Nález 45/1995 SbNU, sv.4, K výkladu ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 4, nález č. 45
I. ÚS 142/94
K výkladu ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích
Vydání majetku podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, nelze vynutit, jestliže nebyly splněny podmínky tohoto zákona. Tvrzení, že v ustanovení § 8 odst. 4 citovaného zákona slovy „Pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se oprávněné osobě nevydává,“ měl zákonodárce na mysli pouze pozemek nezastavěný, nemá právní oporu. Zákonodárce v citovaném zákoně nerozeznává mezi zastavěným a nezastavěným pozemkem.
Nález
Ústavního soudu České republiky (I. senátu) ze dne 7. září 1995 sp.zn. I. ÚS 142/94 ve věci ústavní stížnosti M.V. a V.Š. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 2. 8. 1994 sp.zn. 17 Co 733/93 o uzavření dohody o vydání nemovitosti.
I. Výrok
Ústavní stížnost se zamítá.
II. Odůvodnění
Navrhovatelé podali dne 30. 9. 1994 k Ústavnímu soudu ústavní stížnost na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž tento soud potvrdil rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě. Znojemský soud ve svém rozsudku zamítl návrh stěžovatelů, aby současným vlastníkům nemovitostí, manželům P., bylo uloženo uzavřít s navrhovateli dohodu o vydání předmětných nemovitostí, a to garáže č. 3 ve Znojmě a pozemku p.č. 42/3, zast. plochy o výměře 19 m2, které byly původně ve vlastnictví manželů V., rodičů navrhovatelů, jimž byly odňaty výměrem ministerstva výživy ze dne 23. 1. 1950 při „znárodnění“ majetkové podstaty podniku „Frant. J. V.“.
Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě z 16. 9. 1993 byl návrh stěžovatelů zamítnut s poukazem na to, že nejsou splněny podmínky § 4 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, pokud jde o garáž a podmínky § 8 odst. 4 cit. zákona, pokud jde o pozemek, na němž je garáž umístěna. To znamená, že v prvém případě manželé P. nejsou fyzickými osobami povinnými, protože nejsou splněny podmínky § 4 odst. 2 cit. zákona, ve druhém případě pak § 8 odst. 4 cit. zákona vylučuje vydání pozemku, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, jež se později změnilo v bezpodílové spoluvlastnictví manželů P.
Krajský soud rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně. Dle stanoviska krajského soudu se jednalo o žalobu na uzavření dohody podle zákona č. 87/1991 Sb. o vydání věci, kterou povinné osoby odmítly uzavřít, a rozhodnutím soudu zde má být nahrazen projev vůle druhé smluvní strany. Soud má tak nahradit akceptaci návrhu na dohodu o vydání věci ve smyslu ustanovení § 43c odst. 2 občanského zákoníku. Dle ust. § 44 odst. 2 občanského zákoníku přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh. Z výše uvedených ustanovení občanského zákoníku pak krajský soud odvodil, že soud může nahradit akceptaci nabídky dohody jen jako celku, aniž provádí jakékoli změny, výhrady, dodatky nebo omezení. V opačném případě (jak vyplývá z ust. § 44 odst. 2 občanského zákoníku), by rozhodnutí soudu bylo vlastně novou nabídkou, nikoli akceptací nabídky původní, a k uzavření dohody tudíž by nemohlo dojít. Protože v této věci pro rozpor…
