3.7.1 Náhrada mzdy při čerpání dovolené
Ing. Olga Krchovová
Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného hrubého hodinového výdělku. Náhrada mzdy se poskytuje v délce odpadlých směn. Při uplatnění pružné pracovní doby se poskytuje náhrada mzdy ve výši průměrné délky směny.
Příklad 1 – rovnoměrně rozvržená pracovní doba
Zaměstnanec pracující v rovnoměrně rozvržené pracovní době při 40 hodinách týdně (8 hodin denně) čerpá dovolenou v délce 88 hodin od 20. 6. 2023 do 4. 7. 2023. Pro výpočet náhrady musíme znát průměrný hrubý hodinový výdělek platný k 1. 4. (125,44 Kč) a k 1. 7. (138,11 Kč).
Doba od 20. 6. do 30. 6. zahrnuje devět pracovních dnů (72 hodin), v červenci byl zaměstnanec na dovolené dva pracovní dny (16 hodin).
*) Náhrada za dovolenou je součástí hrubé mzdy zaměstnance, její zaokrouhlení na korunu nahoru proběhne až v souhrnu s ostatními složkami této mzdy.
Příklad 2 – nerovnoměrně rozvržená pracovní doba
Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrně rozvržené pracovní době se směnami dlouhými 4, 8, 12 hodin, které jsou zastoupeny v harmonogramu směn ve stejném počtu. Zaměstnanec čerpal dovolenou v délce 40 hodin. V důsledku dovolené mu odpadly 3 směny po 8 hodinách, 1 směna po 12 hodinách a 1 směna po 4 hodinách. Průměrný hrubý hodinový výdělek pro aktuální čtvrtletí činí 125,45 Kč.
Náhrada se zaměstnanci poskytne podle skutečné délky směn, které v důsledku dovolené odpadly:
(3 × 8 × 125,45) + (12 × 125,45) + (4 × 125,45) = 3 010,80 + 1 505,40 + 501,80 = 5 018 Kč
Příklad 3 – přečerpaná dovolená a úmrtí zaměstnance
Zaměstnanec, který měl již vyčerpaný celoroční nárok na dovolenou, zemřel. Má zaměstnavatel možnost přečerpanou dovolenou srazit?
Pokud došlo k vyššímu čerpání dovolené, než vznikl nárok, je zaměstnavatel oprávněn bez souhlasu provést srážku ze mzdy podle § 147 odst. 1 písm. e) ZP. Došlo-li však k úmrtí zaměstnance, nelze náhradu za přečerpanou dovolenou srazit (v souladu s § 328 odst. 2 ZP), protože peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance (s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto).
Řešení přeplatku z titulu přečerpané dovolené
Pokud zaměstnanec vyčerpal více dovolené, než činil jeho zákonný nárok, ať již z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti nebo z důvodu předčasného skončení zaměstnání v průběhu kalendářního roku, je zaměstnavatel oprávněn v souladu s §147 odst. 1 písm. e) ZP provést srážku z titulu přečerpané dovolené bez souhlasu zaměstnance.
Stejnou povinnost má zaměstnavatel i po ukončení každého kalendářního roku, kdy musí zjišťovat zůstatky nevyčerpané dovolené z předchozího kalendářního roku a převádět je do roku následujícího. Někdy také zjistí, že nárok na dovolenou musí být krácen z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance. I v tomto případě provádí srážku bez souhlasu zaměstnance.
Důležité je však upozornit na pořadí takové srážky. Všechny srážky uvedené v § 147 odst. 1 písm. c) až e) získávají pořadí okamžikem, kdy je plátce oprávněn srážku provést. Znamená to, že má-li zaměstnanec mzdu zatíženou jinými srážkami s dřívějším pořadím, není možné takovou srážku provést a zaměstnavatel se musí se zaměstnancem dohodnout jinak. Například tak, že pohledávku uhradí zaměstnanec v hotovosti do pokladny nebo že uhradí částku převodem ze svého účtu ve prospěch účtu zaměstnavatele. V takovém případě se však bude účtovat přeplatek v čisté částce.
Další možností je uzavření dohody o srážce ze mzdy, kdy daná srážka získá pořadí dnem, kdy je dohoda uzavřena. Tento způsob je rozumný v případě, kdy nemá zaměstnanec srážky s dřívějším pořadím, které danou srážku prováděnou bez souhlasu zaměstnance posouvají do nekonečna, a každá další doručená exekuce odsouvá tuto srážku ještě dále.
Pro další výklad předpokládejme, že zaměstnanec nemá mzdu zatíženou žádnou srážkou a zaměstnavatel je oprávněn přeplatek na dovolené provést bez souhlasu zaměstnance.
I při provádění srážek bez souhlasu je nutné postupovat v souladu s postupem stanoveným občanským soudním řádem. Ve větším rozsahu, než stanoví OSŘ, není možné žádné srážky ze mzdy provést.
Srážky týkající se přeplatku na dovolené se posuzují jako nepřednostní pohledávky (viz Srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance - výkon soudních a úředních rozhodnutí, exekuce soudních exekutorů).
Problém u přeplatku na dovolené spočívá v tom, že náhrada mzdy za dovolenou byla provedena v hrubém a srážky ze mzdy se podle OSŘ mají provádět výhradně z čisté mzdy. Protože z přeplatku dovolené (náhrada mzdy za dovolenou) bylo odvedeno pojistné a daň, bylo by nutné zaměstnanci při provádění srážky z čisté mzdy vrátit pojistné a daň. Současně by bylo nutné vrátit pojistné i zaměstnavateli. Dále je nutné přeplatek z titulu přečerpané dovolené zaúčtovat zpět na analytický účet 521 – Mzdové náklady, na němž se evidují hrubé mzdy zaměstnanců. Pokud by se provedla srážka v čistém, pak nelze přeplatek správně zaúčtovat na účet 521 a dále nelze provést správně opravu daně, neboť daň či záloha daně se váže ke zdanitelnému příjmu (tedy v našem případě k hrubé mzdě) a nikoliv k čisté mzdě.
S ohledem…
