Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 503

 Nahoru[Pobočka]

K odst. 1

Pobočka

Komentované ustanovení obsahuje definici pobočky. K založení poboček vedou podnikatele většinou důvody organizační a ekonomické. Pomocí poboček je podnikatel schopen lépe od sebe oddělit jednotlivé výroby a zjistit jejich hospodářské výsledky; má také možnost lépe a přehledněji vést vnitropodnikové účetnictví apod. Pokud se týká účetnictví, tak vedení samostatného vnitropodnikového účetnictví pro jednotlivé pobočky není zákonnou podmínkou. Bývá však v praxi obvyklé.

Podmínky vzniku pobočky

K tomu, aby určitá část závodu mohla být označena za pobočku, je nezbytné splnit následující podmínky:

• - část závodu, která má být pobočkou, musí vykazovat hospodářskou a funkční samostatnost,
• - podnikatel musí rozhodnout, že dotyčná část závodu bude pobočkou.

Pobočku může založit pouze podnikatel (§ 420); jiné právnické osoby, které nesplňují definici podnikatele, nemohou pobočky ve smyslu komentovaného ustanovení zakládat. Zákon v zásadě nestanoví, jak musí pobočka vypadat, jakou musí mít organizační strukturu, kdy ji podnikatel může založit apod. Jediným kritériem je hospodářská a funkční samostatnost – pobočkou tak mohou být například jednotlivé výrobní závody či obchody. Zákon také nestanoví, jaká osoba musí v čele pobočky stát. "Pobočka nemá povinně vedoucího, na rozdíl od odštěpného závodu. Tedy bude-li zřízena, bude to běžný zástupce (zaměstnanec, zástupce dle § 430, prokurista či jiný zmocněnec."¹

Rozhodnutí podnikatele

Zákon nestanoví, aby rozhodnutí podnikatele o zřízení pobočky muselo mít určitou formu – proto lze dovozovat, že se může jednat i o rozhodnutí konkludentní, kdy faktickou činností podnikatele bude pobočka zřízena (např. ji podnikatel takto začne označovat v účetnictví, ve vnitrozávodní korespondenci apod.).

Zákonem také není omezen počet poboček, které může podnikatel svým rozhodnutím založit. V zásadě tedy záleží na podnikateli, zda a kolik poboček založí.

K odst. 2

Odštěpný závod

Pobočku lze zapsat do obchodního rejstříku. Takovou pobočku pak označujeme za obchodní závod. Odštěpný závod tak musí splňovat následující podmínky:

• - jedná se o část obchodního závodu, který vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost,
• - podnikatel u něj rozhodne, že dotyčná část závodu bude odštěpným závodem,
• - podnikatel tuto pobočku zapíše do obchodního rejstříku.

Je otázkou, zda odštěpné závody mohou mít jak podnikatelé, kteří se zapisují do obchodního rejstříku (§ 421), tak i podnikatelé ostatní (§ 420). NOZ totiž nestanoví pro podnikatele v tomto směru omezení. Praxe rejstříkových soudů zřejmě v tomto směru nebude jednotná. Navíc § 51 odst. 2 ZVR vyžaduje, aby byl odštěpný závod zapsán do obchodního rejstříku, v jehož obvodu je podle sídla podnikatel zapsán. To by znamenalo, že odštěpné závody budou moci zřizovat pouze podnikatelé, kteří jsou sami zapsaní v obchodním rejstříku.

V komentovaném ustanovení se dále praví, že pokud by se do obchodního rejstříku zapisovala i jiná obchodní složka, a to podle zvláštních předpisů, pak je třeba tuto obchodní složku také označovat jako odštěpný závod. Takovým odštěpným závodem je podle § 44 ZVR například závod zahraniční fyzické osoby s bydlištěm mimo Evropskou unii, jež není uvedena v § 43 ZVR, nebo právnická osoba se sídlem mimo Evropskou unii, které podnikají na území České republiky. Zápis takového obchodního závodu nebo odštěpného závodu je v případě, že taková osoba chce podnikat na území ČR, povinný.

Odštěpný závod a právní osobnost a svéprávnost

To, že je odštěpný závod zapsán v obchodním rejstříku, z něj nečiní samostatný subjekt právních vztahů. Tento odštěpný závod nemá samostatnou právní osobnost a svéprávnost, tudíž se nemůže samostatně smluvně zavazovat. Právní osobnost a svéprávnost bude vždy mít výhradně podnikatel, který odštěpný závod založil.

Příklad

Z tohoto důvodu doporučujeme do veškerých dokumentů a smluv, které budou prostřednictvím odštěpného závodu uzavírány, označit smluvní stranu například následovně:

3K, a.s., se sídlem Sokolská 96/1456, Praha 1, IČ 5645698, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, zastoupená ve věci týkající se odštěpného závodu 3K, a.s., odštěpný závod Cukrárenská výroba, umístěný na adrese Vodní 56/8, Praha 8, zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A vložka 5649, vedoucím odštěpného závodu panem Michalem Petrovským.

Výše uvedený text je jednou z možných variant, jakým způsobem vyjádřit, že se jedná o právní jednání týkající se odštěpného závodu. V praxi se však objevují i mnohé další. Bohužel se v praxi lze setkat s dokumenty, které jsou označeny pouze odštěpným závodem. U některých těchto dokumentů pak mohou vzniknout pochybnosti o jejich platnosti.

Odštěpný závod a soudní řízení

S ohledem na to, že odštěpný závod nemá právní osobnost a svéprávnost, nemůže být ani účastníkem soudního řízení. Účastníkem řízení před soudem je tedy vždy podnikatel, a to i v případě, že se bude jednat o spor týkající se odštěpného závodu. Podnikatel proto musí být označen v návrhu jako účastník řízení. Pokud by návrh byl podán v rozporu s touto zásadou, vystavoval by se navrhovatel nebezpečí, že bude řízení zastaveno. Existence odštěpného závodu z hlediska občanského soudního řízení může mít význam pouze z hlediska:

1. možnosti, aby vedoucí odštěpného závodu jednal v rámci tohoto řízení za podnikatele. Podmínkou je, aby se spor týkal odštěpného závodu,
2. možnosti žalobce využít oprávnění stanovené v § 87 písm. b) OSŘ a zvolit místní příslušnost sporu u soudu, v jehož obvodu je umístěn odštěpný závod – takzvaná místní příslušnost daná na výběr.

Odštěpný závod a insolvenční řízení

S ohledem na to, že odštěpný závod nemá samostatnou právní osobnost a subjektivitu, nemůže samostatně s ním být vedeno insolvenční řízení. Úpadcem může být vždy pouze podnikatel – zřizovatel odštěpného závodu. Je zcela samozřejmé, že do insolvenční podstaty podnikatele – zřizovatele bude zapsán i majetek, který je účetně veden u odštěpného závodu.

Zřízení odštěpného závodu

Zřízení odštěpného závodu můžeme rozdělit do dvou fází:

• - fáze 1 – rozhodnutí o zřízení odštěpného závodu,
• - fáze 2 – zápis odštěpného závodu do obchodního rejstříku.

Fáze 1 – rozhodnutí o zřízení odštěpného závodu

O zřízení odštěpného závodu musí podnikatel rozhodnout kvalifikovaným způsobem. Pokud bude odštěpný závod zřizovat obchodní korporace, lze obecně říci, že toto rozhodnutí spadá do okruhu obchodního vedení, takže rozhodnout o zřízení odštěpného závodu může statutární orgán společnosti. Stanovy/společenská smlouva mohou však toto oprávnění statutárního orgánu omezit nebo mohou toto oprávnění zcela svěřit společníkům/valné hromadě společnosti. V takovém případě je třeba při rozhodování o zřízení odštěpného závodu postupovat podle platných stanov/společenské smlouvy.

Forma rozhodnutí; notářský zápis

Zákon sice písemnou formu rozhodnutí o zřízení odštěpného závodu výslovně nepožaduje, s ohledem na komplikace při zápisu do obchodního rejstříku však lze písemnou formu rozhodnutí jen doporučit. Velmi často se o zřízení odštěpného závodu sepisují dokonce notářské zápisy, obecně to však není třeba. Požadavek na sepsání rozhodnutí ve formě notářského zápisu může být také zakotven ve stanovách/společenské smlouvě společnosti.

Obsah rozhodnutí o zřízení odštěpného závodu

Rozhodnutí musí především obsahovat:

1. označení toho, kdo rozhodnutí o zřízení odštěpného závodu činí,
2. označení odštěpného závodu – toto označení se vlastně skládá z obchodní firmy a dodatku, že se jedná o odštěpný závod. Za označení odštěpného závodu může být ještě přidáno označení odštěpného závodu, např. číslo (příklad: Koks, a. s., odštěpný závod 07) nebo označení obce, ve které je odštěpný závod umístěn (příklad: Koks, a. s., odštěpný závod Větřní). Zákon sice tuto možnost výslovně neuvádí, obchodní rejstříky však rozlišení odštěpných závodů běžně…