Pár příkladů vydá za hromadu teorie. Takže máte-li chuť, můžete si vzít k ruce kalkulačku a pustit se do počítání.
NÁROK NA NÁHRADU
V souladu s § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen "ZP"), náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen "náhrada mzdy při DPN"), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen "ZNP").
Nárok na náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nevznikne v době:
a) kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,
b) stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,
c) kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,
d) kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),
e) kdy vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a nikoliv na náhradu mzdy (odměny) při DPN.
VÝŠE NÁHRADY A JEJÍ STANOVENÍ
Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočteného v souladu s § 351 ZP a násl. Průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne několik prvních pracovních dnů/den do jednoho čtvrtletí a následující pracovní dny/den až do 14. kalendářního dne trvání DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.
Příklad č. 1 – DPN na přelomu čtvrtletí
Zaměstnanec pracuje v rámci 37,5hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně do pěti pracovních dnů. DPN vznikne dne 23. 3. (pondělí) a bude trvat do 26. 4. Dne 23. 3. zaměstnanec nepracoval.
Náhrada mzdy při DPN bude náležet od 23. 3. do 5. 4. Od 6. 4. bude náležet nemocenské. Pro výpočet náhrady mzdy při DPN bude za dobu od 23. 3. do 31. 3. použit průměrný výdělek platný k 1. 1. a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1. 4. do 5. 4. průměrný výdělek platný k 1. 4. Náhrada mzdy bude poskytnuta jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny.
REDUKČNÍ HRANICE
Podle § 192 odst. 2 ZP se pro účely náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti použije průměrný výdělek, který se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Pro přepočet redukčních hranic platných pro výpočet dávek nemocenského pojištění se použije koeficient 0,175 s tím, že se takto vypočítané hodnoty zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa nahoru.
S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:
-
do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,
-
rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,
-
rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,
-
k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Redukce průměrného hodinového výdělku pro r. 2021:
Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 14 kalendářních dnech trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP), nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení. Náhrada mzdy poskytnutá v souladu s § 192 ZP nepodléhá zdanění, ani se z ní neodvádí pojistné.
Náhrada mzdy a platu náleží zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského a pokud pracovní poměr trvá.
Konec roku 2020 a začátek roku 2021
Pokud DPN vznikla před 1. 1. 2021 a trvá i po 31. 12. 2010, použije se od 1. 1. 2021 průměrný výdělek platný k 1. 1. 2021 a zredukuje se podle nových redukčních hranic pro rok 2021.
Příklad č. 2 – redukce průměrného hodinového výdělku
Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 576,46 Kč. Výše skutečného průměrného výdělku je mezi druhou a třetí redukční hranicí.
NÁHRADA MZDY NAD ZÁKONNOU VÝŠI
Náhradu mzdy při DPN lze dohodnout nebo stanovit nad rámec redukčních hranic. V takovém případě však nesmí výše náhrady připadající na 1 hodinu převýšit průměrný hodinový výdělek zaměstnance. Náhrada mzdy při DPN poskytnutá nad rámec zákonem stanovených podmínek podléhá zdanění a též se z ní odvádí zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.
SPLATNOST NÁHRADY MZDY PŘI DPN
Náhrada mzdy při DPN je splatná se mzdou za příslušné období. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje na základě e-neschopenky, a to v nejbližším výplatním termínu po získání nezbytných dokladů.
Jestliže zaměstnavatel v případě včasného získání elektronického dokladu o trvání dočasné pracovní neschopnosti nevyplatí zaměstnanci náhradu mzdy při DPN nebo její část ani do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti mzdy (mzda je splatná do konce měsíce následujícího po měsíci, za který mzda náleží), může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP.
Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy při DPN, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, náleží mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy při DPN připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.
SNÍŽENÍ VÝŠE NÁHRADY MZDY
Zákonná výše nebo výše dohodnutá či stanovená vnitřním předpisem se vždy snižuje o 50 % v případě, že si DPN přivodil zaměstnanec:
-
zaviněnou účastí ve rvačce,
-
jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
-
při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
V případě, že zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy při DPN a po ukončení DPN zjistí, že došlo k neoprávněné výplatě náhrady, je oprávněn podle ustanovení § 147 odst. 1 písm. e) ZP srazit náhradu mzdy nebo platu poskytnutou podle § 192…