Nález 38/2009 SbNU, sv.52, K povinnosti správního soudu přihlédnout ex offo k prekluzi práva státu, resp. finančního orgánu na vyměření daně
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 52, nález č. 38
I. ÚS 1169/07
K povinnosti správního soudu přihlédnout ex offo k prekluzi práva státu, resp. finančního orgánu na vyměření daně
Též v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je povinností soudu přihlížet z úřední povinnosti k takovým skutečnostem významným z hlediska hmotného práva, jakými jsou absolutní neplatnost smlouvy nebo prekluze, a to i v případě, že je žalobce nevytkl v žalobním bodu vůbec, nebo tak učinil až po lhůtě pro podání žaloby. Tento závěr platí i pro prekluzi práva státu na vyměření nebo doměření daně: uplyne-li lhůta uvedená v § 47 daňového řádu, aniž v ní byla daň pravomocně vyměřena či doměřena, zaniká tím subjektivní veřejné právo státu daň vyměřit či doměřit. K zániku tohoto práva se přihlíží z úřední povinnosti nejen v daňovém řízení, ale též v rámci soudního přezkumu rozhodnutí v řízení před správními soudy.
Nález
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Ivany Janů a Vojena Güttlera - ze dne 26. února 2009 sp. zn. I. ÚS 1169/07 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky HMB, spol. s r. o., se sídlem U Učiliště 1644, Čelákovice, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2007 č. j. 7 Afs 60/2006-92 o zamítnutí stěžovatelčiny kasační stížnosti, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2005 č. j. 6 Ca 242/2004-49 o zamítnutí stěžovatelčiny správní žaloby, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 31. 12. 2003 č. j. 11780/03-130 o zamítnutí stěžovatelčina odvolání a proti rozhodnutí Finančního úřadu v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi ze dne 18. 12. 2002 č. j. 55210/02/057921/1555, kterým byla stěžovatelce vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 1997, za účasti Nejvyššího správního soudu, Městského soudu v Praze, Finančního ředitelství v Praze a Finančního úřadu v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi jako účastníků řízení.
Výrok
Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2007 č. j. 7 Afs 60/2006-92 došlo k porušení práva na přístup k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto se tento rozsudek zrušuje.
Ústavní stížnost se v rozsahu, v němž směřuje proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2005 č. j. 6 Ca 242/2004-49, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 31. 12. 2003 č. j. 11780/03-130 a proti rozhodnutí Finančního úřadu v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi ze dne 18. 12. 2002 č. j. 55210/02/057921/1555, odmítá.
Odůvodnění
I.
1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 5. 2007, která po formální stránce splňuje náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. V ústavní stížnosti především namítá, že v daňovém řízení došlo k marnému uplynutí tříleté lhůty pro doměření daně stanovené § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, (dále jen „daňový řád“), neboť běh této lhůty začal dne 1. 7. 1997 a daňová kontrola jako poslední úkon,…
