Nález 9/1998 SbNU, sv.10, K exekučnímu řízeníK soudnímu přezkumu správních rozhodnutí
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 9
III. ÚS 416/97
K exekučnímu řízení
K soudnímu přezkumu správních rozhodnutí
1. Je povinností obecných soudů, aby při úvaze nad nevhodností uvažovaného způsobu exekuce měly na zřeteli nejen poměr výše exekuční pohledávky k ceně exekucí postižené věci, ale - protože nejde o kritérium jediné - přihlížely i k tomu, zda je vůbec možné nařídit exekuci jiným způsobem tak, aby pohledávka oprávněného byla uspokojena v přiměřeném čase; není-li takový předpoklad dán, nepůjde o (tvrzený) způsob zřejmě nevhodný ani tehdy, jestliže hodnota exekuční věci zjevně přesahuje výši pohledávky.
Úvahy nad rozsahem výkonu rozhodnutí jsou ex lege podmíněny řadou rozličných kritérií, jimiž je obecný soud povinen zabývat se tak, aby očividně rozporné zájmy účastníků vykonávacího řízení byly zákonně, tj. spravedlivě (§ 1 občanského soudního řádu) jeho rozhodnutím vyřešeny; poměrně široká oblast soudcovského rozhodování vymezená ustanoveními občanského soudního řádu a v neposlední řadě i skutečnost, že nařízení (a provedení) exekuce prodejem nemovitosti zpravidla bývá citelným zásahem do vlastnických práv povinného a jeho majetkové a hospodářské situace vůbec, podlamuje závěr obecného soudu, že realizace nuceného výkonu práva nezasahuje do subjektivních práv a povinností povinného a že v důsledku toho exekuční příkaz na prodej nemovitostí vydaný správním orgánem (správcem daně) jako rozhodnutí procesní povahy je ze soudního přezkumu vyloučen.
2. Z ústavněprávních hledisek a z požadavků plynoucích z ochrany ústavnosti je třeba rozsahu a způsobu soudní kontroly správních aktů (rozhodnutí) věnovat dostatečnou a výraznou pozornost, stejně jako je nezbytné odmítnutí jejich soudního přezkumu v dostatečné míře přesvědčivým způsobem odůvodnit.
Nález
Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 22. ledna 1998 sp. zn. III. ÚS 416/97 ve věci ústavní stížnosti M. Ř. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 25. 8. 1997 sp. zn. 22 Ca 332/97 o zastavení řízení.
I. Výrok
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 8. 1997 sp. zn. 22 Ca 332/97 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Ústavní stížností napadla stěžovatelka usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. srpna 1997 (ve věci 22 Ca 332/97 označeného soudu) a tvrdila, že tímto pravomocným rozhodnutím obecný soud jako orgán veřejné moci porušil její ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), a to tím, že v její správně-exekuční věci s odkazem na svou inkompetenci [§ 248 odst. 2 písm. e) zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.)], zastavil řízení o její žalobě (§ 250 odst. 3 o.s.ř.) směřující proti rozhodnutí správního orgánu (Finančního úřadu v Havířově), jímž byl vydán exekuční příkaz na prodej jejích - v tomto rozhodnutí blíže označených - nemovitostí [§ 73 odst. 6 písm. b) zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků]; tvrdila dále (v meritu věci), že ačkoli podle zjištění správce daně dluží na daňových nedoplatcích (včetně poplatku z prodlení a exekučních nákladů) částku 1319135 Kč, exekučním příkazem postižené…
