OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY

     Pokud rizika práce nelze odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, pak je zaměstnavatel povinen zaměstnancům poskytnout individuální prostředky ochrany. Nejznámějšími individuálními prostředky ochrany zaměstnanců jsou osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen „OOPP“).

     Osobní ochranné pracovní prostředky musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví a bránit při výkonu práce a musí splňovat podmínky stanovené nařízením vlády č. 21/2003 Sb. (pokud je OOPP ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou, popřípadě se zahraniční technickou normou přejímající v členských státech EU harmonizovanou evropskou normu, považují se požadavky na bezpečnost a na ochranu zdraví stanovené citovaným nařízením vlády za splněné). OOPP dále musí:

• být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům (zaměstnavatel musí vybrat vhodný OOPP a musí brát v úvahu jeho trvanlivost a odolnost v daném pracovním prostředí a intenzitě používání),

• odpovídat podmínkám pracovišť (jiné OOPP bude mít uklízečka ve zdravotnickém zařízení a jiné OOPP bude mít uklízečka v mrazírnách),

• být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců (například vhodnou délkou ochranné zástěry, vhodnou velikostí rukavic),

• respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců (např. pokud má používat zaměstnanec nosící optické brýle ochranné brýle proti jiskrám, musí zaměstnavatel zajistit slučitelnost obou brýlí nebo poskytnout brýle, které zabezpečují funkci optickou i ochrannou zároveň).

     Jejich používání nesmí představovat další riziko (například ochranné brýle chránící před mechanickým poškozením očí, které se zamlžují, mohou vyvolat nebezpečí, že zaměstnanec bude špatně vidět).

     V případě, kdy se při práci vyskytuje více než jedno riziko, které vyžaduje, aby zaměstnanci používali současně více ochranných prostředků, musí být tyto ochranné prostředky vzájemně slučitelné, např. při lokálním překrývání OOPP (ochranná přílba a ochranné brýle). Zaměstnavatel musí zajistit slučitelnost těchto OOPP tak, aby se vzájemně nerušila jejich ochranná funkce, popřípadě aby nebylo vyvoláno další riziko.

     OOPP nejsou běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění a ani neplní ochrannou funkci. Nepatří k nim ani výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb vykonávajících činnost podle zvláštních právních předpisů (např. báňská záchranná služba), speciální ochranné prostředky používané v armádě nebo pořádkových a bezpečnostních silách, výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích, sportovní výstroj a vybavení, ochranné prostředky určené pro sebeobranu, prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti.

     Zákoník práce výslovně stanoví, že poskytování OOPP nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.

     Předpokladem správné a účinné volby OOPP je hodnocení rizik zaměstnavatelem. Zaměstnavatel přitom postupuje podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kde je stanovena tabulka hodnocení rizik pro výběr a použití OOPP. Podle této tabulky zaměstnavatel u každého zaměstnance ohroženého pracovním rizikem označí:

• části těla, které jsou rizikem ohroženy (například oči, ušní bubínek, hruď, hlava, chodidlo, pokožka, prsty),

• druh rizika (například chlad, oheň, hluk, vibrace, laserový paprsek, postříkání, paraziti, plísně).

     Hodnocením rizik získá zaměstnavatel přehled o částech těla či jeho funkcí a způsobech ohrožení zdraví a života zaměstnanců.

     Výběr vhodných OOPP vychází z hodnocení rizik a zaměstnavatel přitom postupuje podle nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, v platném znění. To obsahuje pomůcku - přílohu č. 2, přehled druhů OOPP. Například na ochranu očí a obličeje jsou určeny ochranné brýle, ochranné obličejové štíty, svářečské kukly a štíty, na ochranu dýchacích orgánů masky a polomasky s filtry, izolační dýchací přístroje s přívodem vzduchu, potápěčské dýchací přístroje a vybavení, na ochranu rukou rukavice atd. Pomocí tohoto přehledu zaměstnavatel vybere pro rizikem ohroženého zaměstnance vhodný OOPP, který bude chránit část těla či jeho funkci s ohledem na konkrétní riziko práce.

     Další pomůckou pro zaměstnavatele je příloha č. 3 nařízení vlády č. 495/2001 Sb., která uvádí přehled prací a činností, které vyžadují poskytování OOPP. Stanoví například, že ochranné přílby se vyžadují při práci na staveništi, v jámách a výkopech, šachtách a tunelech, ochranná obuv s podešvemi odolnými proti propíchnutí je požadována při pracích při výstavbě skeletu budov, při silničních pracích, při práci v lese, v chemických provozech. Tento přehled usnadňuje zaměstnavatelům rozhodování při vypracování vlastního seznamu pro poskytování OOPP.

     Poskytování OOPP je opatřením týkajícím se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a jako takové by mělo být zaměstnavatelem projednáno se zástupci zaměstnanců.

     Vzor vlastního seznamu zaměstnavatele pro poskytování OOPP právní předpisy nestanoví a každý zaměstnavatel je povinen si jej vytvořit sám. Vydává ho zpravidla formou vnitřního předpisu nebo jako jeho přílohu. Předpokladem zpracování vlastního seznamu jsou:

• vyhotovení přehledu tabulky hodnocení rizik u všech rizik, která se nepodařilo odstranit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce,

• rozhodnutí o výběru OOPP s využitím přehledu druhů OOPP a přehledu prací a činností, které vyžadují poskytování OOPP,

• rozhodnutí zaměstnavatele ohledně způsobu používání a doby používání OOPP.

     Pro zpracování vlastního seznamu pro poskytování OOPP lze doporučit například tabulkové uspořádání. Do prvního sloupce se uvedou ta pracoviště, kde jsou pracovní pozice, k výkonu jejichž činnosti je třeba poskytnout OOPP, v dalším sloupci budou všechny pracovní pozice, kterým se poskytuji OOPP, dále pak specifikace nebezpečí, proti kterému OOPP chrání, a v následujícím druh OOPP. Do posledního sloupce se uvede lhůta pro výměnu OOPP.

     Dobu použitelnosti a lhůty pro výměnu OOPP neřeší žádný právní předpis. Na základě informací prodejce a výrobce a s ohledem na frekvenci používání a pracovní prostředí je musí zaměstnavatel stanovit sám. Lhůta je pouze orientační, neboť OOPP musí být vyměněn okamžitě, když je snížena jeho ochranná funkce opotřebením nebo poškozením.

     Způsob a podmínky používání OOPP stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik práce, podle charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem OOPP. Při stanovení způsobu používání OOPP vychází zaměstnavatel též z informací výrobce nebo prodejce. Používání OOPP vícero zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami (například desinfekční opatření).

     Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s používáním OOPP. Zaměstnanec má být aktivním uživatelem OOPP, který ví, proti jakému riziku ho OOPP chrání a jak správně OOPP používat, aby plnil ochranný účel. Stanovení obsahu a rozsahu seznámení je na zaměstnavateli. V některých případech právní předpisy výslovně stanoví konkrétní požadavky na školení o používání OOPP a na seznámení s používáním OOPP (např. nařízení vlády č. 148/2006 Sb. při práci v hluku). Zaměstnavatel je povinen kontrolovat používání OOPP zaměstnanci.

     Zaměstnavatel…