dnes je 27.12.2024

Input:

Osvobození zaměstnaneckých benefitů - judikát

18.10.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

2023.21.7
Osvobození zaměstnaneckých benefitů - judikát

Ing. Jiří Šperl

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. srpna 2023 čj. 7 Afs 33/2022-41, publikovaného na www.nssoud.cz

Předmětem sporu bylo posouzení osvobození zaměstnaneckých benefitů podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP z hlediska formy jejich poskytnutí, konkrétně zda lze osvobození přiznat i v případě, kdy zaměstnavatele benefit nehradí přímo poskytovateli, ale proplácí zaměstnancem uhrazený benefit zaměstnanci, nebo mu poskytuje zálohu, ze které je benefit zaměstnancem uhrazen.

Vymezení věci

Finanční úřad (správce daně) dodatečně stanovil žalobkyni k přímé úhradě daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období let 2013, 2014 a 2015, a to v souhrnné výši 160 585 Kč a současně žalobkyni sdělil vznik povinnosti uhradit penále z doměřené daně v souhrnné výši 32 117 Kč. Na základě daňové kontroly totiž dospěl k závěru, že zaměstnanecké benefity, které žalobkyně poskytovala svým zaměstnancům, nebyly poskytovány ve formě nepeněžního plnění osvobozeného od daně dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Správce daně dospěl k závěru, že tyto zaměstnanecké benefity ve formě příspěvku na zdravotní péči, využití sportovních zařízení nebo kulturní akce byly ze strany žalobkyně jejím zaměstnancům poskytovány jako peněžitá plnění, jež měla být zahrnuta do příjmů ze závislé činnosti jednotlivých zaměstnanců.

Žalovaný rozhodnutími uvedenými v záhlaví tohoto rozsudku změnil výši doměřené daně na 159 100 Kč a penále na 31 820 Kč. Jinak však prvostupňová rozhodnutí potvrdil.

Krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že esencí daného sporu je pojem "nepeněžní plnění" uvedený v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Výkladem tohoto ustanovení se přitom krajský soud již zabýval v rozsudku ze dne 12. 1. 2021, č. j. 31 Ad 8/2019-45. V tomto případě tedy pouze odkázal na odůvodnění tohoto rozsudku a zopakoval, že nepeněžní plnění ve prospěch zaměstnance může mít i podobu, kdy si zaměstnanec službu či zboží definované zákonem pořídí sám a zaměstnavatel mu pouze poskytne účelově vázané finanční prostředky, ať již zálohově nebo oproti již prokazatelně vynaloženým výdajům.

Z kasační stížnosti a vyjádření žalobkyně

Žalovaný (stěžovatel) v kasační stížností trvá na tom, že nepeněžní plnění osvobozené od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů nemůže mít povahu peněžní částky vyplacené zaměstnanci.

Žalobkyně se ztotožnila s názorem krajského soudu, že podstatné je faktické čerpání účelově určených služeb či zboží zaměstnancem, nikoliv forma úhrady.  

Posouzeni věci Nejvyšším správním soudem

Rozsudek Krajského soudu se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Z odůvodnění rozsudku

Jádrem sporu je výklad § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Krajský soud měl za to, že toto ustanovení je nutno vyložit tak,

Nahrávám...
Nahrávám...