Kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení

Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková

Kontrolní hlášení ("KH") je podáním, které je plátce DPH povinen pravidelně zasílat správci daně v souvislosti se zdanitelnými plněními, které tento plátce poskytuje anebo přijímá.

Zjednodušeně řečeno představuje kontrolní hlášení výčtový seznam či výkaz jednotlivých zdanitelných plnění, které plátce v daném konkrétním období uskutečnil, a plnění, která přijal (nakoupil) v souvislosti s uskutečňováním své ekonomické činnosti.

O každém takto uskutečněném/přijatém plnění musí plátce uvést do kontrolního hlášení základní, v předepsaném e-formuláři kontrolního hlášení stanovené údaje. Kontrolní hlášení lze tedy charakterizovat jako elektronický evidenční výkaz k uskutečněným zdanitelným transakcím na DPH.

Jeho cílem je získat od obou stran transakcí k plněním realizovaným v rámci daně z přidané hodnoty konkrétnější údaje umožňující křížovou kontrolu správnosti uplatnění této daně. Zavedení kontrolního hlášení je spojeno s bojem proti daňovým podvodům, jde o zdroj informací v reálném čase pro operativnější možnost daňové správy zamezit a odhalit daňové podvody, primárně u tzv. karuselových seskupení (řetězení plátců) vytvořených za účelem krácení daní.

 NahoruKontrolní hlášení vs. daňové přiznání

Z hlediska právní úpravy je pro institut kontrolního hlášení nutné počítat s tím, že jde o daňové tvrzení a je povinně elektronicky podávané.

Kontrolní hlášení je obdobně jako daňové přiznání daňovým tvrzením, nicméně nelze je zaměňovat s daňovým přiznáním – jde o samostatné podání.

Kontrolní hlášení na daňové přiznání k DPH navazuje, ale stejně jako souhrnné hlášení ho svým způsobem "jen" doplňuje, nikoli nahrazuje.

Plátce je za stanovených podmínek povinen podávat jak daňové přiznání, tak kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení není přílohou daňového přiznání.

Právní úprava

Kontrolní hlášení je upraveno v zákoně o DPH, konkrétně v jeho ustanoveních §§ 101c až 101k ZDPH.

Kromě zákona o DPH se použije také daňový řád.

Přímo v zákoně o DPH jsou uvedeny specifické náležitosti kontrolního hlášení formou čtyř okruhů údajů. Plátce musí v KH uvést:

• své identifikační a kontaktní údaje,

• údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení,

• údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně a

• identifikační údaje odběratele nebo dodavatele.

 NahoruVýklad

Chceme-li správně pochopit fungování kontrolního hlášení, musíme si vysvětlit základní principy. Text jsme rozdělili do sedmi částí (kapitol). Řešíme postupně:

• KDO je povinen kontrolní hlášení podat (1),

• KDY a za jaké období se kontrolní hlášení podává (2),

• CO je obsahem kontrolního hlášení (3),

• JAK, formu podání (4),

• TYPY kontrolních hlášení ve vazbě na opravy již podaného KH – Opravné a Následné kontrolní hlášení (5),

• PROCESNÍ pravidla, výzvy, sankce, co hrozí plátci při nesplnění zákonných povinností a navazující procesní řízení (6),

• REKAPITULACE pro PRAXI obsahující vzorové příklady a rady reagující na zkušenosti s fungováním kontrolního hlášení (7).

 NahoruSestavení tiskopisu kontrolního hlášení

Podrobný výklad vyhotovení tiskopisu kontrolního hlášení je v samostatném článku Kontrolní hlášení - příklad.

 NahoruNovely

Velmi důležitá jsou ustanovení aktuální novely zákona o DPH k procesním postupům, některá účinná i zpětně, komentujeme v šesté kapitole. Zásadní novinky od roku 2023 se týkají ustanovení:

• § Postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením

• § Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením

• § Vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení

 NahoruDalší zdroje

Pokud jde o konkrétní obsah, resp. strukturu KH, jde o formulářové podání, které se podává povinně elektronicky, tzn. datovou zprávou, která musí mít předepsaný formát a strukturu, k dispozici je Pokyn GFŘ D–50 ze dne 1. 7. 2021.

Nicméně je vhodné si v praxi ověřit nastavení účetních programů – nejlépe právě podle struktury KH obsažené v odkazu Pokynu GFŘ D-50.

Pro procesní postupy u sankcí je ve vazbě na pokuty u KH k dispozici Pokyn GFŘ D-29 z roku 2016, nicméně byl několikrát měněn, naposledy dne 15. 12. 2022 dodatkem č. 9, který reaguje právě na výše zmíněnou novelizaci ZDPH od roku 2023.

 Nahoru1) KDO?

Zákon o DPH ukládá povinnost podat kontrolní hlášení (1.1) s výjimkou pro nulové KH (1.2) a určuje osoby (1.3), které tak musí činit.

 Nahoru1.1) Povinnost podat kontrolní hlášení

Podle ustanovení § 101c ZDPH vzniká povinnost podat kontrolní hlášení plátcům, kteří:

• uskutečnili zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přede dnem uskutečnění takového plnění přijali úplatu, ze které vznikla povinnost přiznat daň,

• přijali zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytli přede dnem uskutečnění takového plnění úplatu, a z tohoto důvodu:

  • jim vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2 a 3 nebo § 108 odst. 4 písm. a) nebo

  • uplatňují nárok na odpočet daně, kterou vůči nim uplatnil jiný plátce,

• uskutečnili obchody spadající do zvláštního DPH režimu pro investiční zlato, specifikované v § 101c písm. c).

 NahoruZdaňovací vs. sledované období

Jak vyplývá z textu ustanovení § 101e zákona o DPH, kontrolní hlášení se striktně nemusí vázat na zdaňovací období. Proto ve vztahu ke KH hovoříme o tzv. sledovaném období, za které se KH podává (údaje vykazované v KH nastaly v tomto období). Sledovaným období se rozumí:

• pro plátce právnickou osobu (nebo skupinu) vždy kalendářní měsíc,

• pro plátce fyzickou osobu její zdaňovací období.

 Nahoru1.2) Nulové kontrolní hlášení

Z textu zákona o DPH i Informace vyplývá, že plátce DPH v mnoha případech, nevykonává-li činnost, nebude muset kontrolní hlášení podávat.

Půjde o situace, kdy by tento plátce fakticky neměl žádné údaje (nenastaly u něj v daném období žádné z transakcí), které se uvádějí do KH. Hovoříme o "nulovém" kontrolním hlášení, ve kterém by nebyly – při jeho řádném sestavení – vyplněny žádné relevantní hodnoty o uskutečněných nebo přijatých plněních.

Plátce by ve sledovaném období v kontrolním hlášení "nic" nevykázal, neboť:

• neeviduje, resp. neuskutečnil žádné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku (včetně plnění v režimu přenesení daňové povinnosti), ani nepřijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. nevyplňuje řádky 1, 2 nebo 25 daňového přiznání k DPH),

• nepřijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, ani neposkytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (v zásadě nevyplňuje řádky 40, 41 nebo 10 a 11 daňového přiznání k DPH),

• nepořídil v tuzemsku zboží z jiného členského státu ani nepřijal v tuzemsku plnění od osoby zde neusazené v případech, kdy mu tak vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 4 písm. b) a c) – souvisí s řádky 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 daňového přiznání k DPH,

• neobchodoval ve zvláštním režimu pro investiční zlato,

• ani nebylo jím přijato plnění, u něhož by mu vznikla povinnost přiznat daň, není uplatňován nárok na odpočet DPH z dříve uskutečněných plnění anebo

• uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 51).

 Nahoru1.3) Plátce, který podává kontrolní hlášení

Povinnost podat kontrolní hlášení má ve výše uvedených případech vždy pouze plátce. Tato povinnost naopak nikdy nevzniká identifikované osobě, která kontrolní hlášení nepodává, i kdyby jí vznikla povinnost přiznat daň a podat daňové přiznání na DPH.

U plátců, kterým podle věcného obsahu přijatých či uskutečněných plnění vzniká povinnost podat kontrolní hlášení, není vznik této povinnosti podat KH nijak rozlišeno či ovlivněno důvodem vzniku registrace za plátce DPH.

 NahoruSkupina DPH

Skupina se ve smyslu ZDPH považuje za jediného plátce DPH a platí pro ni takto bez dalšího i povinnosti zakotvené v souvislosti s kontrolním hlášením. V souladu s obecnými zásadami fungování DPH ve skupině pro DPH je povinností zastupujícího člena skupiny zajistit veškerou agendu při správě DPH. Tento člen podává za skupinu také kontrolní hlášení.

 NahoruSpolečnost

V článku společnost DPH upozorňujeme, že každý ze společníků jedná pro účely DPH samostatně. Je-li plátcem, sám za sebe zpracovává a odevzdává kontrolní hlášení podle obecných pravidel.

 NahoruInsolvence

Pokud je u plátce vedeno insolvenční řízení, platí z hlediska osob oprávněných, resp. povinných předkládat daňová tvrzení ve věcech dotčeného plátce, shodná pravidla jako u daňových přiznání: také kontrolní hlášení tedy podává insolvenční správce, pokud ovšem na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou.

 Nahoru 2) KDY?

Lhůty stanovené u kontrolního hlášení (2.1) a souvisejících právních úkonů (část šestá) nejsou ve všech případech shodné s termíny pro daňové přiznání k DPH, neboť ani sledované období není, nemusí být totožné se zdaňovacím obdobím (2.2).

 Nahoru2.1) Termín

Kontrolní hlášení se odevzdává do 25. dne následujícího měsíce za sledované období. Lhůtu nelze, stejně jako u daňového přiznání k DPH, prodloužit ani navrátit v předešlý stav!

Sledované období – tj. období, za které se kontrolní hlášení podává – je stanoveno rozdílně pro plátce právnické osoby a pro plátce fyzické osoby (viz bod 2.2).

 Nahoru2.2) Měsíčně, nebo čtvrtletně – za jaké období se KH podává?

U kontrolního hlášení nemůžeme hovořit o zdaňovacím období, protože naznačená vazba mezi periodicitou podávání daňových přiznání k DPH a kontrolním hlášením neplatí vždy.

Používáme proto u kontrolního hlášení pojem sledované období, zejména v případech, kdy není shodné se zdaňovacím obdobím ("ZO") konkrétního plátce DPH.

To znamená, že právnická osoba, bez ohledu na typ zdaňovacího období (ZO), podává kontrolní hlášení za každý kalendářní měsíc (M).

Fyzická osoba je povinna kontrolní hlášení odevzdávat za stejná období podle zdaňovacích období ("ZO") pro daňové přiznání k DPH.

 NahoruSkupina a společnost

U skupiny DPH není problém určení konkrétního období. Pro společnost platí pravidla pro každého ze společníků individuální podle jeho daňové pozice.

 Nahoru 3) CO?

V předchozím textu jsme uvedli, že v řadě oblastí neplatí vždy rovnítko mezi kontrolním hlášením a daňovým přiznáním k DPH. Proto uvádíme stručný přehled plnění zařazených do kontrolního hlášení (3.1) a některé tituly neevidované v kontrolním hlášení a doplníme si propojení tohoto podání s obecnými pravidly pro nárok na odpočet daně (3.2).

 Nahoru3.1) Co je v kontrolním hlášení

V praxi, je-li něco nejasného, neváhejte a nahlédněte do Pokynů k vyplnění kontrolního hlášení aktualizovaných na stav k 1. 1. 2023 (vydány pod č. j.: 92334/22/7100-30118-012287).

Pro nastavení struktury v účetních programech je nápomocný Pokyn D-50 a odkazy v něm uvedené.

 NahoruObsah KH

Pro běžné plátce DPH se jedná o:

• uskutečněná "tuzemská" zdanitelná plnění a přijaté úplaty (zálohy v DPH), tj. s místem plnění v ČR (řádky DP č. 01, 02 a 25),

• přijatá zdanitelná plnění nebo poskytnuté úplaty s místem plnění v ČR (řádky DP č. 03, 04, 05, 06, 09, 12 a 13, řádky 10 a 11, 40 a 41) a pořízení zboží z jiného členského státu (JČS), přijetí služby v režimu § 9 až § 10d (nebo také dodání zboží s instalací nebo montáží), a to od osoby neusazené v tuzemsku.

 NahoruZálohy

Je nutné vzít v úvahu, že mohou být inkasovány i zálohy, které nebudou "dostatečně určitelné", tj. na jaké zdanitelné plnění jsou určeny. V takovém případě nebudou zařazeny do režimu daně z přidané hodnoty (ustanovení § 20a ZDPH) a proto ani nemohou být správně vykazovány v Kontrolním hlášení.

 Nahoru3.2) Co není v kontrolním hlášení

Ze zákonného vymezení vzniku povinnosti podat KH vyplývá, že v kontrolním hlášení se například neuvádí:

• dovoz zboží (DP ř. 07 a 08) a vývoz zboží (DP ř. 22),

• dodání zboží do jiného členského státu – viz DP ř. 20, nebo poskytnutí služby do JČS (DP ř. 21), tj. místo plnění není v tuzemsku,

• další plnění uvedená na ř. 26 (vyjma investičního zlata),

• korekce odpočtů (DP ř. 45),

• osvobozená plnění bez nároku na odpočet (DP ř. 50),

• krácení nároku na odpočet (DP ř. 51, 52 a 53).

 Nahoru"Nulové KH"

Za další formu "nulového kontrolního hlášení" můžeme považovat v praxi se často vyskytující případy, kdy plátce uskutečňuje pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet DPH, viz též kapitola sedmá.

 NahoruNesprávné období

Obdobně jako v daňovém přiznání se i v kontrolním hlášení řeší procesní pravidla pro nesprávné období (tzv. časový nesoulad podle § 104 ZDPH).

To znamená, vyjma případů podle § 104 odst. 3, u nichž se musí podat Následné kontrolní hlášení (viz část pátá), se plnění nesprávně vykázaná v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období uvedou do kontrolního hlášení za období korespondující s tím daňovým přiznáním, kde byla skutečně uvedena.

 NahoruNárok v částečné výši

Výjimku, kdy takto do jiného období plnění vykázat nelze, představují situace, je-li nárok možné uplatnit pouze v částečné výši (§ 72 odst. 6 ZDPH) a není-li plátcem zařazen ve správném kalendářním roce, přestože tomu tak mohlo být. Pro tyto případy bude muset plátce podat následné kontrolní hlášení, a to jednak za období, do kterého skutečnosti rozhodné pro stanovení daně správně příslušely, a současně také za období, do kterého byly nesprávně promítnuty.

 NahoruNárok na odpočet daně

Funkce kontrolního hlášení, jak konec konců vyplývá z názvu dokumentu, je nezpochybnitelná. Ve vztahu k doložení nároku na odpočet daně zdůrazňujeme, že obsahuje údaje týkající se přijatých zdanitelných plnění uvedených v daňovém přiznání příslušného zdaňovacího období.

 Nahoru 4) JAK?

Platí jednoduché pravidlo:

• Kontrolní hlášení lze podat podle § 101d pouze formou elektronického podání (4.1), tj. datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

 Nahoru4.1) Způsob podání

Jak rozebíráme v příslušných článcích, elektronické podání lze učinit několika způsoby, a sice odesláním datové zprávy:

• z datové schránky,

• prostřednictvím daňového portálu daňové správy (tzv. "EPO").

Podání učiněné prostřednictvím EPO musí být podepsáno, resp. autentizováno, a to buď elektronickým zaručeným podpisem, přihlašovacími údaji z datové schránky, s využitím přístupu se zaručenou identitou. Anebo lze podání z EPO elektronicky odeslat bez autentizace a následně v zákonem stanovené lhůtě potvrdit prostřednictvím tzv. e-tiskopisu.

V této souvislosti musíme ještě upozornit, že podle ustanovení § 101a odst. 3 ZDPH platí, že pokud kontrolní hlášení (obdobně jako další formulářová podání na DPH) není učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, jde automaticky ze zákona o neúčinné podání (tzn. jako by nebylo vůbec podáno).

 NahoruDatové schránky

Podle novelizace zákona o elektronických úkonech probíhá od 1. ledna 2023 zřizování povinných datových schránek pro všechny podnikající fyzické osoby a všechny právnické osoby. Těmto subjektům bude datová schránka zřízena nejpozději do 31. března 2023.

Takto ze zákona zřízené datové schránky jsou povinné a je nutné počítat s tím, že veřejnoprávní instituce budou komunikovat s dotčeným subjekty v zásadě pouze prostřednictvím datové schránky. Tato podstatná změna se tak krom některých právnických osob, jakou jsou spolky a společenství vlastníků jednotek – týká především fyzických osob: živnostníků a dalších OSVČ. V případě, že jsou tyto osoby plátci DPH, je třeba počítat s tím, že mj. i veškerá korespondence týkající s kontrolních hlášení bude správcem daně zasílána (doručována) do datové schránky plátce.

 Nahoru4.2) Fyzické osoby

Dříve existující dílčí výjimka pro plátce fyzické osoby v oblasti povinného elektronického podávání na DPH byla již před delším časem zrušena. To znamená, že bez výjimky všichni plátci DPH mají povinnost činit všechna vymezená podání (pro správu DPH zásadní, tj. včetně kontrolního hlášení) výhradně elektronickou formou (od 1. 1. 2021 mají nově povinnost podávat k DPH vymezená podání i identifikované osoby, které však, jak už jsme již výše uvedli, kontrolní hlášení nemusí podávat).

 Nahoru 5) TYPY KONTROLNÍHO HLÁŠENÍ

Jako u jiných daňových tvrzení se také u kontrolního hlášení rozlišuje více typů. Základní je samozřejmě tzv. řádné kontrolní hlášení. Pokud je za sledované období podáno řádné kontrolní hlášení, může vzniknout potřeba korekce v něm uvedených údajů. K tomuto účelu slouží buď tzv. opravné kontrolní hlášení (5.1) anebo následné kontrolní hlášení (5.2).

 Nahoru5.1) Opravné kontrolní hlášení

Zjistí-li plátce DPH včas – ještě před uplynutím zákonné lhůty pro podání kontrolního hlášení, že jím už podané kontrolní hlášení je nepřesné či jinak nesprávné, může kdykoliv v zákonné lhůtě pro podání tohoto KH podat opravné kontrolní hlášení. Včas podané opravné kontrolní hlášení nahrazuje původní (opravované) kontrolní hlášení.

 Nahoru5.2) Následné kontrolní hlášení

Je-li zjištěna chyba dodatečně, tj. po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení, provádí se korekce formou následného kontrolního hlášení.

Plátce je takto povinen opravit nesprávné nebo neúplné údaje uvedené v původním kontrolním hlášení, a to ve stanovené lhůtě. V následném kontrolním hlášení napraví zjištěné nedostatky původního hlášení.

Lhůta je velmi krátká a je nutné zdůraznit, že zde není soulad s lhůtou pro dodatečné daňové přiznání k DPH:

• neboť lhůta pro následné kontrolní hlášení je do pěti pracovních dnů ode dne zjištění – pro podání dodatečného daňového přiznání k DPH je termín do konce měsíce následujícího po zjištění důvodů.

 NahoruNáležitosti následného kontrolního hlášení

Na tiskopise kontrolního hlášení se označí, o jaký typ kontrolního hlášení se jedná (zde tedy, že jde o následné KH). Z hlediska obsahu se v následném kontrolním hlášení uvádí kompletní údaje za celé sledované období, nikoliv jen rozdíly proti původnímu kontrolnímu hlášení.

 NahoruSazby DPH

Typickým příkladem pro opravy – jak pro podání dodatečného daňového přiznání a tím také následného kontrolního hlášení – je oprava chybně uplatněných sazeb DPH, tj. korekce podle § 43 ZDPH.

 NahoruTzv. časový nesoulad

Dochází-li k časovému nesouladu (viz 3.2) při uplatňování nároku na odpočet DPH podle § 104, je povinností podávat dodatečná daňová přiznání, potažmo i následná kontrolní hlášení.

 Nahoru6) PROCESNÍ PRAVIDLA

V této části rozebíráme základní procesní pravidla související s výzvami správce daně vydávanými ve vazbě na institut kontrolního hlášení (6.1), doručováním výzev (6.2), dále se zastupováním plátce při podávání KH (6.3), v závěru popíšeme sankce spojené s nesplněním povinností v oblasti podávání KH (6.4) a navazující daňové řízení k prominutí pokut (6.5).

 Nahoru6.1) Výzva správce daně

Výzvy správců daně vydávané v souvislosti s kontrolním hlášením se týkají splnění povinnosti podat KH jako takové a též správnosti a úplnosti podaných kontrolních hlášení. Při jejich vydávání správce daně vychází z nesouladů zjištěných křížovými kontrolami nebo jiných nedostatků, a postupuje pak podle § 101g ZDPH. Správce daně takto vydává výzvy:

• k podání KH (pokud nebylo podáno ve stanovené lhůtě),

• ke změně, doplnění údajů uvedených v podaném KH anebo k potvrzení takto uvedených údajů.

 NahoruNovela 2023

Vysvětlíme si zásadní úpravy týkající se prodloužení některých lhůt, ale musíme zdůraznit, že podle šestého bodu přechodných ustanovení platí:

• Pokud byla výzva podle § 101g odst. 2 zákona o DPH vydána přede dnem nabytí účinnosti novely, použije se předchozí znění ZDPH pro zjištění okamžiku počátku, běh a délku lhůty pro změnu nebo doplnění anebo potvrzení údajů uvedených v kontrolním hlášení podle § 101g odst. 3 zákona o DPH.

 NahoruLhůty před novelou

Vyzve-li správa daní plátce:

• K podání kontrolního hlášení, které nebylo podáno v zákonné lhůtě, platila zákonem pevně daná lhůta 5 dnů. Tato krátká pětidenní lhůta běžela od doručení výzvy.

• K doplnění nebo opravě kontrolního hlášení, byla stanovena lhůta pěti pracovních dnů (opět od doručení výzvy).

 NahoruNová lhůta

Pro výzvu k podání kontrolního hlášení zůstává i po novele stejná zákonná lhůta, tj. 5 kalendářních dnů od doručení výzvy.

Ke změně došlo od 1. ledna 2023 u výzev vydávaných v případě, že má správce daně pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů uvedených v kontrolním hlášení. Pro odpověď plátce na tuto výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení původně tvrzených údajů v kontrolním hlášení platila původní jednotně lhůta 5 pracovních dnů.

V takovém případě činí zákonná lhůta pro reakci plátce na tuto výzvu 17 dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky. 
V případě, že dotčená výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů KH není doručována do datové schránky, platí pro odpověď plátce nadále původní lhůta 5 pracovních dní od doručení výzvy.

Počítání lhůt je standardní podle § 33 DŘ, daňového řádu, proto platí:

• Lhůta započne běžet dnem, který následuje po dodání do datové schránky, a to bez ohledu na to, jestli se s takto dodanou výzvou její adresát seznámil, nebo ne.

• Jestliže se plátce s výzvou v datové schránce seznámí hned v den dodání, má na odpověď v reálu skutečně celých 17 kalendářních dnů.

• Dojde-li k doručení, resp. seznámí-li se s výzvou v datové schránce například až 10. den po dodání, má na odpověď jen 7, resp. 6 kalendářních dnů. Lhůta totiž každopádně končí uplynutím 17. dne po dodání výzvy.

Zjednodušeně řečeno, čím dříve se adresát s výzvou v datové schránce seznámí, tím delší má čas na odpověď.

 NahoruZpůsob, jak reagovat

V souvislosti s kontrolními hlášeními vydává správce daně dva typy výzev, jak je…