Při provádění exekučních srážek, ale i v případě srážek na základě dohod o srážce ze mzdy musí být povinnému z jeho mzdy vyplacena nezabavitelná částka, a to podle ustanovení § 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "OSŘ"). Způsob výpočtu nezabavitelné částky je uveden v nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).
Výše nezabavitelné částky platné od 1. 1. 2023 je uvedena v nařízení vlády č. 466/2022 Sb., kterým se změnilo nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:
-
ze životního minima jednotlivce, které je stanoveno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 4 860 Kč,
-
z normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec s alespoň 70 000 obyvateli.
Zákonem č. 456/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se stanoví normativní náklady na bydlení v § 26 odst. 1 písm. a) ZSSP pro obec s alespoň 70 000 obyvateli ve výši 14 197 Kč a v § 26a odst. 2 písm. a) ZSSP navýšení normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši 1 400 Kč.
Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí 1,5 násobek součtu částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení činí: 1,5 x (4 860 + 14 197 + 1 400) = 30 685,50 Kč.
Nejvyšší výše třetiny činí: 10 228 Kč (výpočet: 30 685,50 – 1,50 = 30 684, 30 684 : 3 = 10 228 Kč).
Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 ze součtu částky životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce: (4 860 + 15 597) x 2/3 = 13 638 Kč.
Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/4 z částky 13 638 Kč, tj. 3 409,50 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).
Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti upravuje § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Z hlediska nezabavitelné částky se vyživovací povinnost vůči dětem týká pouze dětí vlastních a osvojených (adoptovaných). Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění, neboť podle ustanovení § 911 NOZ lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Plnění vyživovací povinnosti by však nemělo být v rozporu s dobrými mravy. Kupříkladu v případě "věčného studenta" Ústavní soud rozhodl o zániku vyživovací povinnosti.
V praxi se zaměstnavatelé obvykle řídí předloženými doklady o přípravě na budoucí povolání, jimiž se legitimně prokazuje, že činností dítěte je studium na střední nebo vysoké škole a defacto se tak kopíruje podmínka pro uplatnění daňového zvýhodnění na nezaopatřené dítě v daňové oblasti. Není rozhodující, zda dítě žije s rodičem ve společné domácnosti. Tato podmínka platí jen pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě. Na druhou stranu je možné započítat stejné dítě každému z rodičů, mají-li samostatný příjem a exekuci na mzdu. Nutno doplnit, že nelze dílčí nezabavitelnou částku započítat na dítě druhého manžela, i když žijí ve společné domácnosti.
Vyživovanou osobou je pro účely exekučních srážek ze mzdy dítě vlastní či adoptované do ukončení povinné školní docházky, a poté, jestliže:
-
se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
-
z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Nemůže-li o dítě pečovat žádný z rodičů, může soud svěřit dítě do osobní péče jiné osoby. Soud takto rozhodne, vyžaduje-li to zájem dítěte a tato fyzická osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy. V případě svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče trvá i nadále vyživovací povinnost rodičů k dítěti, přičemž rodiče by měli platit výživné právě k rukám fyzické osoby, které soud svěřil dítě do výchovy.
Nařízení vlády o nezabavitelných částkách stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 se na manžela dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Započtení dítěte do nezabavitelné částky platí i v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ, a zaměstnavatel souhlasí s prováděním této srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. Zaměstnavatel není oprávněn zkoumat, zda výživné, na němž se rodiče dohodli nebo které určil soud na základě žádosti jednoho…
