Ing. Zdeněk Burda
Správa daní je neveřejná. Osoby zúčastněné na správě daní a úřední osoby jsou povinny za podmínek stanovených daňový řádem nebo zákonem zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti se správou daní dozvěděly.
NahoruI. Mlčenlivost daňového subjektu
Daňový subjekt není povinen mlčet o tom, co se děje v rámci řízení, které je s ním vedeno. Pokud tedy jde o informace získané nebo použité při správě jeho daní, může je zveřejňovat (včetně např. obracení se na sdělovací prostředky).
NahoruII. Mlčenlivost úředních osob a ostatních osob zúčastněných na správě daní (např. svědků, znalců, osob podávajících vysvětlení)
Úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní jsou vázány povinností mlčenlivosti o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob.
U pana Nováka proběhla kontrola s výrazným doměrkem daně. Pan Novák s tím nesouhlasil a obrátil se na sdělovací prostředky, kde popsal, jak dle jeho názoru nezákonně postupoval správce daně. Pro zachování korektnosti se redaktor sdělovacího prostředku obrátil na finanční úřad, aby se dozvěděl jeho verzi celého příběhu. Pracovníci finančního úřadu mu však musí sdělit, že se k celé kauze nemohou vyjadřovat, protože jsou vázáni mlčenlivostí.
NahoruIII. Zproštění mlčenlivosti
Daňový subjekt může správce daně nebo jinou osobu zúčastněnou na správě daní zprostit povinnosti mlčenlivosti ohledně údajů, které se ho týkají, a údajů, které byly využity při dokazování jeho povinností při správě daní, s uvedením rozsahu údajů a účelu zproštění.
Zproštění mlčenlivosti však není žádnou povinností daňového subjektu. Pokud by se na něj obrátil správce daně z předchozího příkladu s požadavkem, aby byl zproštěn mlčenlivosti, aby mohl sdělovacím prostředkům předat svou verzi případu, není to pan Novák povinen učinit. Pokud správce daně mlčenlivosti nezbaví, nemůže pak finanční úřad sdělovacím prostředkům ani nikomu jinému poskytnout svou verzi případu a je jen na dotyčném médiu, zda zveřejní pouze verzi poskytnutou panem Novákem či zda kauzu nezveřejní nebo zda panu Novákovi sdělí, že ji zveřejní pouze v případě, když pan Novák správce daně zprostí mlčenlivosti.
NahoruIV. Zproštění mlčenlivosti v případě úmrtí či zániku daňového subjektu
Zanikne-li daňový subjekt bez právního nástupce, nebo zemře-li bez dědice, má oprávnění ke zproštění povinnosti mlčenlivosti ministr financí.
NahoruV. Veřejně známé informace
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na informace veřejně známé, nebo které jsou veřejnosti dostupné z informačních systémů veřejné správy.
Správce daně si z veřejně přístupného obchodního rejstříku zjistí, že jednatelem kontrolované firmy AAA, s.r.o. je pan Novák a společníkem pan Dvořák. Tyto informace nepodléhají mlčenlivosti a správce daně nic neporuší, pokud by se o nich veřejně zmínil.
NahoruVI. Zobecněné informace a mlčenlivost
Porušením povinnosti mlčenlivosti není zveřejnění zobecněných informací získaných při správě daní, z nichž nevyplývá, které osoby se týkají.
Ministerstvo financí zveřejní skutečnost, že od poplatníků registrovaných k dani z příjmů právnických osob v Praze se za daný roky vybralo X miliard Kč. Tato částka vznikla sečtením daňových povinností konkrétních daňových poplatníků registrovaných k této dani v Praze.
Z výše uvedeného zveřejnění nejsou patrné údaje o konkrétních daňových subjektech, proto o porušení mlčenlivosti nejde.
NahoruVII. Vyměňování informaci
O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li úřední osoba informace:
1. Úřední osobě téhož nebo jiného správce daně pro výkon jeho pravomoci.
Firma XYZ, s.r.o. má místně příslušného správce daně v Praze. Finanční úřad z Ostravy kontroluje jejího dodavatele firmu AAA, s.r.o. Ostravský finanční úřad požádá pražský finanční úřad o sdělení a prověření těchto obchodních vztahů u firmy XYZ a zaslání výsledků do Ostravy. O porušení mlčelivosti nepůjde.
Před časem v médiích proskočila zpráva, že Magistrát hl. města Prahy uzavřel memorandum s finanční správou ohledně výměny informací ohledně plnění povinností ubytovatelů, kteří poskytují ubytování turistům. Magistrát je dle příslušných předpisů správcem poplatku z ubytování. (Poplatky se též zahrnují do legislativní zkratky "daň"). Může tedy jít o výměnu informací mezi správci daně. Z výše uvedeného plyne, že správci daně nejsou pouze finanční úřady.
2. Úřední osobě při plnění povinností ve věcech archivnictví
Daňový řád respektuje zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a nepovažuje za porušení mlčenlivosti poskytnutí informací vyplývajících z tohoto zákona. Kromě toho jsou zaměstnanci správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby též vázáni mlčenlivostí.
3. Osobě zúčastněné na správě daní v rozsahu, v jakém jsou její práva a povinnosti správou daní dotčena
Při daňové kontrole vzniknul spor ohledně určení ceny obvyklé. Finanční úřad najal soudního znalce, aby vypracoval v této souvislosti posudek. Přitom mu poskytl údaje o sporných obchodních operacích ze spisu kontrolovaného subjektu. Nejde o porušení mlčenlivosti, znalec bude opět též vázán mlčenlivostí o skutečnostech, které se od správce daně dozvěděl.
NahoruVIII. Veřejná podpora
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na informace získané při správě daní zveřejňované při plnění informační povinnosti poskytovatele veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu podle jiného zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo rozhodnutí Evropské komise z oblasti veřejných podpor.
Z předpisů Evropské unie, např. z nařízení Komise EU vyplývá povinnost poskytovatelů veřejných podpor zveřejňovat prostřednictvím souhrnné internetové stránky věnované veřejné podpoře s účinností od 1. července 2016 informace o jednotlivých veřejných podporách přesahujících 500 000 EUR, a to za účelem posílení transparentnosti poskytování veřejných podpor. Vzhledem ke skutečnosti, že poskytovatelem veřejné podpory může být i správce daně (např. v souvislosti s promíjením daní a jejich příslušenství, tedy např. pokut, penále, úroků z prodlení), popř. správce daně disponuje informacemi získanými při správě daní, které by měly být následně předmětem zveřejnění ze strany poskytovatele veřejných podpor, je v daňovém řádu prolomena mlčenlivost správce daně v této oblasti.
Přitom nehraje roli, zda veřejná podpora, k níž se údaje vztahují, je poskytnuta přímo na základě tzv. blokové výjimky pro přípustné poskytnutí veřejné podpory uvedené v příslušném evropském nařízení, nebo je podmíněna vydáním rozhodnutí Evropské komise o přípustnosti veřejné podpory v daném případě. Stejně tak jsou zde zahrnuty i případy zveřejňování údajů o tzv. podpoře malého rozsahu, které již dnes jsou správci daně (coby poskytovateli této podpory) vkládány do tzv. centrálního registru de minimis (informačního systému veřejné správy spravovaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstvem zemědělství, který vznikl k 1. lednu 2010). Uvedená podpora se zaznamenává do centrálního registru de minimis, který slouží poskytovatelům podpory k ověření, zda poskytnutím podpory nedojde k překročení limitů stanovených v přímo použitelných právních předpisech Evropské unie. Poskytovatel podpory de minimis (v daném případě správce daně) má povinnost zaznamenat předepsané údaje o této poskytnuté podpoře do centrálního registru de minimis. Část dat z tohoto registru je přístupná i široké veřejnosti, která se může seznámit s údaji o celkové výši poskytnutých podpor v České republice a zjišťovat celkovou výši podpory poskytnuté konkrétnímu subjektu.
NahoruIX. Trestní řízení
O porušení mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán
- některý z trestných činů daňových a poplatkových, který se týká porušení povinnosti při správě daní,
- trestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činem,
- trestný čin dotačního podvodu, trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a trestný čin poškozování finančních zájmů Evropských společenství,
- některý z trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činů úředních osob, některý z trestných činů úplatkářství a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí, nebo
- trestný čin udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka.
Správce daně má oznamovací povinnost podle trestního řádu, pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z výše uvedených trestných činů.
V trestním řízení, ve kterém lze uložit ochranné opatření zabrání části majetku, může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu žádat od správce daně informace z rozhodnutí o stanovení daně z příjmů pro účely posouzení splnění podmínek pro uložení tohoto ochranného opatření nebo pro účely zajištění jeho výkonu; poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
NahoruX. Další výjimky z mlčenlivosti
O porušení povinnosti dále mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní
a) Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,
b) koordinačnímu orgánu veřejné podpory podle zákona upravujícího některé vztahy v oblasti veřejné podpory při plnění informační povinnosti ve věci veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu poskytované správcem daně,
c) soudu, jde-li o
1. řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní,
2. uplatnění…
