dnes je 26.12.2024

Input:

Mzdová účtárna v příkladech - Dovolená na zotavenou - 2. část

14.7.2010, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

Předchozí část článku

Příklad č. 1 (§ 223 odst. 1)

Zaměstnanec požádal o poskytnutí neplaceného volna na dobu 4 měsíců (březen až červen 2010). Dále měl ještě pracovní neschopnost v délce 14 kal. dnů. O kolik dnů je nutné zkrátit roční dovolenou v délce 4 týdnů?

Za dobu neplaceného volna neodpracoval celkem 87 dnů. (Za neodpracovaný den se nepovažuje den svátku, který je jinak obvyklým pracovním dnem). V době nemoci neodpracoval dalších 10 dnů. Celkem neodpracoval 97 dnů. Zaměstnanci náleží nekrácená dovolená v délce 4 týdnů.

Příklad č. 2 (§ 223 odst. 1)

Zaměstnankyně byla od 2. ledna 2010 nemocná až do 30. 6. 2010. Na jakou výši dovolené bude mít nárok při roční výměře 5 týdnů?

Od 2. 1. 2010 do 30. 6. 2010 neodpracovala celkem 127 dnů. Za neodpracovaný den se nepovažuje den svátku, který je jinak obvyklým pracovním dnem. Za prvních 100 dnů se krátí o 1/12 a za každých dalších celých 21 dnů též o 1/12. Krácení: (25: 12) x 2 = 4,17 dne, po zaokrouhlení 4,5 dne. Dovolená bude činit 25 - 4,5 = 20,5 dne.

Příklad č. 3 (§ 216 a § 223)

Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrně rozvržené pracovní době a měl mimopracovní úraz. Pracovní neschopnost nastala 1. 8. 2010 a trvala až do konce roku. Jak se postupuje při krácení dovolené u tohoto zaměstnance, jestliže jeho roční nárok jsme vypočítali na 18 dnů? (Počet plánovaných směn v roce = 183 dnů, 52,143 týdnů v roce, 5 týdnů dovolené, (183:52,143) x 5 = 17,55 dnů, po zaokrouhlení 18 dnů).

Při krácení roční výměry dovolené u zaměstnanců pracujících v nerovnoměrně rozvržené pracovní době se uplatní stejný princip krácení jako u zaměstnanců pracujících v rovnoměrně rozvržené pracovní době s tím, že se doba nepřítomnosti v práci posuzuje, jako by v kalendářním týdnu nepracoval 5 pracovních dnů. Od 1. 8. do 31. 12. se jedná o 106 pracovních dnů (bez svátků připadajících na obvyklý pracovní den zaměstnance). Krácení se provede ve výši 1/12 roční výměry. Roční výměra činí 18 dnů. Krácení: (18: 12) x 1 = 1,5 dne. Celkový nárok: 18 - 1,5 = 16,5 dne.

Příklad č. 4 (§ 216 a § 223)

Zaměstnanec nastoupí do organizace 1. 2. 2010 a pracuje v nerovnoměrně rozvržené pracovní době. Počet plánovaných směn činí v roce 165 směn (od 1. 2. do konce roku), počet týdnů činí 47,71 (od 1. 2. do konce roku).

Výpočet: 365 - 31 = 334 (doba od 1. 2. do 31.12. 2010)

Počet týdnů: 334: 7 = 47,71

Roční výměra dovolené činí 5 týdnů. Zaměstnanec je od 1. 8. do konce roku nemocen. Jak spočítám jeho nárok a krácení dovolené?

Nárok na dovolenou za celý rok činí:

(165: 47,71) x 5 = 17,29, po zaokrouhlení 17,5 dne (roční nárok),

Poměrná část dovolené za 1 měsíc: (17,5: 12) x 1 =1,46 dne, po zaokrouhlení 1,5 dne.

Poměrná část dovolené od 1. 2. do konce roku: 17,5 - 1,5 = 16 dnů.

Krácení za pracovní neschopnost:

Celkem neodpracuje 106 dnů (počítáno 5 dnů v týdnu v době od 1. 8. do konce roku). Krácení ročního nároku o 1/12: (17,5: 12) x 1 = 1,5 dne

Dovolená po krácení: 16 - 1,5 = 14,5 dne.

Příklad č. 5 (§ 223 odst. 1)

Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou 5. 1. 2010 v délce 28 týdnů (do 19. 7. 2010). Na jakou dovolenou bude mít nárok, jestliže požádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené, a v případě, že nepožádá o čerpání dovolené? Roční nárok na dovolenou činí v naší organizaci 5 týdnů.

V případě, že požádá o čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené, nelze roční výměru dovolené krátit a vznikne jí nárok na 5 týdnů dovolené. Pokud nepožádá, budete po skončení roku krátit roční výměru dovolené jako u ostatních zaměstnanců (doba rodičovské dovolené v tomto případě je dobou neodpracovanou). Od 20. 7. do 31. 12. 2010 se jedná o 115 pracovních dnů. Krácení bude ve výši 1/12 roční výměry: (25: 12) x 1 = 2,08 dne, po zaokrouhlení 2,5 dne. 25 - 2,5 = 22,5 dne.

Příklad č. 6 (§ 223, § 348)

Zaměstnankyně nastoupila v r. 2009 na mateřskou dovolenou, která jí potrvá až do 6. 2. 2010. Ke konci roku 2009 jí zůstalo 15 dnů nevyčerpané dovolené. Jaký nárok na dovolenou jí vznikne v r. 2010, jestliže po skončení MD požádá o čerpání dovolené? Zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené.

Jestliže zaměstnankyni zůstane z ročního nároku za rok 2009 celkem 15 dnů, musí zaměstnavatel tento zůstatek převést do dalšího roku. Žádosti zaměstnankyně o čerpání dovolené musí zaměstnavatel vyhovět. Doba mateřské dovolené skončí 6. 2. 2010 a bude následovat čerpání zůstatku dovolené z roku 2009 v rozsahu 15 dnů. Součet všech pracovních dnů od počátku roku 2010 včetně dnů čerpání dovolené činí 26 + 15 = 41 dnů. Protože doba dovolené je pro účely nároku na dovolenou posuzována jako doba odpracovaná, pak při započtení celé roční výměry za rok 2010 (41 + 20 = 61 dnů) je podmínka „odpracování 60 dnů“ v kalendářním roce splněna a zaměstnankyni se poskytne dovolená za kalendářní rok v plném rozsahu.

Příklad č. 7 (§ 217 odst. 2)

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 15. ledna na dobu neurčitou. Po odpracování 2 měsíců požádal organizaci o poskytnutí dovolené v délce 4 týdnů. Může mu zaměstnavatel dovolenou poskytnout?

Ano, zaměstnavatel může dovolenou poskytnout, pokud lze předpokládat, že do konce kalendářního roku splní podmínky pro vznik práva na dovolenou. Pokud zaměstnanec podmínky nesplní, zaměstnavatel dovolenou zkrátí a náhradu mzdy za přečerpanou dovolenou strhne zaměstnanci bez souhlasu v lednu následujícího roku, pokud zaměstnání trvá. Pokud zaměstnání skončí dříve, vypořádá přeplatek na dovolené ke dni skončení pracovního poměru. V této souvislosti ještě upozorňujeme, že za dny přečerpané dovolené je nutné ještě odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu připadajícího na dny přečerpané dovolené. 1/3 pojistného hradí vždy zaměstnanec, 2/3 jsou hrazeny na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem - hradí buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel.

Příklad č. 8 (§ 217 a § 218)

Žena měla v r. 2008 nárok na 4 týdny dovolené a vyčerpala jen 10 dnů. V roce 2009 si nevyčerpala žádnou dovolenou (nárok měla 4 týdny dovolené) a v listopadu 2009 nastoupila na mateřskou dovolenou, která potrvá do dubna 2010. Jakou dovolenou ji lze převést do roku 2010?

Celou výši roční výměry dovolené za rok 2009 jí převedete do roku 2010. Vzhledem k tomu, že ke konci roku 2009 není ženou na rodičovské dovolené, ale pouze ženou na mateřské dovolené, nelze

Nahrávám...
Nahrávám...