3.4.2.2.1.19
Odpis zůstatkové ceny
Ing. Blanka Jindrová
Účetní ZC představuje rozdíl mezi účetním oceněním odpisovaného dlouhodobého majetku a oprávkami k tomuto majetku, daňová ZC je rozdíl mezi daňovou pořizovací cenou a daňovými odpisy.
Při částečné likvidaci jednotlivého dlouhodobého hmotného majetku trvalým vyřazením věci (aniž by se majetek znehodnotil nebo ztratil způsobilost užívání, a vyřazená věc byla součástí ocenění majetku a po vyřazení má povahu samostatné hmotné movité věci), se ocenění majetku sníží o pořizovací cenu vyřazeného majetku. Míra odepsanosti vyřazené věci je shodná s mírou odepsanosti původního majetku.
Stejně tak se postupuje i u souboru movitých věcí. Pořizovací cena souboru se zvyšuje o pořizovací cenu věci do souboru dodatečně zařazené a při vyřazení části souboru se pořizovací cena sníží o pořizovací cenu vyřazené části, přičemž míra odepsanosti vyřazené části je shodná s mírou odepsanosti souboru.
Při vyřazení dlouhodobého majetku fyzickou likvidací je vhodné pro potřeby následné kontroly FÚ doložit např. posudkem firmy neopravitelnost předmětu (především při častém vyřazování předmětů a v prvních letech používání).
Zvláštní pozornost je nutno věnovat likvidaci stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby, neboť zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu. Pozor na odlišný daňový a účetní přístup: zatímco do ocenění účetního vstupuje zůstatková cena účetní [§ 47 odst. 1 písm. f) PVZÚ], do ocenění daňového pak zůstatková cena daňová [§ 24 odst. 2 písm. b) ZDP a § 29 odst. 1 ZDP].
Zůstatková cena hmotného majetku vyřazeného v důsledku škody je daňově uznatelná jen do výše náhrad s výjimkou
-
škody vzniklé v důsledku živelních pohrom,
-
škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo
-
zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy.
a) Živelná pohroma
Pro účely ZDP jsou za živelní pohromu považovány nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseizmické účinky zemětřesení.
Pro daňové uznání ZC při škodě na majetku je nutné prokázat příčinu škody, tzn. prokázání, že škoda nevznikla v důsledku přímého jednání odpovědné nebo známé osoby. Za škodu vzniklou v důsledku živelné pohromy tedy nelze považovat např. požár zaviněný jednáním konkrétní a známé osoby. Nutnou a nezbytnou podmínkou je i doložení výše škody posudkem pojišťovny (a to i v případě, že poplatník není pojištěn) nebo posudkem soudního znalce. Toto doložení škody nelze žádným jiným způsobem nahradit.
b) Škody způsobené…