2017.3.3
Optimalizační tipy pro daňové přiznání fyzických osob za rok 2016
Ing. Ivan Macháček
Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 se každý poplatník snaží využít všech zákonných možností k daňové optimalizaci své daňové povinnosti. V tomto článku jsme se v souvislosti s daňovým přiznáním za rok 2015 zabývali dvěma okruhy možné optimalizace, a to prostřednictvím uplatnění daňové ztráty z minulých zdaňovacích období a možností uplatnění daňových odpisů. V dnešním příspěvku si připomeneme další dva okruhy, které vedou k optimalizaci daňové povinnosti – správné využití institutu spolupráce osob a vhodnost či nevhodnost uplatnění paušálních výdajů na dopravu.
NahoruVYUŽITÍ SPOLUPRÁCE OSOB K DAŇOVÉ OPTIMALIZACI
V případě reálné spolupráce manželky nebo dalších osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a v případě rodinného závodu je možno dle §13 ZDP rozdělit příjmy a výdaje poplatníka daně z příjmů fyzických osob na spolupracující osoby. Poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu nemusí odpovídat reálné spolupráci spolupracující osoby s podnikatelem. I při minimální reálné spolupráci je možné rozdělit na spolupracující osobu plnou výši maximální možné částky stanovené v §13 odst. 2 ZDP, přičemž poměr převedených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné stanovit až podle výše základu daně podnikatele při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Tím lze dosáhnout daňové optimalizace jak u podnikatele, tak u spolupracující osoby. Výhoda rozdělení příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu se rovněž projeví v případě, kdy je podnikatel s ohledem na dosažený základ daně z příjmů nucen uplatnit solidární zvýšení daně dle §16a ZDP; pokud OSVČ využije pro své podnikání spolupracujících osob podle §13 ZDP, provádí se výpočet solidárního zvýšení daně dle §16a ZDP až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracující osoby se solidární zvýšení daně vypočítá dle §16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.
Při spolupráci osob může dojít i k úspoře na odvodu pojistného na sociální pojištění u podnikatele v případě, že u spolupracující osoby je převedený rozdíl příjmů a výdajů podnikatele (základu daně) vedlejší činností nezakládající povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ (v roce 2016 se jedná o částku 64 813 Kč).
Využití institutu spolupráce osob však neovlivní negativní důsledky limitů výše paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP, protože při uplatnění institutu spolupracujících osob se dle § 13 ZDP na spolupracující osobu převádějí příjmy a výdaje, tedy výdaje po provedeném jejich omezení při uplatnění paušálních výdajů poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP.
Příklad 1.
Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání (řemeslná živnost) dosáhne za rok 2016 zdanitelné příjmy ve výši 3 200 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 80 %, a to do výše stanoveného limitu 1 600 000 Kč. Jeho manželka má jednak své zdanitelné příjmy z provozování živnosti jako kosmetická poradkyně ve výši 420 000 Kč za rok 2016, ke kterým uplatňuje prokazatelné výdaje ve výši 270 000 Kč, a jednak vypomáhá manželovi jako spolupracující osoba.
Pokud by s podnikatelem nespolupracovala manželka, byl by jeho základ daně 1 600 000 Kč a podnikatel by musel uplatnit v daňovém přiznání za rok 2016 solidární zvýšení daně ve výši:
(1 600 000 Kč – 1 296 288 Kč) x 0,07 = 21 259,84 Kč
V případě spolupráce manželky může na ní převést limitní výši 540 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů, tj. 33,75 % svých příjmů a výdajů. Zdanění obou osob bude v roce 2016 následující:
Ani manžel ani manželka nemusí v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2016 uplatnit solidární zvýšení daně, protože jejich základ daně z podnikání je nižší než 1 296 288 Kč.
Příklad 2.
Podnikatel má za rok 2016 v rámci živnostenského podnikání příjmy 900 000 Kč a uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 % zdanitelných příjmů. Manželka má příjmy ze závislé činnosti, přičemž spolupracuje s manželem při jeho podnikání. Hrubá mzda manželky, pracující na zkrácený pracovní úvazek, činí 9 900 Kč měsíčně a manžel na ni převádí 15 % příjmů a výdajů z podnikání.
Varianta neuplatnění spolupracující osoby
Výpočet odvodové povinnosti manžela – podnikatele
Výpočet odvodové povinnosti manželky – zaměstnance
Varianta uplatnění spolupracující osoby
Výpočet odvodové povinnosti manžela – podnikatele
Výpočet odvodové povinnosti manželky – zaměstnance + spolupracující osoby
U manželky jakožto spolupracující osoby se z hlediska pojistného na sociální pojištění jedná o OSVČ vedlejší, která je povinna být účastna důchodového pojištění, pokud její daňový základ dosáhl pro rok 2016 částky 64 813 Kč. Protože rozdíl převedených příjmů a výdajů činí 54 000 Kč, není manželka z titulu OSVČ účastna důchodového pojištění a neplatí pojistné na sociální pojištění.
Pokud by nedošlo k převedení příjmů a výdajů na spolupracující manželku, byla by celková odvodová povinnost obou manželů za rok 2016 ve výši 119 088 Kč, zatímco při převedení 15 % příjmů a výdajů na manželku je celková odvodová povinnost manželů 110 229 Kč. K úspoře dochází ze dvou důvodů:
- u manželky v případě varianty příjmů pouze ze závislé činnosti nedojde k plnému uplatnění základní slevy na dani na poplatníka, zatímco v případě spolupráce s manželem si manželka v daňovém přiznání uplatní plnou výši této slevy,
- zatímco manžel ve variantě bez spolupráce manželky musí odvést pojistné na sociální pojištění v plné výši z vyměřovacího základu, pak při převedení 15 % příjmů a výdajů na spolupracující manželku nedosáhne převedený základ daně výše pro povinnou účast manželky z titulu spolupráce na důchodovém pojištění, takže spolupracující manželka neodvádí z převedeného základu daně pojistné na sociální pojištění.
NahoruUPLATNĚNÍ PAUŠÁLNÍCH VÝDAJŮ NA DOPRAVU
Uplatněním paušálních výdajů na dopravu se zabývá ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. Paušální výdaje na dopravu lze použít u silničních motorových vozidel kategorie L, M a N, které jsou vymezeny v příloze zákona č. 56/2001 Sb. Paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem lze uplatnit, pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, a to:
-
ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě (za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely),
-
krácený paušální výdaj ve výši 4 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, pokud poplatník používá silniční motorové vozidlo pouze zčásti k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.
Paušální výdaj na dopravu nelze uplatnit za více než 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu. Za stávajícího znění § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP není možné ustanovení o paušálním výdaji na dopravu aplikovat na vozidla v režimu finančního leasingu a v režimu smlouvy o výpůjčce vozidla.
Poplatník daně z příjmů fyzických se může rozhodnout, zda uplatní u silničního motorového vozidla paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč na měsíc, případně krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč na měsíc, anebo uplatní:
-
u silničního motorového vozidla zahrnutého v obchodním majetku nebo u vozidla v nájmu výdaje na dopravu v prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP,
-
u silničního motorového vozidla nezahrnutého v obchodním majetku výdaje na dopravu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.
Optimalizační rozhodnutí poplatníka o volbě způsobu uplatnění výdajů na dopravu bude záviset na počtu ujetých kilometrů. Pokud poplatník najede s vozidlem zahrnutým nebo nezahrnutým v obchodním majetku za příslušné zdaňovací období málo kilometrů v rámci pracovních cest, bude pro něho výhodnější uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 paušální výdaj na dopravu,…
