Vyměřovacím základem pro placení pojistného je ve
zdravotním pojištění úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků,
zdaňovaných podle
§ 6 zákona o daních z příjmů, které jsou zúčtovány
zaměstnavatelem zaměstnanci za podmínek stanovených zejména v jednotlivých
ustanoveních
§ 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVZP“). Nicméně
zaměstnavatelé nesměji zapomínat, že pokud se na zaměstnance podle
§ 3 odst. 6 ZoVZP vztahuje povinnost
placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího
základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši
zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.
V souvislosti s placením pojistného je zapotřebí v
přímé vazbě na minimální vyměřovací základ respektovat zejména
následující:
nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním
měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný
doplatek) do minimálního vyměřovacího základu.
Tento doplatek hradí zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ
nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace,
přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
Doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů,
platí v plné výši buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel. Tuto částku pojistného
nelze „klasicky“ dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny
placené zaměstnavatelem.
Má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než
minimální mzdu, pak se tyto pro účely placení pojistného sčítají. Je-li součet
hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci
nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za
účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho
zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z
více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.
Odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí
být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní
úvazek.
Pokud se ze zákonných důvodů (viz příklad č. 2) snižuje
minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z
tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného doplatku do
této poměrné části.
Doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do
jeho poměrné části, nemůže hradit sám pojištěnec, ty se platí zásadně
prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.
Jestliže se na zaměstnance naopak nevztahuje povinnost placení
pojistného alespoň ze zákonného minima (§ 3
odst. 8 ZoVZP), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše
zúčtovaného příjmu bez ohledu na minimální mzdu.
Formou příkladů si předvedeme postup zaměstnavatele v
právních podmínkách platných ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2010.
Příklad č. 1
Zaměstnavatel A zaměstnal v měsíci lednu 2010 na úklidové
práce zaměstnankyni, jejíž hrubý měsíční příjem činí 2 600 Kč, přičemž se na ni
vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimální mzdy. Tato pracovnice
však současně vykonává úklidové práce ještě u zaměstnavatele B, kde její příjem
činil v lednu 2 000 Kč. Mimoto jí zaměstnavatel B poskytnul v lednu celkem 3
kalendářní dny pracovního volna bez náhrady příjmu, na základě písemné smlouvy
hradila veškeré pojistné z titulu neplaceného volna zaměstnankyně. Z hlediska
dopočtu pojistného do minimálního vyměřovacího základu pověřila zaměstnankyně
pro tento účel zaměstnavatele A.
Vzhledem k tomu, že součet hrubých příjmů nedosahuje v úhrnu
minimální mzdy, musí zaměstnavatel A na základě pověření zaměstnankyně provést
dopočet (a doplatek) pojistného tak, aby byl zabezpečen odvod pojistného z
minimálního vyměřovacího základu. Současně musí být zohledněna výše příjmu u
zaměstnavatele B včetně povinnosti placení pojistného z poskytnutého pracovního
volna bez náhrady příjmu.
Nejprve se zaměřme na postup zaměstnavatele B, který
musí vypočítat a odvést pojistné jak ze zúčtovaného hrubého příjmu, tak z
neplaceného volna. Celkový vyměřovací základ se bude v tomto případě u
zaměstnavatele B skládat ze dvou složek - z hrubého příjmu 2 000 Kč a z
vyměřovacího základu z neplaceného volna. Na základě těchto skutečností bude
postup zaměstnavatele B následující:
Hrubý příjem 2 000 Kč:
Celková výše pojistného: ... 270 Kč
Platba zaměstnance: ........... 90 Kč
Platba zaměstnavatele: ..... 180 Kč
Neplacené volno v rozsahu tří kalendářních dnů:
Vyměřovací základ: (3 : 31) x 8 000 = 774,19 Kč
Celková výše pojistného: 774,19 x 0,135 =105 Kč
Platba zaměstnance: 105 Kč
Platba zaměstnavatele: 0 Kč
Celkové pojistné:
Zaměstnavatel B tedy celkem odvede: 375 Kč (90 + 180 +
105)
Postup zaměstnavatele A je následující:
Z hrubého příjmu ve výši 2 600 Kč vypočte 13,5 %, což
představuje částku pojistného 351 Kč. Jednu třetinu (117 Kč) srazí
zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny, neboli rozdíl ve výši
234 Kč, zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Protože zaměstnanec pověřil
zaměstnavatele A doplatkem pojistného do minimálního vyměřovacího základu,
odvede zaměstnavatel A současně i částku pojistného 355 Kč, sraženou
zaměstnanci, která představuje 13,5 % z částky 2 625,81 Kč, což je rozdíl
vyměřovacích základů: 8 000 - (2 600 + 2 000 + 774,19).
Zaměstnanec zaplatí: 117 + 355 = 472 Kč
Zaměstnavatel odvede: ... 234 Kč
Celkem: ........................... 706 Kč
Celkem zaplatí:
Zaměstnavatel A: 706 Kč (117 + 234 + 355)
Zaměstnavatel B: 375 Kč (90 + 180 + 105)
Součet: 1 081 Kč
Postupujeme-li přesně podle dikce zákona, bude na základě výše
uvedeného výpočtu v důsledku zaokrouhlování jednotlivých částek pojistného
jejich součet o 1 Kč vyšší než minimální povinné pojistné. Vzniklou situaci lze
vyřešit prostřednictvím zaměstnavatele A tak, aby celkový odvod činil za daný
měsíc 1 080 Kč, nejlépe tím způsobem, že namísto částky 355 Kč srazí
zaměstnanci 354 Kč.
V návaznosti na výše uvedené je u každého ze zaměstnavatelů
nutností dokladování všech příjmů (resp. položek zahrnovaných do vyměřovacího
základu) v příslušném měsíci.
Poznámka:
V
případě, že by nebyla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena písemná
smlouva o úhradě (části) pojistného, placeného zaměstnavatelem za zaměstnance z
titulu jeho neplaceného volna, zaplatili by z takto vykázaného neplaceného
volna zaměstnanec 35 Kč a zaměstnavatel 70…