3.22
Nová smlouva s Dánskem o zamezení dvojímu zdanění
Ing. Pavel Kyselák
NahoruNová smlouva s Dánskem
Mezi Českou republikou a Dánskem jsou velmi úzké všestranné a vzájemné
hospodářské vztahy. V návaznosti na tuto skutečnost byla uzavřena nová smlouva
o zamezení dvojímu zdanění, která lépe odráží současné ekonomické a politické
vztahy obou zemí – členských států Evropské unie. Nová Smlouva mezi Českou
republikou a Dánským královstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmu (dále jen „smlouva s Dánskem“) vstoupila v
platnost dnem 17. prosince 2012.
Citovaná smlouva byla publikována ve Sbírce předpisů České republiky –
Mezinárodní smlouvy až v částce 8/2013 pod číslem 14/2013 Sb. m. s. Tato
smlouva se začala v ČR prakticky provádět od 1. ledna 2013, a to podle
prvního odstavce jejího článku 27 – Vstup v platnost.
Ve vzájemných daňových vztazích mezi oběma státy tak nově sjednaná
smlouva nahradila původní smlouvu mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království
o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla
publikována ve Sbírce zákonů č. 53/1983 Sb. a doplněná Protokolem č. 249/1993
Sb. (dále jen „původní smlouva“). Dnem 1. 1. 2013 však tato původní smlouva
pozbyla platnost a účinnost, jak uvádí druhý odstavec článku 27 – Vstup v
platnost nové smlouvy. Předchozí smlouva již neodpovídala novým politickým,
hospodářským, ale zejména daňovým podmínkám. Z těchto důvodů se příslušné úřady
obou zemí dohodly na její renegociaci. Sjednání nové smlouvy tak zvýší právní
jistotu případných investorů z obou států.
Jak uvádí článek 3 – Všeobecné definice výraz „Dánsko“ nezahrnuje
Faerské ostrovy a Grónsko. Nicméně článek 26 – Teritoriální rozšíření potvrzuje
případnou možnost budoucího teritoriálního rozšíření aplikace nové smlouvy na
oblasti jmenovaného Grónska či Faerských ostrovů.
V následujícím textu k nové smlouvě s Dánskem, si uvedeme několik
vybraných poznámek včetně rozdílů oproti původní smlouvě.
NahoruStaveniště a služby
Na rozdíl od původní smlouvy obsahuje nová smlouva v článku 5 –
Stálá provozovna výraznější změny, a to zejména ve třetím odstavci, který
uvádí problematiku stálých provozoven spojených s časovým testem. Tzv.
„staveništní“ stálá provozovna s časovým testem delším jak 12 měsíců je
ve třetím odstavci nově definována jako staveniště nebo stavební, montážní nebo
instalační projekt nebo dozor s tím spojený. Nová smlouva na rozdíl od původní
toto ustanovení rozšiřuje o problematiku „dozoru s tím spojeného“.
K výrazu „instalační projekt“ nutno doplnit, že Česká republika oproti
komentáři OECD přijala užší výklad tohoto termínu a omezuje jej tak na
instalaci a montáž, která souvisí pouze se stavebním projektem,
stavebnictvím.
V případě instalačního projektu, který nesouvisí se stavebnictvím
(např. samotná montáž stroje či zařízení), podle přístupu České republiky
zdaňování příjmů plynoucích z těchto činností poté automaticky podléhá
pravidlům, které se uplatňují při zdaňování příjmů pobíraných z poskytování
jiných služeb, než služeb stavebně-montážního charakteru. Pokud by tedy takovou
činnost prováděla na území ČR například dánská společnost, daňový přístup by
odpovídal zdaňování služeb na území ČR (šestiměsíční časový test).
NahoruOstatní služby
Pod písmenem b) třetího odstavce článku 5 – Stálá provozovna nové
smlouvy s Dánskem uplatnila Česká republika svoji výhradu k článku 5 ke vzorové
smlouvě OECD o zamezení dvojího zdanění, dle které si Česká republika vyhrazuje
právo uplatňovat zdaňování příjmů z poskytování služeb během delších časových
období. V nové smlouvě je uplatněný šestiměsíční časový test v
jakémkoliv dvanáctiměsíčním období u tzv. „službových“ stálých
provozoven. Původní smlouva tento typ stálé provozovny výslovně
neobsahovala.
Čtvrtý odstavec článku 5 – Stálá provozovna uvádí koncept stálé
provozovny v návaznosti na technické zařízení nebo vrtnou soupravu nebo loď
používané k průzkumu přírodních zdrojů s tím, že vytváří stálou provozovnu,
pokud činnosti trvají déle než dvanáct měsíců.
NahoruPřevod cen
Článek 9 – Sdružené podniky obsahuje dva odstavce. Tento článek
také navazuje zejména na ustanovení pátého odstavce článku 11 – Úroky a šestého
odstavce článku 12 – Licenční poplatky.
Obdobně jako smlouva se Slovenskem je článek 9 – Sdružené podniky
smlouvy s Dánskem rozšířen. Druhý odstavec, dle kterého může druhá smluvní
strana za určitých okolností následně po provedené „cenové“ úpravě v první
smluvní straně, upravit přiměřeně částku daně zjištěnou na základě původně
fakturované částky vůči spřízněné společnosti v první smluvní straně. Jde tak o
opatření k vyloučení ekonomického dvojího zdanění.
NahoruPříjmy z dividend
Oproti původní smlouvě nová smlouva uvádí v článku 10 –
Dividendy dvě varianty zdanění u příjmů z dividend, které dosahuje rezident
jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, jehož je společnost, která
vyplácí dividendy, rezidentem:
-
Jestliže skutečným vlastníkem dividend je v daném případě
rezidentní společnost prvního státu, která přímo drží alespoň 10 % kapitálu
společnosti druhého smluvního státu, která vyplácí dividendy, právo na zdanění
je pouze ve státě příjemce dividend (smlouva zde uvádí ve státě zdroje 0
%).
-
Ve všech ostatních případech má stát zdroje dle druhého odstavce
písm. c) citovaného článku právo na zdanění do výše 15 % hrubé částky
dividend (tento případ se bude vztahovat zejména na fyzické osoby).
Nezdanění dividend ve státě zdroje bude přicházet také v úvahu, kdy
skutečným vlastníkem je penzijní fond nebo jiná podobná instituce, poskytující
penzijní plán, na kterém se mohou účastnit fyzické osoby za účelem zajištění
důchodových dávek, pokud takový penzijní fond nebo jiná podobná instituce
poskytuje plán v tomto druhém státě uznávaný pro daňové účely v souladu s
druhým odstavcem článku 17 – Penze, platby sociálního zabezpečení a podobné
platy.
NahoruOsvobození
Zákon o daních z příjmů v části daně z příjmů právnických osob v § 19 odst. 1 písm. ze) až zi) uvádí
možnost osvobození od daně také u dividend a jiných podílů na zisku. Návaznou
úpravu obsahuje ustanovení § 19 odst. 3 a odst. 4 ZDP. Na
třetí odstavec § 19 navazuje Sdělení Ministerstva financí
k § 19 odst. 3 písm. a) ZDP,
uveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 3/2007 pod č. j. 15/112 988/2006-15, a
dále Sdělení Ministerstva financí k § 19 odst. 3 písm. b) a c) ZDP ohledně časového testu u přeměn, uveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 6/2010
pod č. j. 15/109 842/2010.
NahoruPříjmy z úroků
Stejně jako v původní smlouvě se příjmy z úroků dle článku 11 –
Úroky zdaňují jen ve smluvním státě příjemce, pokud skutečný vlastník úroků
nevykonává ve druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnosti
prostřednictvím stálé provozovny.
Novelizovaným ustanovením § 22 odst. 1 písm. g) bod 3
tuzemského zákona o daních z příjmů však u příjemců ze státu EU (což je i
případ Dánska) už není možné provést tzv. „rekvalifikaci“ navýšených úroků na
dividendy.
NahoruLicenční poplatky
V prvním odstavci článku 12 – Licenční poplatky je zakotveno
právo státu příjemce na zdanění těchto příjmů, které jeho rezident dosahuje na
území druhého státu. Konkrétní způsob zdanění potom obsahují vnitrostátní
daňové předpisy. V podmínkách České republiky to znamená, že dosáhne-li česká
firma příjem z tzv. průmyslové licence v Dánsku, kde bylo sraženo 10 % daně,
uvede ve svém daňovém přiznání v ČR v rámci obecného základu daně hrubý příjem,
který dosáhla v Dánsku s tím, že daň zaplacenou v Dánsku si uplatní metodou
prostého zápočtu.
Dle druhého odstavce článku 12 – Licenční poplatky zvyšuje nová
smlouva maximální zdanění do výše 10 % z hrubé částky ve státě zdroje u
licenčních poplatků, definovaných pod písmenem a) třetího odstavce, tedy tzv.
průmyslových licenčních poplatků včetně počítačového software. (Původní smlouva
obsahovala maximální hraniční sazbu u tzv. průmyslových licenčních poplatků ve
výši 5 %.) Tzv. kulturní licenční poplatky, definované ve třetím odstavci pod
písmenem b), jsou ve státě zdroje osvobozeny od zdanění.
Protokol, který je nedílnou součástí smlouvy, ve druhém bodě obsahuje
doložku nejvyšších výhod v kontextu se zdaňováním tzv. průmyslových licenčních
poplatků pro případ, kdyby Česká republika dojednala s některým jiným členským
státem Evropské unie nižší sazbu daně pro stát zdroje příjmu, než je 10 %.
(Obdobné ujednání obsahuje…