Kryptoměny

4.2.1.5

Kryptoměny

Ing. Vlasta Martišková

Popis operace:

Kryptoměna je digitální měna, která byla vytvořena výhradně elektronickou cestou v reakci na nedůvěru v emisi nekrytých peněz centrálními bankami. V r. 2009 jako alternativní digitální decentralizované měna byl vytvořen Bitcoin (BTC), který má nejvyšší kapitalizaci ze všech kryptoměn a přezdívá se mu digitální zlato. Využívá se jako digitální ekvivalent peněz. Z důvodu zajištění bezpečnosti a snížení potenciálního rizika jejího zneužití, je kryptoměna šifrována prostřednictvím kryptografie. Výhodou je, že tato měna má ve světě stejnou hodnotu, umožňuje obchodovat přímo s druhou stranou bez prostředníka, což ušetří poplatky a množství času a zároveň má relativní anonymitu.

Vzhledem ke své nemateriální podstatě se jedná o nehmotné aktivum, které si vlastník uloží na elektronické médium nebo na vzdálený server. Následně s kryptoměnou nakládá podle svého uvážení. Ověřování transakcí je postaveno na účetní knize blockchainu, což představuje technologii ukládání dat, která umožňuje vytvářet spolehlivé decentralizované databáze. Kryptoměny jsou dostupné pro jednotlivce prostřednictvím směnáren, burz nebo specializovaných automatů.

Možnosti využití kryptoměn:

Kryptoměny lze použít k mnoha účelům, kdy mezi nejvyužívanější patří:

• investice, projekty,

• převod peněz mezi burzami, směnárnami a FIAT měnou (Kč, USD, EUR),

• obchodování s kryptoměnami,

• nákupy zboží a služeb,

• přijímání kryptoměn v obchodním styku,

• platba mezd zaměstnancům.

Přesnější název pro kryptoměny jsou kryptoaktiva, které můžeme rozdělit do dvou skupin, a to:

1. kryptoměny:

• bitcoiny a

• altcoiny představují alternativní kryptoměny (XRP, Etherum)

2. tokeny:

• Security tokeny, které jsou podobné akciím, neboť představují vlastnický podíl, či podíl na zisku na entitě, jedná se o formu elektronického držení podílů navázané na akcie firmy/projektu řádně schválena regulátory (tokenizace = proces licencovaný komisí pro cenné papíry) emitované a uložené v blockchainové databázi.

• Utility tokeny – forma elektronického držení hodnoty spojené s budoucím užitkem/přínosem, který firma jeho držitelům přinese ve formě služby, produktu či výhod/ slev s nimi spojenými (proces není licencován).

Rizika související s virtuálními měnami jsou praní špinavých peněz, financování terorismu a finanční ztráty neinformovaných spotřebitelů. O možnosti širšího ekonomického využití virtuálních měn existují pochybnosti. Většina stávajících virtuálních měn si i do budoucna zachová charakter spekulativního investičního nástroje.

Kryptoměna je digitální měna, která má většinou tyto vlastnosti:

• Neprolomitelnost – zaručeno silným šifrováním.

• Anonymita – není třeba zadávat vaše jméno, bydliště atd., neznamená to, že je 100% anonymní.

• Decentralizace – kryptoměnu nelze kontrolovat žádnou vládou, je nezávislá na centrální bance, neexistuje centrální úloziště.

• Bez zprostředkovatele – peníze se posílají přímo mezi uživateli, transakce nejdou přes banky či jiné zprostředkovatele.

• Bez omezení hranic – je nutný pouze internet, zasílání kdekoliv po světě.

• Transparentnost – používá se veřejná databáze Blockchain, která obsahuje veškerou historii transakcí.

• Jasná pravidla – přesný počet mincí, způsob distribuce, otevřený kód.

• Neexistuje storno – zaslanou kryptoměnu již nelze zrušit.

• Nízké či žádné poplatky za transakce.

Nejčastější druhy kryptoměn:

• Bitcoin

• Ethereum

• XRP

• Bitcoin Cash

• Bitcoin SV

• Tether

• Monero

• Tron

• Stellar

https://coinmarketcap.com

Na těchto internetových stránkách můžeme zjistit vážený průměr ze všech burz podle objemů obchodů, historie od roku 2013, zaznamenává transakce k danému datu, hodině a minutě (kurz se během dne může u jedné kryptoměny měnit o desítky procent).

Rozdíly mezi pojmy digitální měna, virtuální měna a kryptoměna

Digitální měna je nejširší kategorie platidel, jedná se označení měny, která je elektronicky vytvořená a uložená (na rozdíl od fyzické měny, jako jsou bankovky a mince). Digitální měnou jsou i elektronické peníze ve smyslu zákona o platebním styku, stejně jako bezhotovostní peníze ve formě zůstatku na bankovních účtech, také i virtuální měny.

Virtuální měna je podskupinou digitální měny. Jedná se o měnu, která je uchovávána v digitální podobě, která není vydávána centrální bankou, nemusí být navázána na konvenční měnu, je používána fyzickými a právnickými osobami jako prostředek směny elektronicky převoditelné. Jedná se o různé měny: Linden dolar, WoW gold, ...

Kryptoměna je specifická podskupina virtuálních měn. Jedná se v podstatě o decentralizovaný platební systém, který využívá šifrování pro umožnění bezpečných transakcí v příslušné kryptoměně (Bitcoin, Ripple, Litecoin, Ethereum, ...), včetně kontroly emisí a jednotlivých transakcí v řetězci.

Vedle virtuálních měn vznikla i virtuální aktiva – v zásadě se jedné o smlouvy představující např. podíl na zisku obchodní korporace uložené v blockchainové databázi.

Kryptoměny z pohledu českého práva

Nejsou regulovány žádným speciálním právním předpisem. Soukromoprávní úpravu virtuálních měn nalezneme zejména v občanském zákoníku a spolu s nimi i virtuální aktiva, která jsou věcí v právním slova smyslu tak, jak je vymezeno v § 489 NOZ. Podle ustanovení § 496 NOZ se pak jedná o věc nehmotnou, neboť nejde o ovladatelnou část vnějšího světa s povahou předmětu. Při jejich vymezení se vychází z obecné právní úpravy. Výjimku představuje AML zákon, který definuje virtuální měnu jako:

• elektronicky uchovávanou hodnotu bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta,

• která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží a služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta.

Kryptoměny nejsou anonymní, jak se může domnívat řada poplatníků, neboť v blockcahinu jsou všechny transakce veřejně zaznamenány a při přiřazení transakce a identity se zpětně určí všechny transakce zpětně. Burzy, směnárny vyžadují prokázání identity. Zákon AML zařadil poskytovatele služeb spojených s virtuálními měnami mezi povinné osoby, na které se vztahují povinnosti související s prováděním identifikaci klientů a jejich kontrolu. Banky a jiné instituce jsou povinny podle AML zákona hlásit veškeré podezřelé transakce, kterými mohou být např. příjmy plynoucí poplatníkům při výplatě peněz získaných prodejem kryptoměn z exotických zemí.

Těžba či získávání kryptoměny

• "Těžba" kryptoměny je specifická činnost spočívající tom, že prostřednictvím techniky, která je připojena do sítě, je vytvořen výpočetní výkon pro ověřování transakcí v síti a na základě toho je inkasována odměna v podobě kryptoměny. Množství vytěžené kryptoměny není předem známo, jelikož je závislé na řadě faktorů. Stejně tak při těžbě kryptoměny není uzavřen žádný smluvní vztah ani neexistuje žádný příslib jakéhokoliv subjektu, že oproti přijetí kryptoměny poskytne protihodnotu.

Souvztažnosti:

Ministerstvo financí ČR vydalo Sdělení k účtování a vykazování digitálních měn, ve kterém doporučuje účtovat a vykazovat veškeré digitální měny jako zásobu "svého druhu“ podle § 9 PVZÚ. Kryptoměny jsou oceňovány na bázi historických cen v českých korunách a je potřeba brát v úvahu okamžik oceňování:

• okamžik pořízení kryptoměny (nákupem, vlastní činností, přijatá úhrada za prodané výrobky, zboží či poskytnuté služby) ;

• okamžik úbytku kryptoměny z účetní evidence – účetní jednotka použije metodu váženého aritmetického průměru či metodu FIFO;

• oceňování kryptoměny k rozvahovému dni – použijeme ust. § 55 PVZÚ upravující tvorbu a použití opravných položek, které budou vytvářeny na přechodné snížení ocenění kryptoměny; ktyptoměny nebudou oceňovány reálnou hodnotou, neboť se nejedná o majetek podle ust. § 27 ZoÚ.

• v případě že účetní jednotka v rámci inventarizace zjistí, že hodnota kryptoměny uváděná v účetnictví vykazuje vyšší hodnotu, než je její tržní hodnota, musí vytvořit opravnou položku, tím dojde ke snížení účetního výsledku hospodaření a snížení hodnoty kryptoměny v rozvaze. V rámci inventarizačního procesu musí účetní jednotka doložit výpis z blockchainu či vyhotovit čestné prohlášení za předpokladu, že daná kryptoměna neobsahuje blockchain.

Vytěžená kryptoměna vlastními silami se eviduje pouze v podrozvaze a ocení se reálnou hodnotou kryptoměny v okamžiku jejího použití. Náklady na těžbu kryptoměny se vykáží v účetních nákladech daného období, v případě fyzických osob se jedná o částku, která je výdajem (nákladem) ovliňující základ daně.

Při pořízení kryptoměn nákupem se kryptoměna oceňuje pořizovací cenou, která se skládá z ceny pořízení a vedlejších pořizovacích nákladů, mezi něž patří zejména transakční poplatky spojené s nákupem kryptoměny.

Zařazení kryptoměny do zásob podle způsobu jejího pořízení

Analytické účty:

Vybrané hospodářské operace jsou účtovány na analytické účty k syntetickým účtům 123 – Výrobky a 132 – Zboží na skladě a v prodejnách. K účtům 504 –…