Pojistné v daňových (nedaňových) nákladech
Ing. Lenka Hájková
V tomto textu se budeme zabývat daňovou uznatelností pojistného u poplatníků, kteří vedou účetnictví. Rozebereme tedy jednotlivé druhy pojistného, a to nejen pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení (důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), ale i ostatní druhy pojistného (např. zákonného pojištění odpovědnosti za škodu a další). Cílem není podrobně popisovat, kdo je účasten jakých pojištění a za jakých podmínek, co vše vstupuje do vyměřovacího základu apod. Zaměříme se především na to, za jakých podmínek je pojistné z pohledu zákona o daních z příjmů daňově uznatelným nákladem a kdy není.
Nahoru 1. Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
Úprava v pojistných zákonech
Základní pravidla a způsoby stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění (dále jen ZP), jeho placení atd. upravují následující předpisy:
-
zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který v části druhé týkající se pojistného definuje, kdo je plátcem pojistného, kdy vzniká povinnost platit pojistné a výši a způsob hrazení pojistného,
-
zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen ZPZP), upravuje konkrétní výši pojistného, stanoví, co vše vstupuje do vyměřovacího základu, a to v členění na zaměstnance, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a stát, a dále způsob jeho placení.
Pro stanovení správné výše pojistného na sociální zabezpečení (dále jen SP), které zahrnuje důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a okruhu pojištěných osob musíme znát následující předpisy:
-
zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
-
zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen ZPSZ),
-
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a
-
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Úprava v zákoně o daních z příjmů
V zákoně o daních z příjmů upravují problematiku pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení následující ustanovení:
-
§ 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 5 a § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bod 2 stanoví podmínky, za kterých je nutné upravit základ daně o částky, které je povinen platit zaměstnanec na SP a ZP a které byly zaměstnavatelem sraženy, avšak neodvedeny do zákonem stanoveného termínu, a jak postupovat, když dojde následně k jejich úhradě,
-
§ 24 odst. 2 písm. f) ZDP, který stanoví podmínky pro daňovou uznatelnost pojistného hrazeného zaměstnavatelem,
-
§ 25 odst. 1 písm. g) ZDP, který řadí pojistné na SP a ZP hrazené OSVČ mezi daňově neuznatelné výdaje.
Nahoru 1.2 Pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance
Obecné podmínky daňové uznatelnosti
Daňově uznatelné je pojistné hrazené zaměstnavatelem tehdy, splňuje-li následující podmínky:
-
pojistné je stanoveno dle příslušných předpisů a jeho výše je vypočtena sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné,
-
pojistné je zaúčtováno v souladu s účetními principy u poplatníků, kteří vedou účetnictví, a zaplaceno nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části.
Stanovení pojistného
Pojistné je stanoveno procentní sazbou z vyměřovacího základu definovaného pro pojistné na sociální zabezpečení v § 5 ZPSZ a pro pojistné na zdravotní pojištění v § 3 ZPZP.
Výše pojistného na ZP činí 13,5 % a toto pojistné je povinen hradit z jedné třetiny (tj. 4,5 %) zaměstnanec, ze dvou třetin (tj. 9 %) zaměstnavatel.
Výše pojistného na SP činí u zaměstnavatele 24,8 % (do 30. 6. 2019 platila sazba 25 %) a u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu. Toto pojistné se skládá ze tří složek:
-
z pojistného na důchodové pojištění (u zaměstnavatele ve výši 21,5 % a u zaměstnance ve výši 6,5 %,
-
z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (1,2 % u zaměstnavatele, zaměstnanec tuto část neplatí) a
-
z pojistného na nemocenské pojištění [2,1 % (resp. 2,3 % do 30. 6. 2019)* u zaměstnavatele, zaměstnanec tuto část neplatí).
*) Vzhledem ke zrušení tzv. "karenční doby" (= doba, po kterou se zaměstnanci nevyplácela náhrada mzdy v prvních 14 dnech nemoci) hradí zaměstnavatelé od 1. 7. 2019 zaměstnancům náhradu mzdy i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Jako kompenzace za tyto zvýšené náklady se snížilo od 1. 7. 2019 pojistné na nemocenské pojištění o 0,2 %.
Poznámka:
V případě zaměstnávání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku odvádí zaměstnavatel na SP v roce 2023 částku 26,8 %, a v letech 2024 až 2026 se tato částka ještě každoročně o 1 % zvýší.
Sleva na pojistném
Od 1. 2. 2023 je pro zaměstnavatele zavedena sleva na pojistném na sociální zabezpečení ve výši 5 %, a to jako podpora zaměstnávání osob, které obtížněji hledají uplatnění na trhu práce, na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnavatel má na slevu nárok, zaměstná-li na zkrácený pracovní úvazek osoby uvedené v § 7a odst. 1 ZPSZ (osoby starší 55 let nebo naopak osoby mladší 21 let, studenty, osoby pečující o dítě mladší 10 let nebo o osobu blízkou, a další vyjmenované osoby), a to za následujících podmínek:
- - sjednaný rozsah pracovní doby musí být mezi 8 až 30 hod. týdně, přičemž zaměstnanec nesmí odpracovat více jak 138 hodin za měsíc,
- - vyměřovací základ zaměstnance za kalendářní měsíc nesmí být vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy (60 486 Kč v roce 2023) a zároveň nesmí být překročena hranice VZ 1,15násobku průměrné mzdy připadajícího v průměru na 1 odpracovanou hodinu (463,73 Kč),
- - zaměstnavatel nesmí být zaměstnavatelem uznaným úřadem práce za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, protože zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením,
- - zaměstnavatel nemůže uplatnit slevu na zaměstnance, na kterého pobírá příspěvek na náhradu mzdy v době částečné práce (případ, kdy zaměstnanec nemůže konat práci z důvodu překážek na straně zaměstnavatele z titulu nařízení vlády).
Odvody pojistného zaměstnavatelem
Zaměstnavatel odvádí pojistné hrazené jím i zaměstnancem najednou na účet:
Společníci a jednatelé s.r.o.
Pracující společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným či členové družstva, kteří vykonávají práci pro společnost či družstvo mimo pracovněprávní vztah, se pro účely placení pojistného na ZP a SP považují za zaměstnance - tzn., že pojistné se stanoví za stejných podmínek jako u "běžných" zaměstnanců. Pro účely pojistného na SP bude rozhodující, zdali budou tyto osoby účastny nemocenského pojištění - tzn., že zúčtovaný příjem za daný měsíc musí být alespoň 4 000 Kč (před 1. 1. 2023 ve výši 3 500 Kč). Pro účely ZP není výše zúčtovaného příjmu rozhodná. Není rovněž podstatné, zdali jsou tyto osoby za vykonávanou práci odměňovány, stačí, je-li jim zúčtováván jakýkoliv započitatelný příjem [např. 1 %, příp. 0,5 % (u nízkoemisních vozidel) z pořizovací ceny vozidla užívaného i pro soukromé účely].
Dohody o provedení práce
Od 1. 1. 2012 se odvádí pojistné na SP a ZP i z příjmů zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce, a to tehdy, přesáhne-li zúčtovaný příjem v daném měsíci částku 10 000 Kč.
Maximální vyměřovací základ
Od roku 2008 je vyměřovací základ (VZ), z něhož je výše pojistného počítána, omezen horní hranicí. To znamená, že daňově účinným nákladem zaměstnavatele může být pouze pojistné odvedené z tohoto maximálního VZ. Pokud by zaměstnavatel odvedl pojistné vyšší, nešlo by o náklad, ale o přeplatek, který by měl dostat zpět. Od roku 2012 činí maximální VZ pro pojistné na sociální zabezpečení 48násobek průměrné mzdy. Naopak od roku 2013 neplatí maximální VZ pro pojistné na ZP. Původně neměl být maximální VZ uplatněn pouze pro roky 2013–2015, zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění ZDP a další související zákony, však byl maximální VZ definitivně zrušen.
Vývoj maximálního VZ od roku 2012 ukazuje následující tabulka:
Pro zaměstnavatele je rozhodný úhrn vyměřovacích základů z jím vyplácené mzdy (případně dalších benefitů) zaměstnanci v průběhu roku bez ohledu na to, zda měl zaměstnanec příjmy od jiného zaměstnavatele.
Účtování
Pojistné se účtuje na účty skupiny 52 – Osobní náklady, a to:
-
část pojistného, kterou je povinen podle zvláštních předpisů platit zaměstnavatel, např. na účet 524 – Zákonné sociální pojištění,
-
část pojistného, kterou hradí zaměstnanec a která se sráží zaměstnanci z hrubé mzdy, se zvlášť neúčtuje, je součástí zaměstnancovy hrubé mzdy (účtované např. na účtu 521 – Mzdové náklady).
Zaměstnavatel, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, má 2 zaměstnance, jejichž celková hrubá mzda za měsíc červen 202X činí 60 000 Kč. Výplatní termín je u zaměstnavatele stanoven na 5. kalendářní den následujícího měsíce.
Zaměstnavatel odvedl 5. 7. 202X pojistné na ZP a SP. Pojistné na ZP činí 8 100 Kč (zaměstnavatel hradí 5 400 Kč, zaměstnancům se sráží 2 700 Kč), pojistné na SP činí 18 780 Kč (zaměstnavatel hradí 14 880 Kč, zaměstnanci hradí 3 900 Kč). Účtování bude následující:
Výše pojistného je stanovena podle příslušných předpisů, pojistné je zaúčtováno do období, s nímž věcně a časově souvisí (náklad roku 202X), a účty závazků vůči institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění nevykazují k 31. 1. následujícího roku zůstatek (resp. mohou vykazovat zůstatky vztahující se k lednu nového roku), a tudíž jsou splněny všechny podmínky daňové uznatelnosti tohoto nákladu.
Vyjděme ze stejného příkladu, který je uveden výše, s tím rozdílem, že zaměstnavatel se dostal do finančních potíží, a proto vyplatil zaměstnancům pouze čistou mzdu, pojistné na ZP a SP odvedl až 15. 2. 202X+1.
Není splněna podmínka zaplacení pojistného do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období (v tomto případě do 31. 1. 202X+1), a proto částky SP a ZP hrazené zaměstnavatelem (20 280 Kč) nejsou podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP daňově uznatelným nákladem roku 202X.
O pojistné na ZP a SP, které bylo sraženo zaměstnanci a nebylo do 31. 1. 202X+1 odvedeno, se zvyšuje základ daně zaměstnavatele podle bodu 5 § 23 odst. 3 písm. a) ZDP. V našem případě se zvýší základ daně o částku 6 600 Kč za rok 202X. O zvýšení základu daně se neúčtuje, jde o operaci prováděnou v rámci přiznání k dani z příjmů.
Protože došlo v následujícím zdaňovacím období (15. 2. 202X+1) k úhradě těchto závazků, sníží si zaměstnavatel o zaplacené pojistné základ daně roku 202X+1, a to podle § 23 odst. 3 písm. b) ZDP:
Nahoru 1.3 Osoby samostatně výdělečně činné
Vyměřovací základ
Pojistné u OSVČ se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu určeného podle § 3a ZPZP pro zdravotní pojištění a podle § 5b ZPSZ pro sociální pojištění. Vyměřovací základ pojistného na SP a ZP je omezen dolní a horní hranicí. To znamená, že OSVČ je za zákonem daných podmínek povinna platit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, horní hranice je určena absolutní částkou (viz předchozí, v součtu s příjmy ze závislé činnosti). Pro úplnost dodejme, že od roku 2013 není shora limitován vyměřovací základ na zdravotní pojištění.
Výše pojistného
Výše pojistného na ZP činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Výše pojistného na SP činí 29,2 % a skládá se z pojistného na důchodové pojištění (28 %) a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %).
Pojistné na nemocenské pojištění
Pojistné na nemocenské pojištění v rámci pojistného na sociální zabezpečení je u OSVČ dobrovolné. Sazba pojistného na nemocenské pojištění činí 2,1 % (do 30. 6. 2019 činila sazba 2,3 %). OSVČ může hradit dobrovolně i vyšší pojistné. To bylo v letech 2011 až 2013 omezeno měsíčním VZ pro zálohy na SP. Od 2014 je…
