4.15.1
Pohledávky po splatnosti
Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Název účetní jednotky:
Označení:
Číslo:
Zpracoval:
Kontroloval:
Platnost:
Závaznost:
Datum vydání:
Vydává:
Nahrazuje:
Doplňuje:
Počet stran:
Přílohy:
Struktura vnitřního předpisu o pohledávkách po splatnosti je zaměřena na:
1. Tvorbu opravných položek k pohledávkám (účetní a daňové řešení)
2. Použití (čerpání) opravných položek k pohledávkám
3. Účtování o opravných položkách
4. Odpis pohledávek (účetní a daňové řešení)
5. Promlčení pohledávek
Jedna z možných variant:
Při řešení pohledávek po splatnosti je třeba vycházet ze stavu podle jednotlivých pohledávek (případně skupin) a řešit, zda tento stav je trvalého či přechodného charakteru.
V případě přechodného charakteru se nejistota v zaplacení celé částky nebo její části řeší pomocí opravných položek k pohledávkám. Jestliže je jisté, že pohledávka nebude zaplacena, potom je třeba ji odepsat.
1. Tvorba opravných položek k pohledávkám
Tvorba opravných položek k pohledávkám bude v závislosti na lhůtě jejich splatnosti v kombinaci s tvorbou daňově účinných opravných položek dle zákona o rezervách:
1.1. Účetní řešení pohledávek po splatnosti (opravné položky k pohledávkám)
Účetní opravné položky jsou tvořeny po tvorbě zákonných opravných položek tak, aby celková opravná položka včetně zákonné opravné položky činila alespoň:
a) 25 % hodnoty pohledávky při 6 měsících po lhůtě splatnosti,
b) 50 % hodnoty pohledávky při 12 měsících po lhůtě splatnosti,
c) 75 % hodnoty pohledávky při 18 měsících po lhůtě splatnosti,
d) 100 % hodnoty pohledávky při 24 měsících po lhůtě splatnosti.
1.2. Daňové řešení pohledávek po splatnosti (opravné položky k pohledávkám):
Opravné položky k pohledávkám řeší zákon o rezervách (č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v § 8 ZoR, § 8a, § 8b, § 8c (tzv. zákonné opravné položky):
§ 8: opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení,
§ 8a: opravné položky vytvářené k pohledávkám nepromlčeným, jejichž splatnost nastala po 31. 12. 1994 – postupné vytváření opravných položek,
§ 8b: opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za clo
§ 8c: opravné položky k pohledávkám do 30 000 Kč.
2. Použití (čerpání) opravných položek k pohledávkám
Opravné položky se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci, nebo pokud se pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž je vhodné pohledávku odepsat. Určité typy odpisu pohledávek je možné považovat za daňově účinný náklad.
3. Účtování o opravných položkách
Tvorba opravných položek se účtuje na vrub nákladů a opravná položka se sníží, popřípadě zruší, vyúčtováním ve prospěch nákladů, pokud inventarizace v následujícím období neprokáže opodstatněnost její výše (§ 55 PVZÚ).
V příloze v účetní závěrce bude uveden způsob stanovení opravných položek k majetku, s uvedením zdroje informací pro stanovení výše opravných položek v souladu s tímto vnitřním předpisem.
Poznámka:
Opravné položky u pohledávek v cizí měně řeší směrnice "Cizoměnové transakce"
4. Odpis pohledávek
V případě přechodného charakteru se nejistota v zaplacení celé částky nebo její části řeší pomocí opravných položek k pohledávkám. Jestliže je jisté, že pohledávka nebude zaplacena, potom je třeba ji odepsat na vrub nákladů. Při daňových souvislostech je třeba respektovat zákon o daních z příjmů.
Daňové řešení pohledávek po splatnosti (odpis pohledávek):
Odpis pohledávky je buď jednorázový (§ 24 odst. 2 písm. y) ZDP) nebo odpis pohledávky při jejím postoupení (řeší § 24 odst. 2 písm. s) ZDP).
5. Promlčení pohledávek
Promlčecí doba pohledávek, která má vliv na tvorbu opravných položek a odpis pohledávek, se v souladu s občanským zákoníkem sjednotila na 3 roky, ale je možnost tuto dobu smluvně modifikovat v rozmezí 1 roku až 15 let (dle § 629 a § 630 NOZ).
Počátek promlčecí doby vymezuje § 619 až § 628 NOZ.
Komentář:
Jedním z nástrojů vyjadřujících v účetnictví zásadu opatrnosti je účtování o opravných položkách. Základní význam opravných položek v účetnictví je co nejvěrnější vyjádření majetku a výsledku hospodaření firmy.
Opravné položky je možno tvořit k účtům majetku na základě výsledků inventarizace a výhradně v případě přechodného snížení ocenění majetku.
Opravné položky u pohledávek – v rámci jejich tvorby je nutno důsledně rozlišovat:
Účtování o účetních opravných položkách je závislé na podrobné analýze každé jednotlivé pohledávky s určením možností její dobytnosti či nedobytnosti.
Tato analýza musí vycházet z inventarizace pohledávek jejich odsouhlasením s dlužníky firmy, a to buď konfirmačními dopisy, nebo zápisy z osobního jednání s dlužníky. Rozpuštění takto vytvořených opravných položek je možno vyúčtovat teprve po definitivním právním dořešení každé dané pohledávky, nebo s možností využití jiného způsobu účtování (např. daňový odpis).
V rámci roční inventarizace majetkových účtů bude kladen důraz nejen na porovnání skutečného stavu s účetnictvím, ale i na ocenění majetku.
Na základě zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů, v platném znění, se vytvářejí:
-
opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 8 ZoR),
-
opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 (§ 8a),
-
opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za clo (§ 8b),
-
opravné položky k pohledávkám do 30.000 Kč dle podmínek vymezených v § 8c.
Opravnými položkami se rozumí opravné položky
-
vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zákona o účetnictví. Rozvahovou hodnotou pohledávky se rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty (oceňovacího rozdílu);
-
opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně.
Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek.
Kdy lze tvořit daňově uznatelné opravné položky je vymezeno tímto zákonem v § 2.
Opravné položky mohou tvořit poplatníci daně z příjmů právnických osob také u pohledávek, o kterých:
- bylo při jejich vzniku účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví snížením zaúčtovaných nákladů a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně, nebo
- bylo v důsledku oprav minulých období v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření.
V souladu s tímto ustanovením postupují také poplatníci daně z příjmů fyzických osob u pohledávek, které byly při jejich vzniku zaúčtovány podle právních předpisů upravujících účetnictví.
V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její pořizovací cenu.
§ 8:
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty…
