2019.22.12
Lhůta pro vyměření a doměření daně v případě daňové ztráty – judikát
Ing. Jiří Šperl
Předmětem sporu byla otázka, platební výměr vydaný správcem daně byl vydán po uplynutí prekluzivní lhůty pro vyměření a doměření daně. Žalobce podal proti rozhodnutí o odvolání, ve kterém mj. namítal, že došlo k uplynutí lhůty pro stanovení daně, neboť vydání dodatečného platebního výměru bylo toliko formálním úkonem vedeným pouze snahou správce daně o prodloužení lhůty pro stanovení daně. Krajský soud této námitce přisvědčil, zrušil proto jak rozhodnutí o odvolání, tak dodatečný platební výměr.
Žalované Odvolací finanční ředitelství podalo kasační stížnost s tím, že Krajský soud nezohlednil prodloužení prekluzivní lhůty z důvodu předchozí vykázané daňové ztráty.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 7 Afs 134/2019 - 22 ze dne 9. září 2019, publikovaného na www.nssoud.cz
Z kasační stížnosti žalovaného Odvolacího finančního ředitelství
Žalovaný (stěžovatel) uvedl, že krajský soud při vydání napadeného rozsudku pominul související právní úpravu a nereflektoval skutečnosti plynoucí ze správního spisu, což vedlo k nesprávnému závěru krajského soudu o uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně. Krajský soud totiž zcela pominul § 38r odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který modifikuje pravidla pro běh lhůty pro stanovení daně v případě osob uplatňujících daňovou ztrátu. Ze spisového materiálu přitom jednoznačně plyne, že žalobci byla v roce 2012 vyměřena daňová ztráta. Lhůta pro stanovení daně pro zdaňovací období roku 2013 tudíž uplyne nejdříve dne 1. 4. 2021. Aplikace § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů nadto zapříčiňuje, že doručení dodatečného platebního výměru nemělo na běh…