Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 633

 Nahoru[Promlčení služebností a reálných věcných břemen]

K odst. 1

Komentované ustanovení se vztahuje pouze na případy, kdy nedochází k výkonu práva z věcného břemene z důvodů daných na straně osoby, která je z věcného břemene zavázána.

Služebnosti a reálná břemena

Právní úprava věcných břemen je obsažena v § 1257 až § 1308. Věcná břemena dělíme na služebnosti a na reálná břemena. Rozdíl mezi oběma typy věcných břemen je v chování osoby, která je z věcného břemene zavázána. U služebnosti se nevyžaduje aktivní účast této osoby. Osoba zavázaná ze služebnosti je povinna "pouze" něco strpět nebo se něčeho zdržet (např. služebnost inženýrské sítě, služebnost okapu apod.). Naopak u reálného břemene se vyžaduje aktivní činnost osoby zavázané z reálného břemene, např. poskytovat doprovod k lékaři, předat část úrody apod.

Komentované ustanovení se sice vztahuje na oba typy věcných břemen, ve skutečnosti však s ohledem na charakter těchto typů bude spíše aplikovatelné na služebnosti, neboť pouze u služebností je možné představit si, že bude zavázaná osoba bránit výkonu práva z věcného břemene. U reálného břemene spíše připadá do úvahy neplnění povinnosti než bránění výkonu práva. Na tyto případy se vztahuje promlčecí lhůta stanovená v odst. 2 komentovaného ustanovení, respektive v § 632. Přesto také u reálného břemene může zřejmě dojít k bránění výkonu práva oprávněné osobě.

Na promlčení práv z věcných břemen se vztahují i ustanovení § 631 a § 632. Tato ustanovení však dopadají na všechny ostatní případy nevykovávání práva z věcného břemene, než jsou stanoveny v komentovaném ustanovení, tedy na všechny ostatní případy, než je nevykonávání práva z věcného břemene z důvodu, že výkonu věcného břemene brání osoba zavázaná z věcného břemene.

Jiné osoby bránící výkonu práva

Pro běh promlčecí lhůty není podstatné, zda výkonu věcného břemene brání přímo osoba z věcného břemene zavázaná. "Může jít o konání osoby, která se služebnou věcí nakládá na základě reálné nebo právní možnosti, kterou jí poskytl vlastník věci. Takovou osobou je např. nájemce nebo rodinný příslušník zavázaného."¹

Pokud osoba zavázaná z věcného břemene brání výkonu práva osobě oprávněné z věcného břemene, má osoba oprávněná z věcného břemene právo obrátit se na soud se žalobou, kterou bude tomuto bránění výkonu práva zamezeno. Pokud tak oprávněná osoba neučiní ve lhůtě tří let od okamžiku, kdy mohla podat žalobu poprvé (viz níže počátek běhu promlčecí lhůty), věcné břemeno se jako celek promlčí. Tříletá promlčecí lhůta je lhůtou hmotněprávní, žaloba tudíž musí v takové lhůtě soudu dojít, a nikoliv být odevzdána pouze k poštovní přepravě (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR č. j. 22Cdo 1848/2013 ze dne 9. 4. 2014 (SR 7-8/2014) – "Výkonem práva ve smyslu § 109 ObčZ není jeho mimosoudní uplatnění (nárokování) vůči zavázané osobě, která výkonu…