Manka a škody - nedaňové

Manka a škody - nedaňové

Ing. Ivan Macháček

V článku Manka a škody se podrobně zabýváme vymezením škody a případy, kdy jsou škody daňově uznatelným nákladem. V následujícím textu se budeme zabývat případy, kdy škody, resp. manko, nemůžeme uznat jako daňově uznatelný náklad poplatníka.

Manko

Zvláštním druhem škody je manko. Mankem rozumíme inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav sledované veličiny je nižší než účetní. Manko u peněžní hotovosti a cenin označujeme jako schodek.

Technologické a technické úbytky

Za škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem.

Pro poplatníka je velmi důležité, aby měl řádně stanovené normy přirozených úbytků zásob a nezaviněných ztrát a jejich výši v případě kontroly správci daně prokazatelně doložil. Přirozené úbytky zásob odpovídající stanovené normě jsou součástí spotřeby zásob, pouze úbytky zásob nad stanovené normy přirozených úbytků jsou inventarizačním rozdílem a považují se za manko, a tudíž jsou daňově neuznatelné.

Ztratné

Mezi škody zařazujeme i ztratné. Ztratným rozumíme inventarizační rozdíl v rámci maloobchodního prodeje, kdy zjištěný skutečný stav je nižší než účetní. Důležité je zde opět správné stanovení norem ztratného, které si může poplatník stanovit s přihlédnutím k obvyklé výši normy ztratného u jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou obchodní činností. Pokud výše ztratného při inventarizaci zásob zboží nepřevýší poplatníkem stanovenou normu ztratného, lze zahrnout ztratné do…