dnes je 24.11.2024

Input:

Nález 93/2009 SbNU, sv.53, K povinnosti správních soudů přihlížet z úřední povinnosti k prekluzi práva státu na vyměření či doměření daně

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 53, nález č. 93

II. ÚS 1464/07

K povinnosti správních soudů přihlížet z úřední povinnosti k prekluzi práva státu na vyměření či doměření daně

Též v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je povinností soudu přihlížet z úřední povinnosti k takovým skutečnostem významným z hlediska hmotného práva, jakými jsou absolutní neplatnost smlouvy nebo prekluze, a to i v případě, že je žalobce nevytkl v žalobním bodu vůbec nebo tak učinil až po lhůtě pro podání žaloby. Tento závěr platí i pro prekluzi práva státu na vyměření nebo doměření daně: uplyne-li lhůta uvedená v § 47 daňového řádu, aniž v ní byla daň pravomocně vyměřena či doměřena, zaniká tím subjektivní veřejné právo státu daň vyměřit či doměřit. K zániku tohoto práva se přihlíží z úřední povinnosti nejen v daňovém řízení, ale též v rámci soudního přezkumu rozhodnutí v řízení před správními soudy.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 21.dubna 2009 sp. zn. II. ÚS 1464/07 ve věci ústavní stížnosti HMB, spol. s r. o., se sídlem Čelákovice, U Učiliště 1644, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2007 č. j. 7 Afs 63/2006-90, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2005 sp. zn. 6 Ca 246/2004, rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 31. 12. 2003 č.j. 11784/03-130 a dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi ze dne 18. 12. 2002 č. j. 55217/02/057921/1555, kterými bylo rozhodnuto ve věci doměření daně z přidané hodnoty stěžovatelce.

Výrok

I. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. února 2007 č.j.7 Afs 63/2006-90 se ruší.

II. Ve zbývajícím rozsahu se návrh zamítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se s odvoláním na porušení čl. 2, čl. 4, čl. 11 odst. 5, čl.36, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl.1, čl. 2 odst. 3, čl. 4 a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

Z obsahu ústavní stížnosti a připojených spisů Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu Ústavní soud zjistil tyto skutkové a právní okolnosti případu:

Dodatečným platebním výměrem Finančního úřadu v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi byla stěžovatelce na základě daňové kontroly, zahájené dne 19. 7. 1999, doměřena DPH za měsíc říjen 1998 ve výši 614 518 Kč. Odvolání stěžovatelky bylo rozhodnutím Finančního ředitelství v Praze zamítnuto, Městským soudem v Praze byla zamítnuta správní žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí finančního ředitelství. Městský soud dospěl k závěru, že stěžovatelka neunesla důkazní břemeno, protože neprokázala nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, a ani neshledal, že by rozhodnutími finančních orgánů byla porušena práva stěžovatelky nebo že by řízení předcházející vydání rozhodnutí vykazovalo vady, které by mohly mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. Nejvyšší správní soud se se závěry městského soudu ztotožnil a námitky stěžovatelky uplatněné v kasační stížnosti neshledal

Nahrávám...
Nahrávám...