Nález 90/2009 SbNU, sv.53, K návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 53, nález č. 90
Pl. ÚS 42/08
K návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Napadané ustanovení § 394 odst. 2 části věty za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), zamezuje realizaci dlužníkova práva řešit svůj úpadek oddlužením, ačkoli mu bylo předcházejícím rozhodnutím povoleno. V důsledku zavedení zákonné fikce, která se uplatňuje nejen při nečinnosti dlužníka, ale i hodnotovým úsudkem soudu, aniž by bylo umožněno, aby se dlužník proti rozhodnutí obecného soudu bránil řádným opravným prostředkem, je omezeno jeho právo na spravedlivý proces, což neumožňuje ani napravit chybu, která se může (např. dlužník se omluví, ale omluva je omylem vložena do jiného spisu apod.) v činnosti soudu vyskytnout. Fikce zpětvzetí návrhu na oddlužení navíc není pouhým procesním úkonem, kterým účastník disponuje řízením, ale má zásadní hmotněprávní důsledky pro dlužníka i věřitele (následné prohlášení konkursu atd.).
Nález
pléna Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj), Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ze dne 21. dubna 2009 sp. zn. Pl. ÚS 42/08 ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2009 ve věci návrhu Vrchního soudu v Olomouci, za nějž jedná JUDr. Miroslav Jansa, předseda senátu Vrchního soudu v Olomouci, na zrušení ustanovení § 394 odst. 2 části věty za středníkem a § 93 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky (nález byl vyhlášen pod č. 163/2009 Sb.).
Výrok
I. Ustanovení § 394 v odstavci 2 části věty za středníkem zákona č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), které zní: „; odvolání proti němu není přípustné“, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
II. Návrh na zrušení ustanovení § 93 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), se zamítá.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1. Návrhem podaným podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se Vrchní soud v Olomouci (dále též „navrhovatel“) domáhal vydání nálezu, jímž se ustanovení § 394 v odstavci 2 části věty za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), zruší. Napadené ustanovení nepřipouští odvolání proti usnesení, kterým insolvenční soud bere na vědomí zpětvzetí návrhu dlužníka na oddlužení, a dle názoru Vrchního soudu v Olomouci tak brání dlužníku, aby se domáhal ochrany svých práv u soudu dle ustanovení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“). Vrchní soud v Olomouci dále dodává, že procesní úprava, která předurčuje výsledek odvolacího řízení ve věci…
