2017.10.1
Novela daňového řádu 2017
Ing. Zdeněk Burda
Novela daňového řádu byla přijata v tzv. "daňovém balíčku", tedy podobně jako u ostatních daňových zákonů, nenastala její účinnost od 1. 1. 2017, jak bývalo dříve zvykem, ale až 15 dní po zveřejnění ve Sbírce zákonů (k čemuž v době uveřejnění tohoto článku dosud nedošlo – poznámka redakce).
V dalším textu se pokusíme vysvětlit nejdůležitější změny, které přináší.
NahoruÚroky placené správcem daně za pozdě uhrazený nadměrný odpočet DPH
Tato oblast bude zřejmě nejvíce diskutovanou otázkou nové právní úpravy. V posledních létech totiž daňová správa nastolila výrazně přísnější přístup při vracení nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty. Na jedné straně proti sobě stojí snaha zamezit daňovým podvodům v této sféře, na straně druhé dochází k tomu, že finanční orgány nejsou z nejrůznějších důvodů schopny rychle nároky daňových subjektů prověřit a tak namísto třicetidenní lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu, která nastupuje v "bezproblémových" případech, některé daňové subjekty čekají i řadu let, než své peníze dostanou. Některé z průtahů může zavinit samozřejmě i daňový subjekt, v řadě případů však dochází k dlouhodobé nečinnosti finančních orgánů, které mohou vyplývat jak z jejich přetíženosti, tak ze špatné organizace práce či nedokonalé součinnosti s dalšími orgány, kde zejména v případech dožádání do zahraničí může docházet ke značným časovým prodlevám. Finanční správa se již léta úporně brání tato fakta zohledňovat a všemi možnými prostředky se snaží nejen odmítat kompenzaci obtíží vzniklých daňovým subjektům, ale v poslední době i snahou odmítat plošně aplikovat již ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, který v řadě případů kompenzace daňovým subjektům již přiznal. Pod tímto tlakem se opatrně vyvíjí právní úprava v daňovém řádu. Zatímco z judikatury plyne, že kompenzace za dlouhotrvající prověřování nadměrného dopočtu DPH by měla přijít již za déle než tři měsíce trvající postup k odstranění pochybností ve výši 14 % ročně, dosavadní právní úprava platící od roku 2015 přiznávala pouze 1 % ročně po pěti měsících trvajícím postupu k odstranění pochybností, přičemž v případě, že byla po anebo namísto postupu k odstranění pochybností prováděna daňová kontrola před vyměřením daně, pak se za dobu této kontroly žádná kompenzace nepřiznávala, bez ohledu na délku jejího trvání.
Novela daňového řádu přináší zvýšení úroků z 1 na 2 % ročně a rozšíření jejich poskytování z postupu k odstranění pochybností i na daňovou kontrolu před vyměřením daně při současném zkrácení začátku běhu jejich poskytování z pěti měsíců na čtyři. Na druhé straně byly zakotveny důvody, při kterých zmíněná lhůta neběží, takže v některých případech může být zahájení poskytování úroků pozdější než při stávající právní úpravě.
Běh čtyřměsíční lhůty se staví a úrok z daňového odpočtu nevzniká ode dne vydání:
a) výzvy k odstranění vad podání, které je učiněno v rámci nalézacího řízení týkajícího se daňového odpočtu, do dne, kdy dojde k odstranění těchto vad, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené v této výzvě,
b) výzvy k umožnění zahájení daňové kontroly do dne, kdy dojde k zahájení daňové kontroly,
c) rozhodnutí, kterým správce daně stanoví lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění a navrhnout jeho doplnění, do dne, kdy dojde ze strany daňového subjektu k požadovanému vyjádření, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené k vyjádření.
Firma JJJ, s. r. o., vykáže nadměrný odpočet k DPH za červen 2017 v daňovém přiznání, které podá 15. července 2017. Finanční úřad zahájí dne 1. srpna 2017 postup k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolu před vyměřením daně, které ukončí 10. ledna 2018 a daň dostane firma na účet 25. ledna 2018. Daňovému subjektu náleží úrok z daňového odpočtu stanoveného správcem daně ode dne následujícího po uplynutí doby 4 měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového přiznání do dne vrácení daňového odpočtu.
Daňové přiznání mělo být podáno do 25. července 2017, firma by tedy měla mít nárok na 2 % ročního úroku za období od 26. listopadu 2017 do 25. ledna 2018. Pokud by nastala některá z okolností popisovaných výše jako přerušení čtyřměsíční lhůty, tato lhůta by se o dobu jejich trvání prodloužila.
Dále je nutno upozornit, že nová úprava se má vztahovat podle přechodných ustanovení k novele zákona pouze na situace, kdy termín pro podání daňového přiznání nastal až po účinnosti novely zákona. Na prověřování daňových povinností, která začala dříve, se mají použít dosavadní předpisy. Je nutno zdůraznit, že zmiňovaná novela daňového řádu zcela jistě klid do této oblasti zatím nepřinese. Na jedné straně neřeší situace, kdy prověřování nastalo před její účinností, na straně druhé je i její znění stále velmi sporné. Z jejího textu je zřejmé, že předkladatel zákona – Ministerstvo financí se její textací nastolit stav mírného pokroku, který je však velmi vzdálen dosavadním výsledkům soudních řízení a podle řady odborných názorů je i nadále v rozporu s judikaturou Soudního dvora evropské unie, ze které plyne, že se domácí právní úprava nepoužije, pokud je v rozporu s evropskými pravidly. K Nejvyššímu správnímu soudu tedy určitě doputuje řada sporů zpochybňujících jak dosavadní, tak novou právní úpravu a bude na tomto soudu, aby vynesl definitivní soud o souladu naší právní úpravy s evropskou.
NahoruRychlost vyřizování stížností
Stížnost dle § 261 DŘ, daňového řádu je univerzálním obranným prostředkem tam, kde zákon nedává jinou možnost (např. odvolání, námitku, podnět na nečinnost atd.). Na její základní úpravě se nic nemění, dochází však ke zhoršení práv daňových subjektů při daňové kontrole. Dosavadní právní úprava totiž nařizuje stížnost proti nevhodnému chování úřední osoby při daňové kontrole nebo postupu…
