2018.2526.1
Plátcem DPH bez ohledu na výši obratu
Ing. Jana Kolářová
Existuje vícero důvodů vyplývajících ze zákona o DPH, na jejichž základě se osoba povinná k dani stává plátcem DPH. Vznikem plátcovství v důsledku dosažení zákonem určené výše obratu za stanovené období se podrobněji zabývá již dříve publikovaný článek "Plátcem DPH z důvodu překročení obratu".
Ostatním důvodům vedoucím ke vzniku plátcovství se věnujeme v tomto článku. Plátcem se osoba povinná k dani stává přímo ze zákona, výjimkou je pouze dobrovolná registrace. Dalším kritériem je zejména to, zda uvedené pravidlo platí pro všechny osoby povinné k dani, pouze pro osoby se sídlem v ČR, nebo naopak pro osoby se sídlem mimo ČR.
Nabytí souboru majetku (§ 6b ZDPH)
Při nabytí souboru majetku od plátce se nabyvatel, který je osobou povinnou k dani, stává plátcem daně. Smyslem této úpravy, která je obsažena v § 6b ZDPH, je především daňová kontinuita při převodu souboru majetku. Z pohledu převodce není pozbytí souboru majetku předmětem DPH, i když byl u jednotlivých majetkových složek uplatněn nárok na odpočet DPH [§ 13 odst. 9 písm. a), § 14 odst. 5 písm. a) ZDPH]. Zároveň musí nabyvatel zajistit nástupnictví při zacházení s jednotlivými složkami majetku, zejména v oblasti úpravy nároku na odpočet daně. Nabyvatel má povinnost provádět úpravy odpočtu majetku nabytého při nabytí obchodního závodu podle § 78c ZDPH, přičemž lhůta pro úpravu odpočtu se převodem souboru obchodního majetku nepřerušuje.
Podstatou má jít o transakce, při nichž přechází takový soubor majetku, který umožňuje pokračování v ekonomické činnosti (podrobnější vymezení obsahuje judikatura Soudního dvora EU, např. C-497/01 Zita Modes, C-444/10 Christel Schriever).
Takovými transakcemi jsou zejména:
-
nabytí obchodního závodu [§ 6b odst. 1 písm. b) ZDPH],
-
převod jmění zanikající nebo rozdělované obchodní korporace, která byla plátcem, na osobu povinnou k dani v rámci přeměny (§ 6b odst. 2 ZDPH).
Nabytí obchodního závodu
K nabytí obchodního závodu dochází zpravidla smlouvou o vkladu obchodního závodu plátcem do nově vznikající od jiné obchodní korporace nebo již existující obchodní korporace, popř. smlouvou o koupi obchodního závodu plátcem. Ty jsou v českém soukromém právu upraveny zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ("NOZ"). Tato úprava není klíčová pro účely DPH, kde je rozhodující charakter převáděného majetku a naplnění znaků pro nabytí souboru majetku, jak vyplývá z judikatury Soudního dvora EU, bez ohledu na soukromoprávní úpravu jednotlivých členských států. Na druhé straně jsou to zpravidla tyto smluvní typy, u kterých je převod souhrnů majetku pro účely DPH posuzován. Při vymezení obchodního závodu zdůrazňuje § 502 NOZ vůli podnikatele, tj., které složky jmění určil podnikatel k provozování své činnosti. To je největším rozdílem proti úpravě platné před rokem 2014, která vymezovala "podnik" na základě objektivních kritérií jako majetkové hodnoty, která slouží nebo s ohledem na svou povahu mají sloužit k provozování podniku.
Pro účely DPH se postupuje stejně u části obchodního závodu, která tvoří samostatnou organizační složku (§ 4b odst. 1 ZDPH). Rovněž u části obchodního závodu musí být dostatečně naplněny znaky souboru majetku.
Aby mohly nastat účinky předvídané zákonem o DPH, je nutné splnit zároveň několik předpokladů:
Nabyvatel obchodního závodu se pak stává plátcem DPH ze zákona, a to dnem nabytí majetku. Podle § 94 odst. 2 ZDPH je povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem. I kdyby tuto povinnost nesplnil, plátcem je ze zákona.
Příklad
Ve skupině s mateřskou společností Plastics of the Future GmbH se během roku 2018 uskutečnily následující transakce. Do nově založené s. r. o. byla od českého plátce DPH koupena divize "kompostovatelné plasty", která zajišťuje výrobu těchto speciálních plastů a dodává je výrobcům v celé Evropě. Divizi tvoří výrobní hala, výrobní linka a tým pracovníků. Divize pokračuje ve své činnosti bez ohledu na transakci, právním titulem byla smlouva o koupi části obchodního závodu, jejíž účinnost strany sjednaly na 1. 7. 2018.
Dnem účinnosti převodu, tj. 1. 7. 2018, se nabyvatel stává plátcem DPH.
Nabytí majetku při přeměně
Plátcem se stává nabyvatel jmění zanikající nebo rozdělované obchodní korporace, která byla plátcem, převáděného v rámci přeměny, pokud je osobou povinnou k dani (§ 6b odst. 2 ZDPH). Ustanovení § 6b ZDPH neřeší, kde je nabyvatel usazen, proto se přeshraniční přeměnou může stát plátcem DPH i osoba se sídlem či provozovnou mimo ČR.
Plátcem je ode dne zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku a do 15 dnů má podat přihlášku k registraci.
Příklad
Česká společnost, Lehké plasty, s. r. o., koupila podíl na s. r. o. vyrábějící plastové díly technologií kompresního vstřikování, která je plátcem DPH. Následně došlo k rozdělení odštěpením se založením nové společnosti, do které byla vyčleněna část obchodního závodu vyrábějící díly pro automobilový průmysl.
Zápisem rozdělení odštěpením do obchodního rejstříku se nově vzniklá společnost stala plátcem DPH.
Navržené změny 2019
Návrhem novelizace zákona o DPH obsaženým ve sněmovním tisku č. 206 mají být dopady u přeměn rozšířeny nad rámec obchodních korporací rovněž na další právnické osoby. Může jít o spolky, nadace či nadační fondy, popř. další osoby povinné k dani, které se stanou plátcem DPH při zápisu přeměny do veřejného rejstříku (např. rejstříku podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, či jiného veřejného rejstříku, např. školského rejstříku).
Změna právní formy
Zákon obsahuje dále ustanovení, podle něhož právnická osoba, která při změně právní formy na jinou formu nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, nepřestává být plátcem (§ 6b odst. 3 ZDPH). Ustanovení je spíše ujištěním pro plátce.
Nabytí majetku privatizací
Osoba povinná k dani, která nabývá majetek pro účely uskutečňování ekonomických činností na základě rozhodnutí o privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, je plátcem ode dne nabytí majetku.
Postavení převodce souboru majetku
Pouhá transakce převodu souhrnu majetku nemá vliv na postavení převodce, tj. vkladem, prodejem či odštěpením části obchodního závodu nezaniká plátcovství vkladatele, prodejce nebo společnosti, ze které je část odštěpována.
Pokud dochází v důsledku některé z dále uvedených transakcí ke zrušení registrace k DPH, nevzniká povinnost snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo jeho část (§ 79c ZDPH). Jde zejména o přeměny korporací, v jejich důsledku došlo k jejímu zrušení bez likvidace; dále pak o sloučení, splynutí nebo rozdělení státního podniku, který byl plátcem; a konečně v roce 2019 i při přeměně osoby, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, která byla plátcem. Přes relativní šíři tohoto ustanovení se zdá, že zákon nepostihuje všechny situace, které v praxi mohou nastat (např. rozhodnutí zřizovatele o zrušení příspěvkové společnosti).
K úpravě dříve uplatněného odpočtu nedochází, pokud fyzická osoba – plátce – vloží celý svůj obchodní majetek do právnické osoby, která bezprostředně v činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem, popř. při opačné transakci, kdy je zrušena právnická osoba – plátce – a v její ekonomické činnosti pokračuje fyzická osoba, která byla jediným zakladatelem právnické osoby.
Činnost neusazených osob v ČR (§ 6c ZDPH)
Ekonomická činnost s místem plnění v ČR může být důvodem pro vznik plátcovství u osob povinných k dani, které mají sídlo nebo provozovnu mimo území ČR. Plátcem se pak neusazená osoba stane bez ohledu na dosaženou výši obratu, postačí jediná transakce. Jakmile se osoba povinná k dani stane plátcem podle § 6c ZDPH, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů (§ 94 odst. 2 ZDPH).
Poskytování plnění provozovnou mimo ČR
Pokud osoba povinná k dani se sídlem v ČR
prostřednictvím své provozovny umístěné mimo tuzemsko, je plátcem ode dne poskytnutí těchto služeb nebo dodání tohoto zboží (§ 6c odst. 1 ZDPH).
V tomto případě musí nastat specifické okolnosti, kdy poskytovatel je osobou povinnou k dani, není ještě plátcem DPH v ČR a zároveň má provozovnu mimo ČR, kterou poskytuje plnění s místem plnění v ČR.
Příklad
Nově založená česká společnost Polish Consultancy, s. r. o., má kancelář rovněž v polském městě Bialystok, jejíž zaměstnanci se aktivně podílejí na poradenství ohledně podnikání v Polsku. Polská provozovna poskytuje poradenství českým osobám povinným k dani.
Poskytnutím poradenství polskou provozovnou české osobě povinné k dani se česká společnost Polish Consultancy, s. r. o., stává plátcem daně a vzniká jí povinnost odvést DPH z poradenské činnosti pro českého odběratele.
Příklad
Česká společnost Kojenecké oblečení, s. r. o., prozatím nedosahuje v ČR obratu pro povinnou registraci. Zároveň má provozovnu v Polsku, která začne zasílat dětské oblečení z Polska na území ČR českým zákazníkům, osobám nepovinným k dani.
Česká společnost Kojenecké oblečení, s. r. o., se stane plátcem DPH a je osobou povinnou uhradit daň ze zaslaného dětského oblečení.
Poskytnutí plnění v ČR
Pokud osoba povinná k dani, která nemá sídlo v ČR, uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo…
