dnes je 22.11.2024

Input:

Nález 130/2007 SbNU, sv.46, Ke zdaňování příjmů z postoupení pohledávky z prodeje cenných papírů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 46, nález č. 130

IV. ÚS 650/05

Ke zdaňování příjmů z postoupení pohledávky z prodeje cenných papírů

Za situace, kdy právo umožňuje dvojí výklad, nelze pominout, že na poli veřejného práva mohou státní orgány činit pouze to, co jim zákon výslovně umožňuje; z této maximy pak plyne, že při ukládání a vymáhání daní dle zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod), tedy při de facto odnětí části nabytého vlastnictví, jsou orgány veřejné moci povinny ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod šetřit podstatu a smysl základních práv a svobod - tedy v případě pochybností postupovat mírněji (in dubio mitius) [shodně viz nálezy sp.zn. IV. ÚS 666/02 (N 145/31 SbNU 291), sp. zn. III. ÚS 667/02 (N39/32 SbNU 383) či sp. zn. I. ÚS 621/02 (N 115/34 SbNU 209)].

Podstatou ochrany vlastnického práva v oblasti stanovení a vybírání daní a poplatků není pouze formální podřazení určité daně konkrétnímu ustanovení zákona, nýbrž tato ochrana se v materiálním právním státě (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky) musí vztahovat také na případy aplikace a interpretace určitého zákonného ustanovení, jež stanoví daňovou nebo poplatkovou povinnost. V daném případě však Nejvyšší správní soud příslušné zákonné ustanovení, tj. § 10 odst. 1 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, aplikoval a především interpretoval způsobem, který byl v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Nešetřil totiž podstatu a smysl základního práva stěžovatelky na vlastnictví a přijatou interpretací se ocitl mimo zákonný podklad stanovení daňové povinnosti. Touto interpretací zákonných ustanovení totiž rozšířil daňovou povinnost na situaci, na kterou při řádné (mírnější) interpretaci zákona daňová povinnost nedopadá, čímž zasáhl do základního práva stěžovatelky garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) a Vlasty Formánkové - ze dne 16. srpna 2007 sp. zn. IV. ÚS 650/05 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Bc. H. V. proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2005 č. j. 5 Afs 33/2004-62, v jehož důsledku byl aprobován postup finančního úřadu, který jako příjem stěžovatelky zdanil postoupení pohledávky z prodeje cenných papírů.

Výrok

I. Nerespektováním principů garantovaných čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst.4 Listiny základních práv a svobod bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2005 č. j. 5 Afs 33/2004-62 porušeno základní právo stěžovatelky garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Proto se toto rozhodnutí ruší.

Odůvodnění

I.

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 30. 9. 2005 se stěžovatelka domáhala zrušení výše uvedeného rozhodnutí, neboť měla za to, že jím byla porušena její základní práva garantovaná čl. 4 odst.4, čl. 11 odst. 5, čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a byl porušen čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).

2. Stěžovatelka v ústavní stížnosti

Nahrávám...
Nahrávám...