Ing. Ivana Pilařová
NahoruPrávní úprava
Právní úpravu nalezneme v zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění, konkrétně v:
NahoruÚvod
Označení nespolehlivý plátce není v žádném případě pro plátce, zejména pak pro jeho odběratele, žádoucí. Je proto namístě se tomuto "titulu" vyhnout nejen u sebe, ale také v případě spolupráce se svými dodavateli.
V prvé řadě se budeme zabývat tím, jak se nespolehlivým plátcem (ne)stát, tedy situacemi, které vedou správce daně k rozhodnutí, na základě kterého se plátce nespolehlivým plátcem stává, následně pak omezeními, které nespolehlivého plátce čekají, jaká úskalí pak připraví svým odběratelům a na závěr pak možnostmi, jak je možné tento nežádoucí a velmi omezující stav zrušit.
NahoruDůvody vzniku nespolehlivého plátce
Pokud plátce poruší závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem. Toto poněkud nejasné ustanovení je konkrétněji rozvedeno v Informaci GFŘ k nespolehlivému plátci s označením č.j.: 101/13-121002-506729, ve znění třech dalších dodatků. Co se tedy rozumí závažným porušením povinností vztahujících se ke správě daně? Společným znakem všech případů situací je, že dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru DPH. Konkrétně se jedná o následující situace. Pro rozhodnutí správce daně o nespolehlivém plátci stačí jedna z nich:
a) Doměření daně z přidané hodnoty podle pomůcek, pokud doměřená daň přesahuje částku 500 tis. Kč.
b) Zajištění daně z přidané hodnoty v případech odůvodněných obav o vybrání daně (tj. vydání zajišťovacího příkazu).
c) Stav, kdy plátce po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích dluží na dani z přidané hodnoty ve výši minimálně 500 tis. Kč a tento stav trvá i v případě vydání rozhodnutí o nespolehlivém plátci. Tato situace naopak nenastane, pokud plátce dluží na jiných daních či na příslušenství daně, a to jakoukoliv částku.
Plátce DPH má od začátku roku 2020 vysoké nedoplatky v řádech jednotek milionů korun na dani z přidané hodnoty, kterou již řadu měsíců nehradí, nepožádal ani o možnost placení daně ve splátkách. Plátce velmi riskuje, správce daně má kdykoliv v průběhu trvání dluhu (tj. již od dubna 2020 dále) možnost rozhodnout o nespolehlivém plátci.
Pokud by plátce obdržel rozhodnutí o nespolehlivém plátci a dlužnou daň ihned zaplatil, bylo by možné v odvolacím řízení nepřiznivý stav zvrátit ve prospěch plátce.
Plátce DPH má vysoké nedoplatky na dani z příjmů právnických osob a na dani vybírané srážkou. Celková výše dluhu činí 700 000 Kč. Na dani z přidané hodnoty vykazuje stále nadměrný odpočet. Je zřejmé, že nadměrný odpočet správce daně použije na úhradu nedoplatků na jiných daních, nicméně plátci nehrozí, že by se stal z důvodů dluhu na jiných daních nespolehlivým plátcem.
d) Plátce neposkytuje požadovanou součinnost, tj. nereaguje řádně na výzvu nebo výzvy správce daně nebo nepředloží bez řádného odůvodnění požadované údaje nezbytné pro řádnou správu daně z přidané hodnoty.
Plátce DPH sice podává kontrolní hlášení, ale nikdy nereaguje na výzvu k prověření určité skutečnosti a nepodává následná kontrolní hlášení, ani jiným způsobem nekomunikuje se správcem daně. Velice riskuje, že se stane nespolehlivým plátcem. Kromě toho budou vyměřeny sankce za včasné nereagování na výzvy správce daně, a to v opakovaných případech ve výši 50 000 Kč.
e) Plátce maří správu daně tím, že opakovaně, ani ve lhůtě stanovené správcem daně nebo v náhradní lhůtě, nepodal daňové přiznání k DPH nebo kontrolní hlášení, nebo výpis z daňové evidence. Za naplnění opakovanosti se považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období 12 měsíců po sobě jdoucích.
Plátce DPH následkem komplikací, které vyvolala změna dodavatelské účetní firmy, nepodal daňové přiznání k DPH za červen 2020. Neučinil tak ani na výzvu správce daně, navíc nepodal daňové přiznání k DPH ani za červenec 2020. Nastalá situace nevede automaticky k vydání rozhodnutí správce daně o nespolehlivém plátci. Pokud by však správce daně toto rozhodnutí vydat chtěl, byl by k tomuto kroku splněn důvod. Plátce současným stavem, který dopustil, velmi riskuje a měl by urychleně stav napravit. Riziko v podobě nespolehlivého plátce pomine až za následujících 12 měsíců po prvním nepodaném daňovém přiznání.
Plátce DPH omylem nepodal za měsíc září 2020 daňové přiznání k DPH, ani kontrolní hlášení, ani oznámení o srážkové dani. Stalo se tak při spěchu spojeném se stěhováním. Plátce opakovaně podal všechna podání za září 2019 a svoji chybu si neuvědomil. Po zaslání výzvy správcem daně všechna správná podání ihned odeslal. Správně daně zcela jistě nerozhodne o nespolehlivém plátci.
f) Plátce se dopustil ohrožení veřejného zájmu tím, že ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně nedoplnil, neopravil již neplatný nebo uvedl nepravdivý nebo jinak nereálný registrační údaj týkající se skutečného sídla.
Plátce má sídlo zapsané v obchodním rejstříku na Praze 1, kde na jedné adrese sídlí několik desítek společností. Skutečná ekonomická činnost a místo, odkud plátce řídí svoje podnikání, je v Havlíčkově Brodě. Formální sídlo na Praze 1 není problémem, nicméně správci daně je nutné nahlásit skutečné sídlo, podle něhož se stanoví místní příslušnost plátce DPH. Plátce již byl správcem daně vyzván, aby nesrovnalosti opravil, nicméně se tak nestalo. Plátce riskuje, že mu správce daně doručí rozhodnutí o nespolehlivém plátci.
NahoruOmezení vztahující se na nespolehlivého plátce
Je zřejmé, že nespolehlivý plátce, stejně tak někteří jeho obchodní partneři, musí počítat s různými omezeními a regulací:
a) jeho zdaňovacím obdobím je vždy kalendářní měsíc (§ 99a ZDPH), přičemž není možné přejít na čtvrtletní zdaňovací období ani se zanedbatelnou výší obratu,
b) příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění nebo poskytnutí úplaty na něj, o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový…
