dnes je 21.11.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 768

13.7.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

2.1.5.3.4.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 768

Mgr. Silvie Koubíková

K odst. 1

Na rozdíl od ustanovení § 766 a § 767, která se uplatní v případě smrti jednoho z manželů, řeší komentované ustanovení vypořádání otázky bydlení v důsledku rozvodu manželství. Primárním způsobem vypořádání práv společného bydlení po rozvodu manželství je samozřejmě dohoda manželů. Tato dohoda je obligatorní v případě, že chtějí manželé podstoupit tzv. nesporný rozvod ve smyslu ustanovení § 757 NOZ. V ostatních případech je dohoda manželů o úpravě společného bydlení pouze fakultativní.

Co když se manželé nedohodnou?

Pokud manželům svědčí stejné či společné právo k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost (tj. manželům například svědčí společné nájemní právo k bytu, manželé jsou vypůjčiteli bytu apod.) a pokud se manželé nedohodnou na tom, který z nich bude po rozvodu bydlet v tomto bytě nebo domě, zákon stanoví, že na návrh jednoho z manželů soud dosavadní právo toho z manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, zruší. Manžel, jemuž bylo právo zrušeno, se samozřejmě může domáhat za ztrátu svého práva náhrady. O způsobu této náhrady pak opět rozhoduje soud, a to přímo v rozhodnutí o zrušení předmětného práva. Způsob náhrady bude zpravidla určen tak, že manželu, který není povinen byt nebo dům opustit, bude uložena povinnost zajistit rozvedenému manželovi náhradní bydlení. Přípustné jsou však i jiné formy náhrad, například náhrada v penězích či stanovení povinnosti druhého manžela přispívat manželovi, jemuž bylo právo zrušeno, na cenu nového bydlení.

K čemu přihlíží soud při rozhodování o zrušení práva?

Rozhodování o tom, kterému manželovi soud právo k domu či bytu zruší, může být mnohdy obtížné, jelikož nezřídka půjde o situace, kdy se ani jeden z manželů nijak neprovinil, zrušení společného práva bude pouze objektivním důsledkem rozvodu manželství. Soud musí při rozhodování přihlédnout zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení. Kromě těchto dvou zákonných hledisek však bude soud zkoumat i veškeré ostatní rozhodné skutečnosti vztahující se k tomu, po kterém

Nahrávám...
Nahrávám...