3.7.1
Náhrada mzdy při čerpání dovolené
Ing. Olga Krchovová
Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného hrubého hodinového výdělku. Náhrada mzdy se poskytuje v délce hodin připadajících na odpadlé směny. Při uplatnění pružné pracovní doby se poskytuje náhrada mzdy za hodiny odpovídající průměrné délce směny.
Příklad 1 – rovnoměrně rozvržená pracovní doba
Zaměstnanec pracující v rovnoměrně rozvržené pracovní době při 40 hodinách týdně (8 hodin denně) čerpá dovolenou v délce 88 hodin od 20. 6. 2025 do 4. 7. 2025. Pro výpočet náhrady musíme znát průměrný hrubý hodinový výdělek platný k 1. 4. (125,44 Kč) a k 1. 7. (138,11 Kč).
Doba od 20. 6. do 30. 6. zahrnuje sedm pracovních dnů (56 hodin), v červenci byl zaměstnanec na dovolené čtyři pracovní dny (32 hodin).
*) Náhrada za dovolenou je součástí hrubé mzdy zaměstnance, její zaokrouhlení na korunu nahoru proběhne až v souhrnu s ostatními složkami této mzdy.
Příklad 2 – nerovnoměrně rozvržená pracovní doba
Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrně rozvržené pracovní době se směnami dlouhými 4, 8, 12 hodin, které jsou zastoupeny v harmonogramu směn ve stejném počtu. Zaměstnanec čerpal dovolenou v délce 40 hodin. V důsledku dovolené mu odpadly 3 směny po 8 hodinách, 1 směna po 12 hodinách a 1 směna po 4 hodinách. Průměrný hrubý hodinový výdělek pro aktuální čtvrtletí činí 155,45 Kč.
Náhrada se zaměstnanci poskytne za hodiny odpovídající skutečné délce zameškaných směn:
(3 × 8 × 155,45) + (12 × 155,45) + (4 × 155,45) = 3 730,80 + 1 865,40 + 621,80 = 6 218 Kč (nebo 40 x 155,45 = 6 218 Kč)
Příklad 3 – přečerpaná dovolená a úmrtí zaměstnance
Zaměstnanec, který měl již vyčerpaný celoroční nárok na dovolenou, zemřel. Má zaměstnavatel možnost přečerpanou dovolenou srazit?
Pokud došlo k vyššímu čerpání dovolené, než vznikl nárok, je zaměstnavatel oprávněn bez souhlasu provést srážku ze mzdy podle § 147 odst. 1 písm. e) ZP. Došlo-li však k úmrtí zaměstnance, nelze náhradu za přečerpanou dovolenou srazit (v souladu s § 328 odst. 2 ZP), protože peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance (s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto).
Řešení přeplatku z titulu přečerpané dovolené
Pokud zaměstnanec vyčerpal více dovolené, než činil jeho zákonný nárok, ať již z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti nebo z důvodu předčasného skončení zaměstnání v průběhu kalendářního roku, je zaměstnavatel oprávněn v souladu s §147 odst. 1 písm. e) ZP provést srážku z titulu přečerpané dovolené bez souhlasu zaměstnance.
Stejnou povinnost má zaměstnavatel i po ukončení každého kalendářního roku, kdy musí zjišťovat zůstatky nevyčerpané dovolené z předchozího kalendářního roku a převádět je do roku následujícího. Někdy také zjistí, že nárok na dovolenou musí být krácen z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance. I v tomto případě provádí srážku bez souhlasu zaměstnance.
Důležité je však upozornit na pořadí takové srážky. Všechny srážky uvedené v § 147 odst. 1 písm. c) až e) čisté částce.
Další možností je uzavření dohody o srážce ze mzdy, kdy daná srážka získá pořadí dnem, kdy je dohoda uzavřena. Tento způsob je rozumný v případě, kdy nemá zaměstnanec srážky s dřívějším pořadím, které danou srážku prováděnou bez souhlasu zaměstnance posouvají do nekonečna, a každá další doručená exekuce odsouvá tuto srážku ještě dále.
Pro další výklad předpokládejme, že zaměstnanec nemá mzdu zatíženou žádnou srážkou a zaměstnavatel je oprávněn přeplatek na dovolené provést bez souhlasu zaměstnance.
I při provádění srážek bez souhlasu zaměstnance je nutné postupovat v souladu s postupem stanoveným občanským soudním řádem. Ve větším rozsahu, než stanoví OSŘ, není možné žádné srážky ze mzdy provést.
Srážky týkající se přeplatku na dovolené se posuzují jako nepřednostní pohledávky (viz Srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance - výkon soudních a úředních rozhodnutí, exekuce soudních exekutorů).
Problém u přeplatku na dovolené spočívá v tom, že náhrada mzdy za dovolenou byla provedena v hrubém a srážky ze mzdy se podle OSŘ mají provádět výhradně z čisté mzdy. Protože z přeplatku dovolené (náhrada mzdy za dovolenou) bylo odvedeno pojistné a daň, bylo by nutné zaměstnanci při provádění srážky z čisté mzdy vrátit pojistné a daň. Současně by bylo nutné vrátit pojistné i zaměstnavateli. Dále je nutné přeplatek z titulu přečerpané dovolené zaúčtovat zpět na analytický účet 521 – Mzdové náklady, na němž se evidují hrubé mzdy zaměstnanců. Pokud by se provedla srážka v čistém, pak nelze přeplatek správně zaúčtovat na účet 521 a dále nelze provést správně opravu daně, neboť daň či záloha daně se váže ke zdanitelnému příjmu (tedy v našem případě k hrubé mzdě) a nikoliv k čisté mzdě.
S ohledem na tuto skutečnost je nutné provést srážku v hrubém, čímž dojde ke snížení zdanitelného příjmu a tím dojde i k vyrovnání daně. Též dojde ke snížení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení a vyrovná se pojistné vůči zaměstnanci i…
