3.10.5
Nařízení práce přesčas zaměstnavatelem podle § 93 ZP
JUDr. Věra Bognárová
Zaměstnavatel (název a sídlo, IČO): ............................................................................
Zastoupený: ........................................................................................................
Zaměstnanec (jméno, příjmení, bydliště): .....................................................................
(dále jen "zaměstnavatel“ a "zaměstnanec“)
Věc: Nařízení práce přesčas
Podle § 93 ZP Vám nařizuji výkon práce přesčas, jejíž potřeba je vyvolána vážnými provozními důvody (případně lze důvody uvést a konkretizovat). Práci přesčas Vám nařizuji vykonat na Vašem pracovišti dne .... ............... v době od ...... do.........
V ..................... dne ...................
...........................................
razítko zaměstnavatele
podpis statutárního orgánu
Zaměstnanec převzal dne .......
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 90 ZP
-
§ 91 ZP
-
§ 92 ZP
-
§ 93 ZP
-
§ 114 ZP
-
§ 127 ZP
-
§ 245 ZP
Komentář:
Prací přesčas se podle § 78 odst. 1 písm. i) ZP rozumí práce, kterou zaměstnanec koná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Těmto zaměstnancům proto není možné práci přesčas nařídit, protože dohodnou-li se na výkonu kratší pracovní doby, nemůže zaměstnavatel bez jejich souhlasu tento rozsah jednostranně navýšit.
Prací přesčas nesmí zaměstnavatel zaměstnat zaměstnance mladistvého, tj. zaměstnance do 18 let. Jedná se o absolutní zákaz, mladistvý zaměstnanec nesmí práci přesčas konat, ani kdyby s tím souhlasil. Zaměstnavatel proto nesmí práci přesčas v tomto případě nejen nařídit, ale ani se na jejím výkonu s mladistvým zaměstnancem dohadovat.
Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen výjimečně, a to jen z vážných provozních důvodů. Práce přesčas by měla být výjimečná, zaměstnavatel by ji proto neměl dopředu plánovat anebo s ní počítat při rozvržení pracovní doby. Její výjimečnost a vážné provozní důvody jsou dány zpravidla tehdy, kdy zaměstnavatel potřebuje vykonat práci za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, nebo je nemocen a pracovní úkol se musí vykonat v určitém termínu anebo při krátkodobé potřebě navýšení pracovních…
