Osobní bankrot dlužníka

5.3.6.9

Osobní bankrot dlužníka

Ing. Růžena Klímová

V insolvenčním zákoně jsou sledovány dva základní cíle:

1. definice situací, za kterých se dlužník ocitá v úpadku,
2. stanovení způsobů řešení úpadku.

Zákon v případě úpadku dlužníka však nepracuje pouze s kategorií "platební neschopnost", nýbrž pod pojem insolvence zahrnuje též předlužení.

 NahoruPlatební neschopnost

Platební neschopnost dlužníka je charakterizována tak, že dlužník má:

1. více věřitelů (tedy více než 2),
2. peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti,
3. své peněžité závazky není schopen plnit.

První dvě podmínky jsou snadno zjistitelné. S třetí podmínkou spojuje insolvenční zákon čtyři skutečnosti, z nichž musí být splněna alespoň jedna. 

Dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, když:

• zastavil platby podstatné části svých peněžních závazků, nebo

• je dlužník po lhůtě splatnosti s nejméně dvěma peněžitými závazky nejméně u dvou různých věřitelů po dobu delší než tři měsíce, nebo

• není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Tato skutečnost signalizuje, že majetek dlužníka nepostačuje k uspokojení alespoň jedné splatné pohledávky po lhůtě splatnosti, nebo

• nepředložil seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, které mu uložil insolvenční soud. Jde o seznam majetku dlužníka včetně jeho pohledávek s uvedením dlužníků dlužníka. Dále se jedná o seznam, kde se uvádějí závazky dlužníka s uvedením jeho věřitelů a další náležitosti uvedené v § 104 odst. 2 IZ.

 NahoruPředlužení

O předlužení jakožto druhé formy úpadku jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Tato forma úpadku se neřeší cestou oddlužení, protože se týká právnických osob nebo fyzických osob, které podnikají.

Od roku 2014 je přípustné oddlužení také u fyzické osoby, která podniká, pokud dluhy nepocházejí z podnikání. Dluh z podnikání však nebrání řešení dlužníkova úpadku oddlužením, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka anebo jde o pohledávku zajištěného věřitele.

 NahoruHrozba úpadku

Zákon řeší i situaci, kdy úpadek může reálně hrozit. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Etapy insolvenčního řízení

Aby mohla být poskytnuta dostatečná ochrana dlužníkům a současně vytvořena možnost co možná nejvyššího uspokojení pohledávek věřitelů, zákon člení samotné insolvenční řízení na dvě etapy. S každou z etap jsou spojeny zákonem předvídané účinky. První etapou je doba od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníka, druhou etapou je doba od úpadku do skončení insolvenčního řízení.

 NahoruPodání návrhu na oddlužení

Ustanovení § 390a IZ upravuje dvě možnosti podání návrhu na povolení oddlužení.

1. Návrh podle § 390 odst. 1 musí být sepsán a za dlužníka podán
   1. advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem, nebo
   2. akreditovanou osobou; akreditovanou osobou je právnická osoba, které byla rozhodnutím ministerstva udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení podle tohoto zákona.
2. Návrh na povolení oddlužení může být podán samotným dlužníkem v případě,
   1. je-li dlužníkem fyzická osoba, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce, nebo
   2. je-li dlužníkem právnická osoba a jedná-li za ni osoba uvedená v § 21 OSŘ, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce.

Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh a zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Insolvenční návrh musí být:

• v listinné podobě opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo

• v elektronické podobě opatřen jejím uznávaným elektronickým podpisem, nebo zaslán prostřednictvím její datové schránky.

Náležitosti návrhu na oddlužení jsou uvedeny v § 391 a násl. IZ. Dalším právním předpisem, který upravuje obsah návrhu na oddlužení, je vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, ve znění pozdějších předpisů. Je-li podán návrh na oddlužení na nedostatečné úrovni, tzn. že neobsahuje povinné přílohy nebo některé údaje jsou chybné, vyzve usnesením insolvenční soud dlužníka, aby svůj návrh doplnil, nejpozději však do 7 dnů. Pokud není návrh ve stanovené lhůtě doplněn nebo nejsou doplněny chybějící přílohy, insolvenční soud takový návrh na oddlužení zamítne. Dlužník sám může vzít svůj návrh na oddlužení zpět, dokud soud ještě nerozhodl o schválení oddlužení.

Jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, může současně rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem pouze v případech uvedených v § 396 odst. 1 písm. a) až c) IZ.

 NahoruZpůsob oddlužení

Oddlužení je možno plnit dvojím způsobem: buď zpeněžením majetkové podstaty dlužníka (prodejem dlužníkova majetku), nebo splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty. Účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku.

Oddlužení prodejem dlužníkova majetku

Zpeněžování majetkové podstaty (prodej dlužníkova majetku) provádí insolvenční správce. Zajištění věřitelé jsou uspokojováni z předmětu zajištění až do výše celé pohledávky za dlužníkem. Konečným následkem oddlužení je usnesení, jímž dle § 414 odst. 1 IZ soud osvobodí dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny. Toto osvobození se vztahuje i na pohledávky věřitelů, k jejichž pohledávkám se v průběhu insolvenčního řízení nepřihlíželo, a pohledávky věřitelů, kteří své pohledávky nepřihlásili.

Oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty

Zákonem č. 252/2024 Sb. došlo k podstatným změnám v zákoně č. 182/2006 Sb. Rozšily se některé povinnosti zaměstnavatelů, ale i dlužníků. Nová pravidla nabyla účinnosti 1. října 2024 a vztahují se jen na nově schválené insolvence. Osvobození od placení zbývajících dluhů v jejich rámci už nebude podmíněno splacením určité části dluhů, která byla dosud stanovena v rozsahu alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Tyto povinnosti dlužník splní, jestliže dosáhne předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení.

Zkrácení doby oddlužení

Podle ust. § 412a odst. 1 písm. b) IZ se zkracuje doba oddlužení z pěti let na tři roky. Předpoklady pro osvobození dlužníka od placení pohledávek v souladu s ust. § 414 IZ jsou považovány za splněné, pokud dlužník během tří let po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty plní všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení, přičemž vyvratitelná domněnka předpokládá splnění povinností, jestliže dlužník dosáhne předpokládané míry uspokojení pohledávek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení. Pokud tedy dojde ke splnění předpokladů pro osvobození podle ust. § 414 IZ, vydá insolvenční soud rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

Možnost tzv. zkráceného oddlužení na tři roky platí již od roku 2019 v případě, kdy dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek, vznikl-li dlužníkovi nárok na starobní důchod před schválením oddlužení či pokud pohledávky nezajištěných věřitelů vznikly alespoň ze dvou třetin jejich výše před dosažením 18 let věku dlužníka. Zákonem tyto výjimky zanikají a doba oddlužení je zkrácena na 3 roky.

V oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty jsou splněny předpoklady pro osvobození dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, jestliže

1. dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, nebo
2. po dobu 3 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a plnil-li dlužník po tuto dobu všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty; má se za to, že tyto povinnosti plnil, jestliže dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení.

V oddlužení zpeněžením majetkové podstaty jsou splněny předpoklady pro osvobození dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, jestliže insolvenční soud

1. obdržel zprávu insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení a dlužník řádně splnil všechny podstatné povinnosti stanovené v rozhodnutí o schválení oddlužení, nebo
2. neobdržel zprávu insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení a od schválení oddlužení uplynula doba 3 let, plnil-li dlužník po tuto dobu všechny podstatné povinnosti stanovené v rozhodnutí o schválení oddlužení a nebylo-li dlužníku po tuto dobu oddlužení zrušeno.

Za určitých okolností však insolvenční soud může takové osvobození odejmout, a to v souladu v ust. § 417 IZ.

Předpokládaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů

Podle ust. § 406 odst. 3 písm. c) IZ je nyní insolvenční soud povinen v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení, stanovit předpokládanou míru uspokojení věřitelů s ohledem na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka a průměrnou výši měsíční splátky nutnou pro dosažení této míry. Případy se budou posuzovat individuálně. Splácená částka se přitom bude řídit příjmy dlužníka. Během oddlužení by tyto skutečnosti měl kontrolovat insolvenční správce a posuzovat soud.

Prodloužení doby oddlužení

V rámci ust. § 412b odst. 6 IZ je umožněno insolvenčnímu soudu prodloužit dobu oddlužení. Toto prodloužení může být vázáno na dobu, během které dlužník nesplnil základní povinnosti stanovené v rámci oddlužení a směřuje zejména na neplnění povinnosti vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.

Insolvenční soud může dobu oddlužení prodloužit o počet měsíců, po které dlužník neplnil podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení, a to i opakovaně, nejdéle však o celkovou dobu 12 měsíců. Výjimečně se může oddlužení prodloužit o dalších šest měsíců. Cílem tohoto prodloužení je zabránit zrušení oddlužení a umožnit dlužníkovi pokračovat ve splácení svých závazků i přes kritická období dlužníka v průběhu insolvenčního procesu.

Doba oddlužení

Podle ustanovení § 412a odst. 3 IZ se stanovuje doba oddlužení na 5 let v případě, kdy bylo dlužníkovi v posledních 20 letech před podáním návrhu na povolení oddlužení přiznáno osvobození dlužníka od placení pohledávek.

Prodloužení doby pro další vstup do oddlužení

Další důležitou změnou je prodloužení doby, během které nelze znovu vstoupit do oddlužení, z 10 na 12 let.

Součinnost zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé dlužníka, pro které dlužník vykonával závislou práci v době 12 měsíců před zahájením insolvenčního řízení nebo v době trvání účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, poskytnou insolvenčnímu správci na jeho písemnou žádost bez zbytečného odkladu součinnost. Zaměstnavatelé sdělí insolvenčnímu správci údaje o příjmech dlužníka za dobu podle § 43 odst. 1 IZ (posledních 12 měsíců), jakož i údaje o jeho schopnostech, možnostech a majetkových poměrech dlužníka.

Výživné

Pro pohledávky věřitelů na výživném ze zákona vzniklé po zahájení insolvenčního řízení však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci srážkami ze mzdy do prohlášení konkursu nebo schválení oddlužení, pokud insolvenční soud nerozhodne jinak, že takový výkon rozhodnutí nebo exekuce sleduje zneužití práva na úkor ostatních věřitelů. Ode dne zahájení insolvenčního řízení až do rozhodnutí soudu dosud nebyly rodičům zasílány pohledávky výživného a sražené částky se deponovaly u plátce. Touto úpravou má být zajištěna kontinuita srážek pro pohledávky na výživném.

Rozsah insolvenční srážky

V rozhodnutí o úpadku…