nezdar byl způsoben porušením povinností příkazníka, pak příkazník nárok na odměnu mít nebude.

Povinnosti příkazníka

Příkazník má zejména následující povinnosti:

• Povinnost jednat poctivě a pečlivě podle svých schopností – je přitom povinen použít každého prostředku,…