Plátce DPH
Mgr. Radmila Kulková, Ing. Jan Ambrož
V zákoně o dani z přidané hodnoty na jednom místě obecnou vysvětlující definici, kdo je a koho rozumíme "plátcem" daně z přidané hodnoty, nenalezneme. V kontextu zákona o DPH lze říci, že jde o osobu povinnou k dani, která je v České republice registrována jako plátce. Jako velmi zjednodušené, nicméně pro běžnou praxi relativně dostačující, můžeme mít právě uvedené za vymezení pojmu plátce.
Problematice "plátce DPH" se logicky věnuje celý text zákona o DPH, proto jen v některých částech dalšího textu odkazujeme na konkrétní paragrafy zákona o DPH.
Nejdříve se zaměříme na podmínky, kdy se daňový subjekt ze zákona musí stát, resp. stane se plátcem daně z přidané hodnoty (1), stručně si uvedeme jeho práva a povinnosti (2).
V závěrečné třetí kapitole si zrekapitulujeme, jaké "osoby", daňové subjekty, rozeznáváme a stručně rozdíly mezi plátci a neplátci, pozici plátce fyzické osoby, vztah k zákonu o daních z příjmů a elektronické evidenci tržeb.
Klíčovým pojmem, který je zaveden pro účely daně z přidané hodnoty, je definování osoby povinné k dani (1.1), ekonomické činnosti (1.2), podmínek, kdy se tato osoba stává plátcem DPH (1.3).
Nahoru 1.1 Osoba povinná k dani
Podle § 5 odst. 1 ZDPH rozumíme osobou povinnou k dani (fyzickou nebo právnickou osobu), která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, nebo skupinu.
Osobou povinnou k dani je také právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.
Podle § 5 odst. 2 zákona o DPH není osobou povinnou k dani:
-
člen skupiny, a
-
zaměstnanec, resp. osoba, která vykonává ekonomickou činnost na základě pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu.
Skupina ABC je plátcem daně a také osobou povinnou k dani, členy jsou daňové subjekty "A", "B" a "C" s tím, že jejich status "člena skupiny" sám o osobě nezakládá automaticky pozici "osoba povinná k dani".
Pan Novák podniká jako programátor. Současně vykonává stejnou činnost pro firmu X v pracovním poměru. Je osobou povinnou k dani kvůli svému podnikání, nikoliv proto, že je zaměstnancem, ačkoli je jeho pracovní náplň obdobná.
Z textu zákona lze jednoznačně odvodit, že rozhodujícím na vahách posouzení, jestli se jedná nebo nejedná o osobu povinnou k dani z přidané hodnoty, je kritérium uskutečňování ekonomické činnosti.
Nahoru 1.2 Ekonomická činnost
Tento pojem vymezený v ustanovení § 5 ZDPH byl upraven od 1. 4. 2019. Definice ekonomické činnosti obsažená v § 5 ZDPH zde sice zmíněnou novelou byla textově zakotvena jako celý nový odstavec, nicméně obsahově nejde o zásadní posun oproti dosavadní zákonné definici tohoto pojmu, v novele šlo spíš o dílčí zpřesnění.
Základní pravidla obsahuje § 5 odst. 3 zákona o DPH.
Za ekonomickou činnost považujeme takové aktivity, které mají následující parametry:
Úpravou původního textu je zdůrazněno, že jde o "činnost k zajištění pravidelného příjmu", nikoliv "zisku" nebo "přijetí úplaty". Primárně nemusí jít o činnost soustavnou, rozhodný je účel činnosti spočívající v získávání pravidelného příjmu. Až následně je dovozována opakovatelnost, pravidelnost či soustavnost této činnosti.
Definice je nutné číst obezřetně! Například není kritériem zisk, ale cíl, záměr, tj. zajištění "pravidelného příjmu".
Před zmíněnou novelou byl kladen důraz na "soustavnou činnost", nyní je založen "na pravidelnosti", případně "opakovatelnosti", což nejsou synonyma, byť jde o obsahově blízké pojmy.
Výklad si doplníme o názor správy daní a vzorové příklady. V důvodové zprávě k novele se mimo jiné uvádí, že za ekonomickou může být považována i činnost:
Nahoru Příležitostná činnost
Proto nelze a priori z ekonomické činnosti vyloučit například činnosti příležitostné. Pokud je z nich získáván pravidelný příjem, musí být považovány za ekonomické.
Pan Novák je v zaměstnání velmi vytížen: podniká – podle vlastního vyjádření – pouze příležitostně. Tuto skutečnost může doložit počtem vydaných faktur. Pro účely daně z přidané hodnoty ho nelze vyloučit z okruhu osob povinných k dani.
Související problematiku, vztahu zákona o dani z přidané hodnoty a zákona o daních z příjmů, zejména u fyzických osob, řešíme v kapitole třetí.
Vazeb mezi zákonem o dani z přidané hodnoty a zákonem o daních z příjmů je více. Například novou variantu optimalizace pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob formou paušální daně nemohou použít poplatníci, kteří jsou plátci DPH.
Nahoru 1.3 Osoba povinná se stává plátcem DPH
Krátce si připomeneme základní pravidla, kdy se osoba povinná k dani stane plátcem DPH. Podrobně jsou tato pravidla vysvětlena v článku registrace k DPH.
Osoba povinná k dani se samozřejmě může registrovat k DPH dobrovolně.
Nahoru Povinná registrace
Zákon o DPH vymezuje několik různých důvodů či skutečností, které zakládají povinný vznik plátcovství k DPH. Jedním ze základních důvodů je naplnění klíčového kritéria "obratu".
Platí, že osoba povinná k dani, která "překročí obrat" – zákonem stanovený limit obratu, se stane plátcem, a to:
Podnikající pan Pavel překročil limit obratu 20. ledna, plátcem DPH se ze zákona stane dne 1. března.
Plátcem se tímto dnem stane, pokud se jím z jiného důvodu (např. z důvodu dobrovolné registrace, nabytím obchodního závodu od plátce atd.) nestane dříve.
Podstatné je také to, že subjekt se v uvedený den D stane plátcem ze zákona vždy, to znamená i tehdy, pokud by nepodal přihlášku k registraci nebo ji nepodal včas a nebyl tak ke dni D ještě u správce daně fakticky zaregistrován.
Zákonem o DPH je v § 6 pro vznik plátcovství stanoven limit 1 000 000 Kč za posledních po sobě jdoucích dvanácti kalendářních měsících.
Pokud osoba povinná k dani přesáhne tento limit obratu, stane se ze zákona plátcem DPH, a to ke dni, jak výše uvedeno. Co vše se počítá do obratu pro účely daně z přidané hodnoty, nalezneme v § 4a ZDPH.
Obratem se rozumí:
a) zdanitelné plnění,
b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
c) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně."
K výše uvedenému rozsahu úplat zahrnovaných do obratu nutno doplnit, že v rámci nich existuje výjimka, neboť podle § 4a odst. 2 ZDPH platí, že do obratu se nezahrnuje:
Uvedeme si pro vysvětlení dva příklady.
Pan Novotný – prodejce knih, kontroluje, zda mu nevznikla povinnost registrovat se k DPH z titulu překročení obratu. Za předchozích 12 měsíců eviduje zdanitelná plnění v rámci § 7 ZDP ve výši 1 030 000 Kč, proto se domnívá, že mu tato povinnost vznikla.
Jeho daňový poradce však zjistil, že částka 50 000 Kč se týká prodeje osobního vozu, který byl zařazen v obchodním majetku pro daň z příjmů. S přihlédnutím k výše zmíněné výjimce obsažené v § 4a odst. 2 ZDPH a k tomu, že prodej automobilů není nedílnou součástí ekonomické činnosti pana Novotného, nebyl limit 1 000 000 Kč překročen.
Nejčastější chybou osob povinných k dani je při testování obratu zkoumání jeho výše "jen" za kalendářní rok, zpravidla při zpracování daňových přiznání. Ověřování obratu ale musí být průběžné ("...za předchozích 12 kalendářních měsíců...").
Nahoru Další tituly vzniku plátcovství k DPH
Naplnění, resp. překročení limitu obratu je patrně nejčastějším, ne však jediným důvodem, kdy se osoba povinná k dani stane ze zákona plátcem DPH. Znovu odkazujeme na článek registrace k DPH.
Jen bodově připomínáme, že plátcem se osoba povinná k dani stane povinně např. též tehdy, pokud:
-
nabude obchodní závod od plátce,
-
je na ni při přeměně převedeno jmění zanikající právnické osoby, která byla plátcem,
-
má sídlo v tuzemsku a poskytuje služby s místem plnění v tuzemsku nebo zasílání zboží do tuzemska, a to obojí prostřednictvím své provozovny mimo tuzemsko,
-
nebo nově též pokud je osobou povinnou k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a uskutečňuje přemístění zboží z tuzemska do JČS, a to za podmínky, že toto přemístění je pro ni v JČS předmětem daně,
-
anebo např. též pokud jako dědic nabude majetek po zemřelém plátci a pokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti.
Pro připomenutí možno doplnit, že již není povinností se registrovat (osoba povinná k dani se nestane ze zákona povinně plátcem), jak tomu bylo dříve, v případě účasti v tzv. společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity).
Nahoru 2. PRÁVA A POVINNOSTI PLÁTCE
Nyní se zaměříme na popis práv a povinností plátce daně z přidané hodnoty. Vysvětlíme si vše v jednoduché tabulce s odkazem na příslušná ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty (a na publikované články).
