LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY A DALŠÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE ZAMĚSTNAVATELE O ZAMĚSTNANCE Z POHLEDU DANĚ Z PŘÍJMŮ

     Zajištění lékařských prohlídek je jednou z mnoha povinností, kterou zaměstnavatel musí plnit v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví svých zaměstnanců. Mnohým zaměstnavatelům způsobuje tato povinnost nemalé potíže, neboť jednotlivé lékařské prohlídky a jejich četnost nejsou obecně známy a tato problematika je řešena příliš starými právními předpisy. Přitom za nedodržení těchto povinností může být uložena pokuta. Problémy způsobuje také systém hrazení jednotlivých lékařských prohlídek a správné daňové posouzení jejich úhrady.

     Zaměstnavatel může svým zaměstnancům v oblasti zdravotní péče mimo povinná plnění poskytnout i celou řadu plnění dobrovolných. Stále více zaměstnavatelů zajišťuje komplexní zdravotní péči jako benefit pro zaměstnance. Mnozí zaměstnavatelé takto zvyšují atraktivnost zaměstnání a nepřímo také zvyšují výkonnost a spokojenost zaměstnanců. Zdraví se stává součástí firemní kultury.

     V souladu s ustanovením § 32 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen v případech stanovených zvláštním předpisem zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce. Tímto právním předpisem je směrnice č. 49/1967 Věstníku MZd ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Mnozí pracovníci, kteří s tímto právním předpisem pracují, zastávají názor, že se jedná o zastaralý a v mnohých částech časem překonaný právní předpis. Povinnost zaměstnavatele zajistit vstupní lékařskou prohlídku je stanovena pouze ve vymezených případech, např. u osob se zdravotním postižením, u zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti epidemiologicky závažné nebo kteří mohou ohrozit zdraví spolupracovníků nebo jiných osob apod.

     Vstupní lékařská prohlídka by měla být zaměřena na konkrétní výkon práce na konkrétním pracovišti. Z toho důvodu musí zaměstnavatel lékaři poskytnout podrobnou informaci o tom, na jakou práci a na jaké pracoviště je zaměstnanec přijímán. Vstupní lékařské prohlídky nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění (§ 35 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). Zákoník práce sám přímo ukládá zaměstnavateli povinnost na své náklady uhradit náklady na vstupní lékařskou prohlídku pouze u mladistvých (tj. osob mladších 18 let). Úhradu za prohlídku ostatním osobám žádný právní předpis nenařizuje. Zaměstnavatel však může tuto úhradu provést dobrovolně. Vzhledem k tomu, že je v zájmu zaměstnavatele, aby znal zdravotní způsobilost zaměstnance, většina zaměstnavatelů náklady na tyto lékařské prohlídky hradí ze svých prostředků. Úhrada probíhá buď přímo lékaři, nebo následně proplacením souvisejících výdajů zaměstnanci na základě předloženého dokladu.

     Částka vynaložená zaměstnavatelem na vstupní prohlídky zaměstnanců je daňově účinným nákladem podle ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 zákona o daních z příjmů. Jedná se však pouze o výdaje uhrazené zaměstnavatelem za vstupní lékařské prohlídky provedené ve vlastním zařízení závodní zdravotní péče nebo lékařem, který má se zaměstnavatelem uzavřenou smlouvu o poskytování závodní preventivní péče. Úhradu vstupní lékařské prohlídky lékaři, s nímž nemá zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o poskytování zdravotní péče, nelze uznat jako daňově účinný náklad.

     Na straně zaměstnance není provedení vstupní lékařské prohlídky na náklad zaměstnavatele nepeněžním příjmem. Pokud úhradu za lékařskou prohlídku provede sám zaměstnanec a zaměstnavatel mu ji následně proplatí, jedná se o přijetí částky, která v souladu s ust. § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmu není předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti. V souladu se zákonem se jedná se o částku, kterou zaměstnavatel hradí prokázaný výdaj, který zaměstnanec vynaložil za zaměstnavatele ze svých prostředků tak, jako by jej vynaložil přímo zaměstnavatel. Není na závadu, jestliže datum prohlídky a úhrada finanční částky zaměstnancem předchází datu uzavření pracovního poměru.

     V rámci zajišťování závodní preventivní péče by na vstupní lékařské prohlídky měly navazovat další prohlídky. Povinnost zaměstnavatele zajistit lékařské prohlídky jejich četnost a rozsah je stanovena různými právními předpisy. Jedná se především o Směrnici MZ č. 49/1967 Věstníku MZd, ve znění směrnice 17/1970 Věstníku, o vyhlášku č. 31/1993 Sb., zákon č. 61/2000 Sb., zákon č. 361/2000 Sb. atd. Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům sdělit, které zdravotnické zařízení jim poskytuje lékařskou péči a jakým druhům prohlídek, očkování a vyšetření souvisejících s výkonem práce se musí podrobit.

     Lékařské prohlídky se budou lišit rozsahem a četností, a to vzhledem k specifikým podmínkám různých firem a konkrétní činnosti jednotlivých zaměstnanců. Vzhledem ke složitosti této problematiky je vhodné, aby si každá firma s ohledem na předmět svého podnikání vypracovala interní předpis o zajištění lékařských preventivních prohlídek zaměstnanců. Většina zaměstnavatelů postupuje tak, že vypracuje k předpisu také přílohu, ve které jsou uvedeny lékařské prohlídky nařízené pro jednotlivé funkce, jejich četnost, rozsah apod. Někteří zaměstnavatelé přímo vyhotoví jmenný seznam zaměstnanců s termíny jednotlivých prohlídek, který pravidelně aktualizují.

     Od 1. 1. 2007 nabyly účinnosti dva právní předpisy, které řeší poskytování pracovního volna zaměstnancům v souvislosti s lékařskými prohlídkami:

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,

• nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

     Ze znění těchto předpisů vyplývá, že pokud se zaměstnanec zúčastnil pracovnělékařské prohlídky související s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy, má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu.

     Zákoník práce ukládá každému zaměstnavateli, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, povinnost zajistit pracovnělékařskou péči. Základní právní úpravu závodní preventivní péče obsahuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Pro zajištění závodní lékařské péče zaměstnavatel uzavře smlouvu s příslušným lékařským zařízením. Ve smlouvě bude mimo jiné uvedeno, jaké konkrétní povinnosti bude toto zařízení plnit, a to včetně ujednání o úhradě dohodnuté činnosti (pokud nebude hrazena z veřejného zdravotního pojištění). Mimo již zmíněné lékařské prohlídky má tato péče sloužit k poradenské činnosti v oblasti BOZP, poskytování první pomoci, ale také k provádění odborných kontrol jednotlivých pracovišť firmy včetně předkládání návrhů na opatření ke zlepšení podmínek na pracovišti apod. Zajištění…