V tomto příspěvku zaměřeném na změny ve zdaňování mezd
a platů budeme věnovat pozornost novelám zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů nebo
ZDP), které nabývají účinnosti k 1. 1. 2013, a také některým procesním
změnám v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, souvisejícím se spuštěním II.
pilíře důchodové reformy zakotveného v zákoně č. 426/2011 Sb., o důchodovém
spoření, které nabývají účinnosti bez současné existence jednoho inkasního
místa.
Úvodem je třeba poznamenat, že pro rok 2013 nedochází
přijatými novelami k zásadním změnám v systému zdaňování mezd a nadále je
základem daně u zaměstnanců tzv. superhrubá mzda. Ve výpočtu tzv.
superhrubé mzdy se samozřejmě promítne počínaje rokem 2013 zrušení maximálního
vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění; pro sociální pojištění zůstává
ale i pro rok 2013 maximální vyměřovací základ zachován.
Na zdaňování mezd a platů mají v roce 2013 dopad
opatření obsažená ve vládním daňovém balíčku. Jde zejména o:
solidární zvýšení daně, jež se u zaměstnanců bude vybírat formou
solidárního zvýšení daně u zálohy a takový zaměstnanec pak po uplynutí
zdaňovacího období bude povinen podat daňové přiznání, a dále
zrušení základní slevy na dani u starobních důchodců.
Kromě omezení týkajícího se poskytování slevy na
poplatníka u starobních důchodců však k žádným dalším úpravám při uplatňování
slev na dani v
§ 35ba ZDP a ani v ustanovení
§ 35c ZDP u daňového zvýhodnění pro rok
2013 nedochází.
Při výplatě odměn členům statutárních orgánů a dalších
kolektivních orgánů právnických osob je třeba dát pozor na to, že počínaje
rokem 2013 (již v lednu) dochází ke zvýšení zvláštní sazby daně z 15 % na 35
%. Toto opatření se však netýká rezidentů ČR, rezidentů členských
států EU a EHP, ani rezidentů smluvních států.
Některé další změny ve vládním balíčku se mohou týkat
zaměstnanců, kteří mají kromě příjmů ze zaměstnání souběžně ještě i příjmy
ze samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu, kde uplatňují výdaje
procentem z příjmů. U nich za stanovených podmínek nebude umožněno uplatnit
slevu na dani na druhého z manželů ani daňové zvýhodnění na vyživované dítě
(děti). V případě souběhu příjmů z více druhů činností bude nárok na daňové
úlevy zachován, jen pokud součet základů daně s využitím paušálu bude nižší než
50 % celkového základu daně. Toto opatření se však ve mzdových účtárnách v
průběhu roku nepromítne.
Další dílčí změny v zákoně o daních z příjmů souvisejí
s důchodovou reformou. Od roku 2013 dochází např. ke zvýšení úhrnného ročního
limitu pro daňové osvobození příspěvků (pojistného) placených zaměstnavatelem
ve prospěch zaměstnance na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na tzv.
soukromé životní pojištění a nově též na doplňkové penzijní spoření. Příspěvky
placené poplatníkem na doplňkové penzijní spoření je umožněno uplatnit pro
snížení základu daně za obdobných podmínek, jako je tomu u příspěvků na
dosavadní penzijní připojištění se státním příspěvkem. V obou případech se ale
bude odečítat od zaplacených příspěvků částka ve výši 12 000 Kč (nikoliv
6 000 Kč jako doposud).
V souvislosti s výše uvedenými změnami je třeba
upozornit také na nové náležitosti mzdového listu. Na mzdovém listě
zaměstnance musí od roku 2013 zaměstnavatel nově uvádět i částku, z níž se
počítá solidární zvýšení daně u zálohy a u zaměstnance účastníka
důchodového spoření (II. důchodového pilíře) též částku pojistného na
důchodové spoření.
K určitým procesním změnám dochází také v daňovém řádu.
Jde zejména o zkrácení lhůty pro registraci nových daňových subjektů, o
úpravu lhůt pro podání hlášení a vyúčtování a také novou povinnost
registrovaných plátců daně, kterým nevznikla povinnost podat vyúčtování, sdělit
tuto skutečnost správci daně v termínu pro jeho podání.
Od 1. 1. 2013 nabývá účinnosti zákon č. 397/2012 Sb., o
pojistném na důchodové spoření (tzv. opt-out), který upravuje, jakým způsobem
bude prováděn výběr pojistného u účastníků důchodového spoření (do II.
důchodového pilíře). Toto pojistné bude spravováno jako daň - podle daňového
řádu. Výběrem pojistného a následným převodem vybraných prostředků na účty
penzijních společností jsou počínaje rokem 2013 pověřeny finanční úřady
(správci daně, kteří jsou nově i správci pojistného na důchodové spoření).
Specializovaný finanční úřad je pověřen registrací nově uzavřených smluv
o důchodovém spoření. Správci daně budou vybrané pojistné na důchodové spoření
převádět penzijním společnostem a také je informovat o tom, jaká část připadá
na jednotlivé účastníky.
Bude-li účastníkem II. důchodového pilíře zaměstnanec,
bude srážet a odvádět toto pojistné svému místně příslušnému správci daně
zaměstnavatel jako plátce pojistného. Pojistné na důchodové spoření se přitom
vypočte ze stejného vyměřovacího základu jako pojistné na důchodové
pojištění stanoveného podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Sazba pojistného na
důchodové spoření činí 5 % ze základu pojistného. Zaměstnavatel bude povinen
také podávat informaci o sraženém pojistném na důchodové spoření svému místně
příslušnému správci pojistného formou měsíčních hlášení (podle jednotlivých
účastníků a za plátce pojistného celkem). Plátce pojistného na důchodové
spoření bude současně s podáním hlášení (do 20 dnů po uplynutí kalendářního
měsíce) správci daně odvádět sražené částky pojistného a po uplynutí pojistného
období podávat dále vyúčtování pojistného na důchodové spoření, a to rovněž
podle jednotlivých poplatníků a za plátce pojistného celkem. Všechna podání
musí být učiněna plátcem pojistného pouze v elektronické podobě,
prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro daňovou správu zveřejněné na
webových stránkách České daňové správy. Ostatní účastníci důchodového spoření,
např. OSVČ, měsíční hlášení nepodávají a informaci o pojistném na důchodové
spoření podají až v pojistném přiznání po uplynutí zdaňovacího období. Výklad k
této složité problematice bude ale předmětem samostatného příspěvku.
Závěrem je třeba upozornit také na velké změny ve
struktuře daňové správy od 1. 1. 2013, ke kterým dochází v souvislosti s
nabytím účinnosti zákona č. 456/2011 Sb., o finanční správě České republiky.
Stávající soustava územních finančních orgánů je nahrazena orgány Finanční
správy, které bude tvořit Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční
ředitelství, 14 finančních úřadů pro kraje a Specializovaný finanční úřad.
Územní finanční orgány v podobě soustavy dosavadních 199 finančních úřadů k 31.
prosinci 2012 zanikají včetně jejich bankovních účtů určených k placení daní.
Tyto finanční úřady jsou nově označeny jako územní pracoviště jednoho
finančního úřadu pro daný kraj.
Pro bezproblémové placení daní v roce 2013 je nutné znát
odpovídající číslo bankovního účtu nového finančního úřadu a správný postup při
poukazování finančních prostředků. Již pro placení zálohy na daň z příjmů ze
závislé činnosti a z funkčních požitků za měsíc prosinec v lednu 2013 je vhodné
zjistit správný účet na stránkách
http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/placeni_dani_17014.html. |
Pro přehlednost je třeba uvést, že důležité změny a
opatření pro práci ve mzdových účtárnách (na něž se dále podrobněji podíváme)
přinesly v daňové oblasti počínaje rokem 2013 tyto právní předpisy:
zákon č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a
dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů,
zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém
penzijním spoření,
zákon č. 403/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 427/2011
Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony,
zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření,
a
zákon č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s
přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření.
Zákon byl projednáván jako sněmovní tisk č. 801 a
nabývá účinnosti od 1. 1. 2013. Změna zákona o daních z příjmů je obsažena v
části první a devatenácté.
Cílem opatření přijatých tímto zákonem je
zvýšení příjmů státního rozpočtu a zefektivnění výdajů veřejných rozpočtů na
léta 2013 až 2015. Součástí této novely je též novela zákona o daních z
příjmů. Potřebná daňová opatření jsou vzhledem k fiskální situaci České
republiky přijata pouze na omezenou dobu tak, že je do novely zákona
zapracováno též automatické vrácení daňových úlev od roku 2016. Tím má
být zajištěno, že po uplynutí tří let, na která jsou příslušné změny přijaty,
dojde k navrácení současného stavu.
K nejdůležitějším opatřením u daně z příjmů
fyzických osob patří:
zvýšení daně z příjmů fyzických osob prostřednictvím solidární
přirážky,
zrušení základní slevy na dani u poživatelů starobních
důchodů,
zvýšení zvláštní sazby daně vybírané srážkou vůči daňovým
rájům,
u podnikajících osob uplatňujících výdaje paušální částkou
omezení maximální výše těchto paušálních výdajů a zpřísnění podmínek při
uplatnění slevy na dani na druhého z manželů a daňového zvýhodnění na
vyživované děti.
1. Solidární zvýšení daně v
§ 16a ZDP
V novém
§ 16a ZDP se pro roky 2013 až 2015
stanoví, že při výpočtu podle
§ 16 ZDP se daň zvýší o solidární zvýšení
daně. Solidární zvýšení daně přitom činí 7 % z kladného rozdílu mezi:
součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle
§ 6 ZDP a dílčího základu daně podle
§ 7 ZDP v příslušném zdaňovacím období
a
48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího
pojistné na sociální zabezpečení (48 x 25 884).
Solidární zvýšení daně ve výši 7 % se po
omezenou dobu zavádí pro poplatníky - fyzické osoby, u nichž bude úhrn
zdanitelných tzv. hrubých příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (tj.
zahrnovaných do dílčího základu daně podle
§ 6 ZDP) a dílčího základu daně podle
§ 7 ZDP (který tvoří příjmy z podnikání a
jiné samostatné výdělečné činnosti snížené o výdaje) v úhrnu vyšší, než činí
maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení.
Solidární zvýšení daně se přitom vypočte pouze z
částky přesahující 48násobek průměrné mzdy (nejedná se tedy věcně o
zavedení dalšího daňového pásma). Tato konstrukce vychází z toho, že použití
lineární sazby daně ve výši 15 % v kombinaci se stropy sociálního a zdravotního
pojištění u poplatníků s vyššími příjmy způsobuje, že celkové působení daně a
obou pojistných je degresivní, tedy že sazba daně u poplatníků s příjmy nad
stropy pojistných klesá. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že pro roky
2013 až 2015 se také zrušuje maximální vyměřovací základ (strop
pojistného) na veřejné zdravotní pojištění, což pozitivně ovlivní
nejen výběr tohoto pojistného, ale u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a
funkčními požitky za existence tzv. superhrubé mzdy i výběr daně, resp. srážku
záloh na daň vybíranou z těchto příjmů v průběhu zdaňovacího období
zaměstnavateli.
Při výpočtu solidárního zvýšení se u poplatníka sečte v
příslušném zdaňovacím období úhrn zdanitelných příjmů ze závislé
činnosti a z funkčních požitků (které jsou předmětem daně a nejsou od daně
osvobozené) v tzv. hrubé výši (nikoliv tedy základ daně ve výši tzv.
superhrubé mzdy) a dílčí základ daně podle
§ 7 ZDP a tento součet se porovná
se 48násobkem průměrné mzdy. Bude-li mít ale např. poplatník ve zdaňovacím
období pouze příjmy ze závislé činnosti a tyto příjmy nepřesáhnou 48násobek
průměrné mzdy, solidární zvýšení daně se neuplatní, i když jeho dílčí základ
daně podle
§ 6 ZDP (tzv. superhrubá mzda) by případně
stanovený limit ve výši 48násobku průměrné mzdy přesahoval.
Po omezenou dobu nebude tedy součástí výpočtu daně
podle
§ 16 ZDP pouze součin základu daně a
procentní roční sazby daně, ale v případě, že poplatník bude dosahovat
nadlimitního příjmu, rovněž solidární zvýšení daně. Pro snížení takto
vypočtené daně (novelou se v
§ 35c odst. 1 slovo
stanovenou nahrazuje slovem vypočtenou) bude možné uplatnit i slevy na
dani podle
§ 35ba ZDP nebo daňové
zvýhodnění podle
§ 35c ZDP, protože pod pojmem daň
vypočtená podle
§ 16 ZDP je nutno rozumět i solidární
zvýšení daně.
Při stanovení limitu pro solidární zvýšení daně se bude
vycházet, obdobně jako při stanovení maximálního vyměřovacího základu pro
placení pojistného na sociální zabezpečení (§
15a odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení), z průměrné
mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka,
která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní
rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda
zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného
vyměřovacího základu, přičemž vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny
nahoru (§ 5c cit. zákona). Tyto údaje jsou
každoročně vyhlašované MPSV příslušnou vyhláškou.
Pro rok 2013 vydalo MPSV pro tyto účely
vyhlášku č. 324/2012 Sb. Podle této vyhlášky výše všeobecného
vyměřovacího základu za rok 2011 činí 25 093 Kč a přepočítací koeficient je
1,0315, tj. průměrná mzda pro rok 2013 činí 25 093 × 1,0315 = 25 884 Kč.
Její 48násobek činí 1 242 432 Kč a její 4násobek činí 103 536 Kč.
Takto stanovený 48násobek průměrné mzdy bude sloužit pro výpočet solidárního
zvýšení daně v daném zdaňovacím období (2013) a 4násobek průměrné mzdy použije
zaměstnavatel při výpočtu solidárního zvýšení daně u měsíční zálohy na daň u
zaměstnanců podle
§ 38ha zákona o daních z příjmů. V
§ 35c odst. 1 ZDP bylo
nutné v souvislosti se zavedením solidárního zvýšení daně učinit i legislativně
technickou úpravu, kterou se zajišťuje, aby daň byla nejprve zvyšována o
solidární zvýšení daně a teprve poté snižována o slevy na dani a daňová
zvýhodnění.
2. Solidární zvýšení daně u zálohy v
§ 38ha ZDP
V novém
§ 38ha odst. 1 ZDP se stanoví,
že při výpočtu podle
§ 38h odst. 2 se záloha
zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy. Zaměstnavatel poplatníků, jejichž
příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků přesahují v některém měsíci
4násobek průměrné mzdy, vypočte solidární zvýšení daně již v průběhu
zdaňovacího období při výpočtu zálohy na daň. Toto měsíční solidární zvýšení
bude součástí vypočtené a sražené zálohy na daň.
Podle
§ 38ha odst. 2 ZDP solidární
zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi
příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího
pojistné na sociální zabezpečení (4 × 25 884).
Zálohu na daň u zaměstnance vypočte tedy zaměstnavatel
standardním způsobem stanoveným v
§ 38h odst. 2 ZDP, tzn. v
roce 2013 sazbou ve výši 15 % ze základu pro výpočet zálohy - z tzv. superhrubé
mzdy, zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé
stokoruny nahoru (základ pro výpočet zálohy musí být jako doposud uveden na
mzdovém listě).
Při tomto výpočtu musí ale zaměstnavatel zjistit, zda
hrubý zdanitelný příjem (zúčtovaný nebo vyplacený v úhrnu za kalendářní měsíc)
u zaměstnance nepřevyšuje 4násobek průměrné mzdy. Pokud převyšuje, pak se
záloha ještě zvyšuje o solidární zvýšení daně podle
§ 38ha ZDP. To se vypočte ve výši 7
% z kladného rozdílu mezi zdanitelným příjmem v tzv. hrubé výši a 4násobkem
průměrné mzdy (tento kladný rozdíl musí být uveden nově též na mzdovém listě).
Zaokrouhlování vypočtené částky solidárního zvýšení daně není v ZDP
upraveno (tato částka se ale na mzdový list neuvádí), a proto se podle
§ 146 odst. 3 daňového
řádu vypočtená částka solidárního zvýšení…