Odlišnosti dohod v sociálním a zdravotním pojištění v roce 2014

     S účinností od 1. 1. 2014 došlo především v oblasti sociálního zabezpečení ke změnám ve vymezení některých pojmů, zejména pak v souvislosti s posuzováním účasti na nemocenském pojištění. Jak se tyto změny projeví v právních podmínkách roku 2014 a jaké registrujeme v tomto roce odlišnosti od zdravotního pojištění v případě sjednání některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr?

     Změnami v § 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“), se změnil okruh osob považovaných za zaměstnance, jakož i některé pojmy přímo související se zaměstnáním.

     Zaměstnáním se podle § 3 písm. g) ZNP rozumí činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, ze které mu plynou nebo by mohly plynout od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů podle právního předpisu upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.

     Dobou zaměstnání je podle § 3 písm. x) ZNP období od počátku výkonu činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele do konce období, v němž tato činnost měla nebo mohla být vykonávána. Do konce roku 2013 nebyla doba zaměstnání v právní úpravě nemocenského pojištění definována.

     Pod pojmem domácký zaměstnanec chápe § 3 písm. n) ZNP zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonává sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Do konce roku 2013 se jednalo pouze o zaměstnance, specifikované v § 5 písm. a) v bodech 1, 4 až 6 a 15 ZNP. Zdravotní pojištění pojem domáckého zaměstnance nezná.

     Při porovnání podmínek v oblasti nemocenského a zdravotního pojištění nalezneme například následující společné znaky.

Rozhodná částka pro vznik účasti na pojištění

     Zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) ZNP a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň 2 500 Kč. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka uvedená v § 6 odst. 1 písm. b) ZNP, neboli sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než 2 500 Kč nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec.

     Pokud nebylo v rozhodném období kalendářního měsíce dosaženo příjmu alespoň 2 500 Kč, nepovažuje se ve zdravotním pojištění dle § 5 písm. a)bodů 4.-6. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dle jen „ZoVZP“), za zaměstnance:

• člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován,

• osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti,

• dobrovolný pracovník pečovatelské služby.

     Účast zaměstnance na nemocenském i zdravotním pojištění vzniká při příjmu převyšujícím 10 000 Kč za podmínek dále konkretizovaných v ustanovení § 7a odst. 1 ZNP a § 5 písm. a) bodu 3 ZoVZP. U „rozhodných“ částek 2 500 Kč, resp. 10 000 Kč hledejme po datu 1. 1. 2008 v podstatě jedinou (nepřímou či odvozenou) návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění.

Příjem po skončení dohody

     Aby se zamezilo spekulativnímu zúčtování příjmů po skončení některé z dohod, považuje se pro účely účasti na pojištění dodatečně zúčtovaný příjem za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž příslušná dohoda (resp. doba zaměstnání) skončila.

Tzv. krátkodobé zaměstnání

     V nemocenském pojištění bylo krátkodobé zaměstnání, tj. zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářní dnů, řešeno do konce roku 2013. Od 1. 1. 2014 se s tímto pojmem nepracuje v žádném z obou typů pojištění.

     V přímé návaznosti na podmínky pro vznik účasti na nemocenském nebo zdravotním pojištění bereme v úvahu následující odlišnosti.

Zaměstnání malého rozsahu

     Zdravotní pojištění se problematikou tzv. zaměstnání malého rozsahu nezabývá, ale pro účel vzniku účasti na zdravotním pojištění (vzniku zaměstnání) rozhoduje výhradně výše příjmu zúčtovaná na základě některé z dohod.

Sčítání příjmů

     Současně také platí, že příjmy na základě dohody o pracovní činnosti nižší než 2 500 Kč a dohody o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč se ve zdravotním pojištění pro účely vzniku zaměstnání nesčítají, ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů. Naproti tomu se pro vznik účasti na nemocenském pojištění sčítají v roce 2014 příjmy z:

• více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele podle § 7 odst. 4 ZNP, nebo

• příjmy z více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele podle § 7a odst. 3 ZNP.

     Pro uplatnění tohoto postupu, tedy pro sčítání příjmů této povahy, není ve zdravotním pojištění zákonná opora.

     V dalším textu si formou příkladů předvedme postupy zaměstnavatele při sjednání některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v právních podmínkách roku 2014.

Nemocenské pojištění