Oznámení o krácení dovolené - právní úprava do 31. 12. 2020

3.9.2.1

Oznámení o krácení dovolené – právní úprava do 31. 12. 2020

JUDr. Věra Bognárová

..................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

statutárního orgánu zaměstnavatele

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 4a ZP

• § 147 ZP

• § 211 ZP

• § 216 ZP

• § 223 ZP

• § 348 ZP

• § 363 ZP

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění

• § 41a až § 41f ZNP

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

Komentář:

Zákoník práce rozeznává tři druhy dovolené: dovolenou za kalendářní rok, dovolenou za odpracované dny a dodatkovou dovolenou. Zákoník práce již neobsahuje další dovolenou, není však vyloučeno, aby smlouvou nebo vnitřním předpisem byly upraveny i jiné druhy dovolené, neboť platí zásada, “co není zakázáno, je dovoleno“.

Dovolená za kalendářní rok se krátí za stanovený počet omluveně zameškaných směn z důvodu překážek v práci, které se pro účely dovolené nepovažují za výkon práce, může se krátit pro neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) a krátí se též v případě zameškání práce pro výkon trestu odnětí svobody, popř. vazby. U dovolené za odpracované dny a u dodatkové dovolené může dojít ke krácení dovolené pouze z důvodu neomluveného zameškání směny (pracovního dne), tedy v případě tzv. neomluvené absence. Z jiných důvodů tyto druhy dovolené nelze krátit.

Při krácení dovolené ztrácí zaměstnanec právo na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena. V případě krácení dovolené pro překážky v práci na straně zaměstnance a v případě krácení dovolené pro neomluvenou absenci musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů. Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce (krácení tedy nelze “převádět“ do příštího kalendářního roku). V případě, že zaměstnanec vyčerpal dovolenou před tím, než nastala skutečnost, která je důvodem pro krácení dovolené, může zaměstnavatel srazit ze mzdy nebo platu náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na kterou zaměstnanec ztratil nárok, popř. na niž mu nárok nevznikl.

Krácení dovolené pro překážky v práci na straně zaměstnance

Ke krácení dovolené z tohoto důvodu dochází pouze u zaměstnance, který splnil podmínku pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě na poměrnou část této dovolené, tedy u zaměstnance, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Tomuto zaměstnanci zaměstnavatel krátí dovolenou v případě, že zaměstnanec zameškal v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené nepovažují za výkon práce, stanovený počet pracovních dnů. Za prvních 100 takto zameškaných pracovních dnů se dovolená krátí o 1/12 a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů se krátí rovněž o 1/12 .

Příklad č. 1

Zaměstnanec v důsledku pracovní neschopnosti (nejde-li o neschopnost způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání) zamešká v kalendářním roce 110 pracovních dnů, dovolená se mu zkrátí o 1/12, pokud by zameškal 130 pracovních dnů, zkrátí se mu dovolená o 2/12, zamešká-li z tohoto důvodu 150 pracovních dnů, zkrátí se mu dovolená o 3/12 atd.

Za výkon práce se obecně považuje doba:

• kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,

• dovolené,

• kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,

• kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho měsíční mzda nekrátí.

Pro účely dovolené se však za výkon práce…