Pomůcka pro vyplňování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2021

3.2

Pomůcka pro vyplňování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2021

Ing. Miloš Hovorka

Tato praktická pomůcka pro vyplňování daňového přiznání za zdaňovací období (kalendářní rok) 2021 je členěna tak, jak je členěn vzor přiznání k dani z příjmů fyzických osob č. 25 5405 MFin 5405 – vzor č. 27, platný pro zdaňovací období (kalendářní rok) 2021 (dále jen "DP") publikovaný v příloze č. 2 vyhlášky č. 335/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 525/2025 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů.

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mající v roce 2021 pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů České republiky) mohou pro své podání využít jednoduchý dvoustránkový formulář daňového přiznání, jehož vzor je publikován v příloze č. 1 výše uvedené vyhlášky, a jehož vyplňování není předmětem tohoto textu (při jeho vyplňování stačí postupovat podle srozumitelných pokynů k němu).

 Nahoru1. ODDÍL – Údaje o poplatníkovi

Postupovat podle pokynů k vyplnění DP č. 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 29 uvedených ve výše uvedené vyhlášce (dále jen "pokyny").

 Nahoru2. ODDÍL – Dílčí základ daně, základ daně, ztráta

 Nahoru1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6 ZDP)

Co se rozumí příjmy ze závislé činnosti je uvedeno v § 6 ZDP.

Do příjmů ze závislé činnosti se zahrnují příjmy ze zdrojů na území ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč podle § 38 ZDP.

Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u daňového rezidenta České republiky základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí (§ 6 odst. 13 ZDP).

Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, je u daňového rezidenta České republiky základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě; tento příjem lze podle § 6 odst. 13 ZDP snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a to pouze v rozsahu, ve kterém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f ZDP v bezprostředně předchozím zdaňovacím období tj. v roce 2020. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů v zahraničí nelze snížit o daň zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu.

Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze závislé činnosti z těchto států se postupuje podle příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (seznam těchto smluv je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí nebo Finanční správy ČR) nebo podle § 38f odst. 4 ZDP, který za zde stanovených podmínek umožňuje vyjmout ze zdanění v ČR příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí i v případě, kdy mezinárodní smlouva upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, pro vyloučení dvojího zdanění neobsahuje metodu vynětí příjmů ze zdanění, nýbrž metodu zápočtu daně zaplacené z těchto příjmů.

Chybuje se v tom, že daňové přiznání nepodávají poplatníci, kteří mají v kalendářním roce souběh příjmů ze závislé činnosti ze zaměstnání na území ČR a příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Na druhé straně z § 38g odst. 2 ZDP vyplývá, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

 NahoruŘádek 31 – Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

Poplatník zde uvede údaje o výši příjmů, které zjistí např. z dokladu 25 5460 MFin 5460 – vzor č. 29 "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") za období ... 2021" (dále jen "Potvrzení") vystaveného jednotlivými zaměstnavateli na základě žádosti poplatníka podle § 38j odst. 3 ZDP (toto Potvrzení je povinnou přílohou DP). Příjmy se zde uvedou v souladu s § 5 odst. 4 ZDP (ve vzoru Potvrzení se jedná o součet řádků 2. a 4.).

Pokud poplatník využije postup uvedený v § 36 odst. 7 ZDP, to znamená, že zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, do daňového přiznání veškeré příjmy z dohod o provedení práce a další příjmy, u nichž byla v souladu s § 6 odst. 4 a § 36 ZDP sražena daň, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Již sraženou daň tedy lze prostřednictvím daňového přiznání vrátit do hry, ale poplatník do něho musí zahrnout veškeré příjmy z dohod o provedení práce a další příjmy, u nichž byla sražena daň, a nikoliv jenom některé podle svého výběru. Údaje o výši příjmů zjistí např. z dokladu 25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 8 "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů za kalendářní měsíce ... 2021" (toto potvrzení je také povinnou přílohou DP).

 NahoruŘádek 32 – Neobsazeno

 NahoruŘádek 33 – Daň zaplacená v zahraničí podle § 6 odst. 13 zákona

Je-li poplatník daňovým rezidentem České republiky a má příjmy ze zdrojů v zahraničí, uvede na tento řádek daň zaplacenou z těchto příjmů, jak je uvedeno v § 6 odst. 13 ZDP (viz text výše).

 NahoruŘádek 34 – Dílčí základ daně podle § 6 zákona (ř. 31 – ř. 33)

Částka vypočtená výše uvedeným způsobem, kterou poplatník na tento řádek uvede, tvoří dílčí základ daně připadající na příjmy ze závislé činnosti.

 NahoruŘádek 35 – Úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí podle § 6 zákona

Na tento řádek uvede poplatník část příjmů z řádku 31, u kterých neměl plátce daně povinnost srazit zálohy na daň podle § 38h ZDP (např. příjmy ze zdrojů v zahraničí, příjmy zaměstnanců zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku podle § 38c ZDP). Úhrn příjmů je uváděn pro stanovení záloh na daň z příjmů podle § 38a ZDP. Je-li poplatník daňovým rezidentem České republiky a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, uvede na tento řádek příjem snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí uvedenou na řádku 33.

 Nahoru2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 zákona, základ daně a ztráta

 NahoruŘádek 36 – Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona (ř. 34)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 34.

 NahoruŘádek 37 – Dílčí základ daně nebo ztráta ze samostatné činnosti podle § 7 zákona (ř. 113 přílohy č. 1 k DP)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 113 přílohy č. 1 k DP (viz dále).

 NahoruŘádek 38 – Dílčí základ daně z kapitálového majetku podle § 8 zákona

Poplatník na tomto řádku vyplní úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 ZDP, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč podle § 38 ZDP, které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP nebo v režimu podle § 16a ZDP [příjmy zahrnuté v tomto režimu do samostatného základu daně se na tento řádek neuvádějí a uvádějí se do přílohy č. 4 k DP (viz dále)].

Je třeba si prostudovat § 8 ZDP a zjistit, co se příjmy z kapitálového majetku rozumí a kdy nepodléhají zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP a je tak povinností poplatníka vypořádat jejich zdanění sám prostřednictvím podaného DP.

Pokud například budou poplatníkovi v roce 2021 plynout ze zdrojů na území ČR kromě příjmů uvedených v § 8 odst. 1 písm. g) a § 8 odst. 1 písm. h) ZDP (s výjimkou úrokových příjmů a jiných výnosů z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele) a v § 8 odst. 2 ZDP, ostatní příjmy v § 8 ZDP uvedené, tak jsou tyto zdaňovány někým jiným než poplatníkem (ZDP pověřenou osobou) a to zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP.

Poplatník sám má do svého daňového přiznání na tento řádek uvést například [podle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP] úroky ze zápůjčky, kterou poskytl [základní úprava zápůjčky je obsažena v § 2390 až § 2394 NOZ (občanského zákoníku)], úroky z vkladů na účtech neuvedených v § 8 odst. 1 písm. c) ZDP, to znamená, že se na tento řádek uvedou úroky z peněžních prostředků na účtu, který je podle podmínek toho, kdo ho vede, určen k podnikání, dále se na tento řádek uvedou vyinkasované úroky z prodlení nebo poplatky z prodlení a to například i u živnostníka nebo jiného poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, pokud tyto úroky z prodlení nebo poplatky z prodlení s touto činností souvisí. To znamená, že se zahrnují na tento řádek a nikoliv na řádek 101 přílohy č. 1 k DP jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Tyto příjmy uvede na tento řádek poplatník nesnížené o výdaje, protože to je stanoveno v § 8 odst. 5 ZDP. Výjimkou je a u příjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu (na tento řádek poplatník uvede rozdíl mezi v roce 2021 obdrženým příjmem z úroků ze zápůjčky nebo úvěru a v roce 2021 zaplaceným úrokem z částek použitých na jejich poskytnutí a to maximálně do výše tohoto příjmu a na vložený list uvede příjmy a výdaje související s úroky ze zápůjčky nebo úvěru).

Optimalizace u příjmů z kapitálového majetku mezi manžely je možná, a to za podmínek uvedených v § 8 odst. 8 ZDP, kde je uvedeno, že jedná-li se o příjem plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.

Podle nového § 8 odst. 9 ZDP daného s účinností od 1. ledna 2021 zákonem č. 609/2020 Sb. lze zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle nového § 16a ZDP, tj. sazbou ve výši 15 %, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, podíly na zisku obchodní korporace a další vymezené příjmy, pokud plynou ze zdrojů v zahraničí. Pokud se takto poplatník rozhodne, tak musí do tohoto samostatného základu daně zahrnout všechny takto vymezené příjmy, které u něho přicházejí v roce 2021 v úvahu a ne jenom některé z nich.

Tento postup například poplatník zvolí v případě, kdy by při nezahrnutí těchto příjmů do samostatného základu daně byly tyto příjmy zdaněny od roku 2021 novou sazbou daně ve výši 23 % podle § 16 ZDP.

Poplatník na tento řádek uvede dílčí základ daně podle § 8 ZDP. Příjmy zahrnuté do samostatného základu daně zdaňované sazbou daně ve výši 15 % se na tento řádek neuvádějí a uvádějí se do přílohy č. 4 k DP (viz dále).

 NahoruŘádek 39 – Dílčí základ daně nebo ztráta z nájmu podle § 9 zákona (ř. 206 přílohy č. 2 k DP)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 206 přílohy č. 2 k DP.

 NahoruŘádek 40 – Dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 zákona (ř. 209 přílohy č. 2 k DP)

Poplatník na tento řádek přenese údaj z řádku 209 přílohy č. 2 k DP.

 Nahoru Řádek 41 – Úhrn řádků (ř. 37 + ř. 38 + ř. 39 + ř. 40)

Poplatník na tento řádek uvede úhrn výše uvedených řádků.

 NahoruŘádek 42 – Základ daně (ř. 36 + kladná hodnota z ř. 41)

Na tomto řádku poplatník uvede úhrn řádků (ř. 36 + kladná hodnota z ř. 41), který je základem daně. Pokud je řádek 41 záporný, uvede zde poplatník pouze hodnotu z řádku 36. To znamená, že základ daně je v takovém případě tvořen pouze dílčím základem daně podle § 6 ZDP.

 NahoruŘádek 43 – Neobsazeno

 NahoruŘádek 44 – Uplatňovaná výše pravomocně stanovené ztráty (maximálně do výše ř. 41)

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn uplatňované pravomocně stanovené daňové ztráty, ale maximálně však jen do výše částky uvedené na řádku 41. Za zdaňovací období 2021 lze uplatnit daňovou ztrátu pravomocně stanovenou pouze za zdaňovací období 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020, pokud bude poplatník uplatňovat pravomocně stanovenou daňovou ztrátu za 5 předcházejících zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 ZDP. Až bude pravomocně stanovena daňová ztráta za zdaňovací období 2022, 2023, bude moci ji poplatník podle tohoto ustanovení na tomto řádku uplatnit v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období 2021 a to pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 mil. Kč. Poplatník uvede do povinné samostatné přílohy, publikované ve výše uvedené vyhlášce k formulářovým podáním pro daně z příjmů, údaje podle zde uvedených pokynů.

 NahoruŘádek 45 – Základ daně po odečtení ztráty (ř. 42 – ř. 44)

Poplatník na tomto řádku uvede vypočtený rozdíl (řádek 42 – řádek 44).

 Nahoru3. ODDÍL – Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem

V 3. oddílu vyplní poplatník údaje v případě, že uplatňuje nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP a odčitatelné položky od základu daně podle § 34 ZDP. U nezdanitelných částí základu daně, které se uplatňují v závislosti na počtu kalendářních měsíců podle § 15 ZDP, uvede poplatník do sloupce "Počet měsíců" počet měsíců odpovídající uplatňované částce uvedené ve vedlejším sloupci (týká se to řádku 47).

 NahoruŘádek 46 – Částka podle § 15 odst. 1 zákona (hodnota poskytnutého bezúplatného plnění – daru/darů)

Poplatník uvede na tomto řádku uplatňovanou hodnotu bezúplatného plnění (například daru), které poskytl podle podmínek stanovených v § 15 odst. 1 ZDP.

Od základu daně lze za zde stanovených podmínek odečíst hodnotu poskytnutého bezúplatného plnění – v úhrnu však nejvýše 30 % ze základu daně na řádku 42.

Úhrnná hodnota bezúplatných plnění v roce 2021 musí přesáhnout 2 % ze základu daně na řádku 42 anebo činit alespoň 1 000 Kč (jedná se o posuzování těchto limitů v úhrnu za všechna poskytnutá bezúplatná plnění a nikoliv o jednotlivé posuzování za každé poskytnuté bezúplatné plnění).

Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. Limity pro uplatnění daru se posuzují u každého z manželů samostatně.

Připomíná se, že lze odečíst hodnotu poskytnutých darů nejen vymezeným právnickým osobám na vymezené účely (zdravotnické, ekologické, sportovní, humanitární, charitativní, na kulturu, školství apod.) ale také například i hodnotu poskytnutých darů fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Otázka příbuzenského vztahu zde nehraje žádnou roli a lze za stanovených podmínek uplatnit například i odpočet daru ve formě peněz nezletilému dítěti závislému na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu na koupi počítače, který bude tomuto dítěti usnadňovat vzdělání.

Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč (jedním odběrem krve dárce se podle pokynu GFŘ D-22 rozumí odběr krve a jejích složek provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve).

V pokynu GFŘ D-22 je v souvislosti s § 15 odst. 1 ZDP uvedeno, že

"Od základu daně lze hodnotu poskytnutých bezúplatných plnění (např. darů) odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byla prokazatelně poskytnuta.

Za bezúplatná plnění (např. dary), jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, která se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 ZDP). Pokud již byla hodnota bezúplatně poskytnutého výkonu – služby – zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje.

Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí."

 NahoruŘádek 47 – Částka podle § 15 odst. 3 a 4 zákona (odečet úroků z úvěrů na bytové potřeby)

Poplatník uvede na tomto řádku uplatňovanou výši úroků (při splnění podmínek v § 15 odst. 3 a 4 ZDP) zaplacených v roce 2021 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru uvedenou v potvrzení stavební spořitelny nebo banky (z § 21e odst. 1 ZDP vyplývá, že bankou se pro účely daní z příjmů rozumí banka, včetně zahraniční banky). Toto potvrzení je povinnou přílohou DP. Úhrnná částka úroků, o které lze snížit základ daně podle těchto odstavců ze všech úvěrů u poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti (její definice je v § 21e odst. 4 ZDP a pro účely daní z příjmů se jí rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby) nesmí překročit 300 000 Kč a v případě, že k obstarání bytové potřeby financované z úvěru došlo od 1. ledna 2021, nesmí překročit 150 000 Kč (viz dále). Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky (25 000 Kč, resp. 12 500 Kč pokud k obstarání bytové potřeby financované z úvěru došlo od 1. ledna 2021) za každý měsíc placení úroků.

Připomíná se například, že při koupi jednotky v roce 2021, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, stačí, že poplatník vlastnil tuto jednotku k 31. 12. 2021 a nemusí ji tudíž pro účely odpočtu úroků v DP za rok 2021 vlastnit po celý rok 2021.

Odpočet úroků je při splnění stanovených podmínek možný například i u úvěrů poskytnutých na údržbu a rekonstrukci nejen bytu vlastního, ale i v nájmu nebo v užívání.

Při splnění stanovených podmínek může být u poplatníka odpočet úroků uplatněn i v případě, že vymezenou bytovou potřebu neužíval k vlastnímu trvalému bydlení nýbrž k trvalému bydlení vymezených osob (např. potomků).

Pro většinu případů odpočtu úroků stanovenou podmínku užívání předmětu bytové potřeby pro "trvalého bydlení" nelze automaticky ztotožňovat s podmínkou "trvalého pobytu" v předmětu bytové potřeby. Při splnění ostatních stanovených podmínek lze uplatnit odpočet úroků i v případě, že poplatník po celý rok 2021 předmět bytové potřeby užíval k vlastnímu trvalému bydlení, přičemž adresa jeho trvalého pobytu je jiná (jako důkazní prostředek lze v takovém případě v souladu s daňovým řádem použít např. svědecké výpovědi sousedů).

Použila-li se v roce 2021 vymezená bytová potřeba [např. vlastní bytový dům, rodinný dům, nebo jednotka (byt), která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru] nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP (např. k podnikání), anebo k nájmu podle § 9 ZDP, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

Poměrná část úroků v poměru podlahové plochy užívané pro bytové potřeby k celkové podlahové ploše (bytového domu, rodinného domu nebo jednotky) se uplatní jako odpočet od základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP a poměrná část úroků v poměru podlahové plochy užívané pro podnikání nebo k pronájmu k celkové podlahové ploše se uplatní jako daňový výdaj, pokud poplatník v roce 2021 uplatňuje u příjmů z podnikání nebo nájmu výdaje ve skutečné výši a nikoliv výdaje procentem z příjmů.

V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

"K § 15 odst. 3 a 4

1. Za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou podle § 15 odst. 3 zákona v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se považují např. tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry). Za jiné úvěry podle § 15 odst. 3 zákona poskytnuté v souvislosti s hypotečním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu, zda jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně, příp. následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.

2. Bytem se rozumí označení místa, nikoliv věci, která je způsobilá být předmětem vlastnického práva (taková věc je označena jako jednotka podle § 1158 až § 1222 NOZ).

3. Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) až c) ZDP též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru, jakož i osoby, které, i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. Nepatří sem ručitelé.

4. Od základu daně poplatníka se odčítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru."

Zákonem č. 386/2020 Sb. se s účinností od 1. ledna 2021 v § 15 odst. 3 ZDP zrušuje definice toho, co se rozumí "bytovými potřebami" pro účely ZDP, protože tato se tímto zákonem přesouvá s účinností od 1. ledna 2021 do nového § 4b ZDP.

Dále se tímto zákonem s účinností od 1. ledna 2021 v § 15 odst. 4 snižuje limit pro úhrnnou částku zaplacených úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti z 300 000 Kč na 150 000 Kč, mění se odkaz na "bytové potřeby" v § 4b oproti dosavadnímu odkazu na "bytové potřeby" v § 15 odst. 3 a nesplnění podmínky zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let se sleduje nově od okamžiku nabytí pozemku a nikoliv od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy.

Je třeba upozornit, že k výše uvedeným změnám jsou ale přijata (výše uvedeným zákonem) přechodná ustanovení, ze kterých mimo jiné vyplývá, že pokud k obstarání bytové potřeby financované z úvěru došlo před 1. lednem 2021, bude i nadále aplikována původní úprava § 15 odst. 3 a 4 ZDP ve znění do 31. 12. 2020 s limitem odpočtu zaplacených úroků od základu daně ve výši 300 000 Kč. Pokud k obstarání bytové potřeby financované z úvěru dojde od 1. ledna 2021, bude aplikována nová úprava § 15 odst. 3 § 15 odst. 4 ZDP (a definice "bytové potřeby" v § 4b) ve znění účinném od 1. ledna 2021 s limitem odpočtu zaplacených úroků od základu daně ve výši 150 000 Kč.

Ačkoliv stará i nová úprava ZDP obsahuje pojem "bytová potřeba" (v § 15 odst. 3, resp. v § 4b), pojem "obstarání bytové potřeby" neobsahuje.

Přitom z výše uvedených přechodných ustanovení vyplývá, že zcela zásadní pro aplikaci staré nebo nové předmětné úpravy ZDP (mimo jiné zda se použije "nová" nebo "původní" výše limitu zaplacených úroků) je posouzení otázky, kdy k obstarání bytové potřeby financované z konkrétního úvěru došlo.

Na internetových stránkách Finanční správy ČR

je publikována důležitá "Informace ke změně výše limitu úhrnné částky úroků, o které se snižuje základ daně z titulu úroků zaplacených ve zdaňovacím období z úvěrů použitých na financování bytových potřeb ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti", ve které je mimo jiné uvedeno, že

"Obstaráním bytové potřeby se přitom rozumí okamžik naplnění zákonných definičních znaků jednotlivých druhů bytové potřeby uvedených v zákoně o daních z příjmů (dosavadního znění § 15 odst. 3 ZDP, resp. nového ustanovení § 4b odst. 1 ZDP) a splnění dalších podmínek stanovených v § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů, nikoliv však okamžik uzavření úvěrové smlouvy!

Splnění podmínek prokazuje poplatník v praxi správci daně (případně plátci daně) tím, že bude disponovat příslušnými dokumenty uvedenými v zákoně o daních z příjmů.

Obecně nedochází novelou zákona o daních z příjmů ke změně v posuzování splnění podmínek pro odpočet úroků zaplacených ve zdaňovacím období od základu daně oproti dosavadnímu způsobu jejich posuzování a prokazování jejich splnění.

Stručně k některým typům obstarání bytových potřeb a dalším možným situacím

• Úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci zapisované do katastru nemovitostí

Rozhodným dnem obstarání bytové potřeby je den provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí (toto vyplývá z obecné právní úpravy nabývání vlastnického práva k nemovitým věcem zapisovaným do katastru nemovitostí). Nárok na odpočet se prokazuje výpisem z listu vlastnictví.

• Výstavba

Pro uplatnění odpočtu je nezbytné disponovat stavebním povolením, společným povolením nebo ohlášením stavby a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví.

• Změna stavby/údržba

Pro prokázání oprávněnosti uplatnění odpočtu je nutné doložit výpis z listu vlastnictví, nájemní smlouvu, doklad o trvalém pobytu, případně jiným způsobem prokázat splnění podmínek užívání daných § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů."

Dále se výše uvedená praktická informace GFŘ zabývá otázkami refinancování dříve uzavřených úvěrů, navýšení úvěru – výstavba/rekonstrukce a souběhu více úvěrů, tj. souběhu úvěrů s dosavadním a novým daňovým režimem odpočtu zaplacených úroků od základu daně.

 NahoruŘádek 48 – Částka podle § 15 odst. 5 zákona (penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření)

Na tomto řádku poplatník uvede a od základu daně ve zdaňovacím období 2021 může odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho:

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek,

b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění (ověřit si v § 6 odst. 14 ZDP, jde-li o ni) nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období 2021, nebo

c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek; v případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.

Potvrzení od penzijní společnosti nebo instituce penzijního pojištění o těchto platbách je povinnou přílohou k DP.

V souvislosti s výše uvedeným § 15 odst. 5 písm. c) ZDP je na internetových stránkách Finanční správy ČR uvedeno následující:

"Jak postupovat v případě přestupu z penzijního připojištění (tj. transformovaný fond) na doplňkové penzijní spoření (tj. volba účastnického fondu)?

Doplňkové penzijní spoření je pokračovatelem penzijního připojištění se státním příspěvkem v rámci tzv. III. pilíře důchodové reformy. Pokud se účastník penzijního připojištění rozhodne v průběhu roku bez přerušení přestoupit na produkt doplňkového penzijního spoření u stávající nebo i jiné penzijní společnosti, může od základu daně odečíst částku, která se rovná součtu úhrnů příspěvků na oba produkty, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.

Například poplatník je od ledna do dubna účastníkem penzijního připojištění, od května převede svoje prostředky do doplňkového penzijního spoření, s měsíčním příspěvkem ve výši 1 500 Kč u obou produktů (tzn., vždy musí podat výpověď penzijnímu připojištění a plynule navázat uzavřením nové smlouvy o doplňkovém penzijním spoření). Za první čtyři měsíce zaplatil 4 x 500 Kč příspěvků nad částku 1 000 Kč, na kterou náleží maximální státní příspěvek, za 8 zbývajících měsíců zaplatil 8 x 500 Kč nad částku 1 000 Kč. Proto může při splnění ostatních podmínek uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně 6 000 Kč."

 NahoruŘádek 49 – Částka podle § 15 odst. 6 zákona (soukromé životní pojištění)

Poplatník zde uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 6 ZDP) uplatňovanou výši pojistného, které zaplatil na své soukromé životní pojištění [jeho definice je v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP] uvedenou v potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období 2021 (potvrzení je přílohou DP). Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období 2021 činí v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

 NahoruŘádek 50 – Částka podle § 15 odst. 7 zákona (zaplacené odborové příspěvky)

Poplatník zde uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 7 ZDP), pokud je členem odborové organizace, uplatňovanou výši zaplacených členských příspěvků v roce 2021 odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem (§ 146 a násl. ZP). Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období 2021 (potvrzení odborové organizace sice není povinnou přílohou DP, ale je dobré ho jako přílohu DP spolu s DP podat).

 NahoruŘádek 51 – Částka podle § 15 odst. 8 zákona (úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání)

Na tomto řádku poplatník uvede (při splnění podmínek § 15 odst. 8 ZDP) uplatňovanou výši úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, maximálně však do výše 10 000 Kč za zdaňovací období 2021 (u poplatníka se zdravotním postižením maximálně 13 000 Kč a s těžším zdravotním postižením maximálně 15 000 Kč).

Zaměstnanec zde uvede tyto úhrady pouze v případě, že nebyly hrazeny zaměstnavatelem.

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP zde uvede tyto částky pouze v případě, že je v roce 2021 neuplatnil jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zo) ZDP, což uplatnit takto mohl. Poplatník vedoucí v roce 2021 daňovou evidenci nebo vedoucí účetnictví by měl preferovat uplatnění těchto úhrad jako daňového výdaje, protože takto dojde i ke snížení vyměřovacího základu pro odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Variantu odpočtu těchto úhrad na tomto řádku od základu daně by měl preferovat poplatník uplatňující daňové výdaje procentem z příjmů.

Za tyto zkoušky nelze považovat např. jazykové nebo rekvalifikační kurzy, ale jedná se o činnosti spadající do oborů, které jsou zveřejňovány v Národní soustavě kvalifikací na adrese https://www.narodnikvalifikace.cz/ .

 NahoruPodmínky pro odpočet odečitatelných položek u daňových nerezidentů

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

"K § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5

Potvrzení zahraničního správce daně by mělo obsahovat následující údaje:

identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost, u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců."

Daňoví nerezidenti si mohou podle § 38g odst. 2 ZDP uplatnit výše uvedené odpočitatelné položky podle § 15 ZDP jedině prostřednictvím jejich uplatnění v podaném daňovém přiznání.

 NahoruŘádek 52 – Částka podle § 34 odst. 4 zákona (výzkum a vývoj)

Poplatník zde uvede uplatňovanou výši výdajů (nákladů) vynaložených v roce 2021 na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.

Podle § 34 odst. 4 ZDP lze od základu daně odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje a to za podmínek stanovených § 34a až § 34d ZDP.

Podle § 34a ZDP se zvýhodňuje přírůstek výdajů na výzkum a vývoj. Proto výdaje na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu vynaložené oproti roku 2020 ve stejné výši nebo menší budou podpořeny ve výši 100 % a přírůstek výdajů ve výši 110 %.

Pro konstrukci odvodu jsou zásadní "výdaje vynaložené na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu", což je pojem definovaný v ustanovení § 34b ZDP.

Podle § 34b odst. 2 ZDP jsou výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu také výdaje (náklady) na služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpisy, pokud výdaje na ověření nebo prokázání nebyly zahrnuty do odpočtu u jiného poplatníka.

V ZDP není speciálně definován pojem výzkumu ani vývoje. Definice těchto pojmů zcela navazují na definiční vymezení uvedené v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů. V praxi zde také napomůže Pokyn č. D-288 Ministerstva financí publikovaný ve Finančním zpravodaji č. 10/1/2005 a sdělení k tomuto pokynu publikovaná ve Finančním zpravodaji č. 4/2010 a č. 4/2014, který zůstává i nadále v platnosti a dopadá na projekty výzkumu a vývoje, ke kterým je uplatňován odpočet na podporu výzkumu a vývoje podle ZDP ve znění do 31. 3. 2019 a nový Pokyn č. MF-17 publikovaný ve Finančním zpravodaji č. 8/2020, který se uplatní pro projekty výzkumu a vývoje, ke kterým je uplatňován odpočet na podporu výzkumu a vývoje podle ZDP ve znění od 1. 4. 2019.

Napomoci mohou také za úplatu organizace specializované na problematiku výzkumu a vývoje a souvisejícího odpočtu od základu daně.

Více k tomuto odpočtu a ke změnám v jeho uplatnění od roku 2019 je možno se dočíst v Pomůcce pro vyplňování přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2021.

Tak jako v roce 2020 bude moci i pro rok 2021 poplatník, který má pochybnosti o tom, které výdaje na výzkum a vývoj lze nebo nelze zahrnout do odpočtu od základu daně, požádat podle § 34e ZDP svého správce daně o rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu (správní poplatek činí 10 000 Kč).

 NahoruŘádek 53 – Částka podle § 34 odst. 4 zákona (odpočet na podporu odborného vzdělávání)

Na tomto řádku se uvede odpočet na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h ZDP.

Odpočet na podporu odborného vzdělávání činí součet odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání a odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání.

Může jít při splnění stanovených podmínek např. o odpočet u živnostníka s autodílnou, pekárnou nebo živnostnici s kadeřnickým salónem, na jejichž pracovištích se uskutečňuje praktické vyučování ve středním vzdělávání (příbuzenský vztah k žákům zde není překážkou).

V praxi je třeba při uplatňování tohoto odpočtu postupovat nejen podle výše uvedených ustanovení ZDP, ale i podle "Informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (publikováno ve Finančním zpravodaji č. 3/2014)", která stanovuje další podrobnější podmínky pro uplatnění tohoto odpočtu a jejího doplnění, které je publikováno ve Finančním zpravodaji č. 4/2015.

Poplatník může uplatnit odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání anebo oba dva odpočty v jednom zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Vzhledem k tomu, že ZDP nestanoví závazné pořadí pro uplatnění odčitatelných položek podle § 34 ZDP ani závazné pořadí pro uplatnění odpočtů podle § 34 odst. 4 ZDP, je na rozhodnutí poplatníka, zda uplatní nejprve odpočet dle § 34 odst. 1 ZDP (odpočet daňové ztráty) nebo jeden z odpočtů dle § 34 odst. 4 ZDP (s respektováním doby stanovené pro možnost uplatnění odpočtů v § 34 odst. 5 ZDP).

Před odpočty podle § 34 ZDP ale mají u fyzických osob přednost odpočty podle § 15 ZDP, které nelze oproti odpočtům podle § 34 ZDP odložit do dalších zdaňovacích období.

 NahoruŘádek 54 – Úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně

Uvede se zde úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně, které poplatník uplatňuje v souladu s § 15 a § 34 ZDP (ř. 46 + ř. 47 + ř. 48 + ř. 49 + ř. 50 + ř. 51 + ř. 52 + ř. 53).

 NahoruŘádek 55 – Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně

Poplatník na tomto řádku uvede částku vypočtenou jako rozdíl (ř. 45 – ř. 54). V případě, že vypočtená nebo přenesená hodnota je záporná, uvede se na tomto řádku 0.

 NahoruŘádek 56 – Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

Uvede se zde základ daně z řádku 55 zaokrouhlený na celá sta Kč dolů podle § 16 ZDP.

 NahoruŘádek 57 – Daň podle § 16 zákona

Na základě zákona č. 609/2020 Sb. s účinností od 1. ledna 2021 platí podle § 16 odst. 1 ZDP, že sazba daně činí

a) 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a

b) 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.

To pro rok 2021 znamená, že sazba daně činí 15 % pro část základu daně do 1 701 168 Kč a 23 % pro část základu daně přesahující 1 701 168 Kč.

Průměrnou mzdou se podle nového § 21g odst. 2 ZDP daného výše uvedeným zákonem pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, přičemž z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. vyplývá, že pro rok 2021 se jedná o průměrnou mzdu ve výši 35 441 Kč a 48násobek průměrné mzdy pro rok 2021 potom činí 1 701 168 Kč.

Z výše uvedených změn od roku 2021 vyplývá, že každoroční změna výše definované průměrné mzdy tak bude každý rok ovlivňovat limity pro sazbu daně 15 % a 23 %.

Výše vyšší sazby daně (23 %) a hranice pro její uplatnění je nastavena v návaznosti na zrušení úpravy solidárního zvýšení daně v § 16a ZDP ve znění do 31. 12. 2020.

Pozor ale na 3 nevýhody při novém zdanění nadlimitní částky sazbou daně 23 % oproti předchozímu solidárnímu zvýšení daně u nadlimitní částky se sazbou 7 %:

• solidární zvýšení daně se týkalo jenom nadlimitní částky u příjmů podle § 6 a § 7 ZDP. Sazba daně 23 % se týká nadlimitní částky u všech příjmů zahrnovaných do základu daně – to znamená i u příjmů podle § 10, § 9 a § 8 ZDP!

• faktický rozdíl sazby u nadlimitní částky oproti sazbě 15 % je:

7 % v roce 2020

8 % (23 % – 15 %) od roku 2021

• pro účely částky nad limit 48násobku průměrné mzdy bylo možné v roce 2020 snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6 ZDP o daňovou ztrátu u příjmů podle § 7 ZDP. Od roku 2021 to již možné není!

Z nového ustanovení § 16 odst. 2 ZDP daného výše uvedeným zákonem vyplývá, že daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů tj. ze základu daně uvedeného na řádku 56, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.

 Nahoru4. ODDÍL – Daň celkem, ztráta

 NahoruŘádek 58 – Daň podle § 16 zákona (ř. 57) nebo částka z ř. 330 přílohy č. 3 k DP

Na tento řádek poplatník přenese údaj uvedený na řádku 57 nebo v případě, že má příjmy ze zdrojů v zahraničí přenese na tento řádek vypočtený údaj z řádku 330 Přílohy č. 3 k DP – "Výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí (§ 38f ZDP)".

 NahoruŘádek 59 – Neobsazeno

 NahoruŘádek 60 – Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru (ř. 58)

Uvede se zde úhrn podle pokynů na řádku, který tvoří celkovou výši vypočtené daně podle ZDP a daňového řádu.

 NahoruŘádek 61 – Daňová ztráta – zaokrouhlená na celé Kč nahoru bez znaménka minus

Na tento řádek se přenese údaj o daňové ztrátě uvedený na řádku 41. Údaj se uvede v absolutní hodnotě, tj. bez znaménka minus.

Vykáže-li poplatník za rok 2021 na tomto řádku daňovou ztrátu, tak pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část za rok 2021 může odečíst od základu daně a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, za které se daňová ztráta stanoví, nebo v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví, přičemž ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, lze tuto daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč.

Daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za rok 2021 je tak možno uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně nejen dopředu, ale i zpětně v roce 2020 a eventuálně i v roce 2019 a to uplatněním na řádku 44 dodatečného přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tyto roky, přičemž je třeba dodržet výše uvedený souhrnný limit. O vrácení vratitelného přeplatku si může poplatník požádat standardním způsobem podle daňového řádu a vylepšit si tak své cash flow.

Samozřejmě, že v případě neuplatnění plné výše daňové ztráty v předcházejících zdaňovacích obdobích platí i nadále možnost její neuplatněnou část využít jako položku odčitatelnou od základu daně poplatníka v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po roce 2021.

To platí za předpokladu, že se poplatník nevzdal práva na uplatnění daňové ztráty za rok 2021 do budoucna, což je další novinka daná v § 34 odst. 1 ZDP zákonem č. 299/2020 Sb. a více je k ní uvedeno v Pomůcce pro vyplňování přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2021, protože jde o novinku společnou jak pro poplatníky daně z příjmů právnických osob, tak pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob.

 Nahoru5. ODDÍL – Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění

 NahoruŘádek 62 – Slevy celkem podle § 35 odst. 1 zákona

Při splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 1 ZDP se poplatníkovi daň za zdaňovací období 2021 snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z těchto částek, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle § 35 odst. 2 ZDP desetinné číslo. Názorný příklad na výpočet slevy na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením je uveden ve výše zmiňované vyhlášce k formulářovým podáním pro daně z příjmů.

 NahoruŘádek 63 – Sleva podle § 35a nebo § 35b zákona (investiční pobídky)

Uplatňuje-li poplatník slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP (investiční pobídky) zahrne ji na tento řádek.

Tabulka č. 1 Údaje o manželce (manželovi)

V této tabulce vyplní poplatník údaje o své (svém) manželce (manželovi) žijící (žijícím) s ním ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e odst. 4 ZDP), avšak jen v případě, že uplatňuje na ni (něho) slevu na dani na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.

Manželem (manželkou) se podle § 21e odst. 3 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

 NahoruŘádek 64 – Základní sleva na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP

Poplatník na tomto řádku uvede částku 27 840 Kč.

Tato částka se nijak nekrátí a je jedno, že poplatník měl například zdanitelné příjmy jenom po část roku 2021 a nikoliv po celý rok.

Na tuto slevu má poplatník nárok poplatník vždy. To znamená daňový rezident i daňový nerezident bez jakéhokoliv omezení a tato sleva se nemusí dokládat doložením potvrzení zahraničního správce daně.

 NahoruŘádek 65a) – Sleva na manželku/manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP

Na tomto řádku se uvede částka slevy na dani na manžela ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za rok 2021 68 000 Kč [toto platí pro případ, že manželka (manžel) nebyla (nebyl) v roce 2021 držitelkou (držitelem) průkazu ZTP/P – takovým, co jeho držiteli jsou a i těm, kterým byl přiznán nárok na tento průkaz, a ještě nejsou jeho držitelem, se zvyšuje sleva na dvojnásobek – viz níže].

Společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Pokud manželka (manžel) žila s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nikoliv po celý rok 2021, ale jen několik kalendářních měsíců v roce 2021, uvede poplatník při současném splnění podmínky uvedeného vlastního příjmu na tomto řádku slevu na dani ve výši 2 070 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku manželka (manžel) s ním ve společně hospodařící domácnosti žila.

Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Do tohoto příjmu se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To například znamená, že mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti vyplacené v lednu 2022, se započítávají do vlastního příjmu ve zdaňovacím období roku 2022.

U příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, podle něhož platí, že příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. To znamená, že příjmy ze závislé činnosti vyplacené za prosinec 2021 až v lednu 2022 se zahrnují do vlastního příjmu ve zdaňovacím období roku 2021.

Na internetových stránkách Finanční správy ČR je publikována "Informace k problematice zdanění příjmů z titulu některých finančních podpor, jež jsou poskytovány fyzickým osobám v rámci nouzového stavu", ve které je mimo jiné uvedeno, že

"K otázce započítání příjmů z výše uvedených podpor do vlastního příjmu manžela/manželky

Pro uplatnění slevy na manžela/manželku podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů je jednou z podmínek nároku skutečnost, že vlastní příjmy manžela/manželky nepřesáhly roční hranici 68 000 Kč. Zákon o daních z příjmů ve zmíněném ustanovení taxativně vymezuje příjmy, které se do vlastního příjmu manžela/manželky nezapočítávají. Finanční podpory jako jsou Kompenzační bonus, "OŠETŘOVNÉ" PRO OSVČ, Dotace v souvislosti s COVID-19, Antivirus pro OSVČ se zaměstnanci však mezi těmito nezapočitatelnými příjmy uvedeny nejsou. Z toho je tedy zřejmé, že jsou tyto příjmy započitatelné do vlastního příjmu manžela/manželky pro uplatnění této slevy."

 NahoruŘádek 65b) – Sleva na manželku/manžela, která/který je držitelem ZTP/P podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP

Na tomto řádku se uvede částka slevy na dani ve výši 49 680 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá výše uvedený vlastní příjem přesahující za rok 2021 68 000 Kč [toto platí pro případ, že manželce (manželovi) byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P].

Jestliže manželka (manžel) žila s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nikoliv po celý rok 2021, ale jen několik kalendářních měsíců v roce 2021, uvede poplatník při současném splnění podmínky uvedeného vlastního příjmu a přiznání nároku na průkaz ZTP/P na tomto řádku slevu na dani ve výši 4 140 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku manželka (manžel) s ním ve společně hospodařící domácnosti žila.

Zákonem č. 170/2017 Sb. od 1. ledna 2018 platí, že sleva na manžela (pojem nově zahrnuje jak manželku, tak manžela – a to v návaznosti na občanský zákoník) podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se zvyšuje na dvojnásobek v případě, je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P [předtím platilo, je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P].

Důvodem této změny je že na průkazech ZTP/P je uvedeno datum vydání průkazu, nikoliv den, od kterého byl průkaz osobě se zdravotním postižením označený symbolem "ZTP/P" přiznán. Nová úprava řeší nerovnost mezi jednotlivými poplatníky v situacích, kdy byl oběma přiznán průkaz ZTP/P od téhož data, ale z nějakých důvodů (např. jiné datum podání žádosti o průkaz, nemoc úřední osoby vystavující průkaz, organizační či technické problémy) je u nich na průkazu ZTP/P uvedeno rozdílné datum vydání průkazu (jedna osoba má tak nárok na slevu od jiného data než druhá). Při výměnách průkazů dochází již dlouhodobě a opakovaně k problémům a nesrovnalostem při jejich vydávání.

Smyslem nové úpravy je tak rozšířit okruh důkazů vedoucích k prokázání nároku na zvýšení této slevy o rozhodnutí o přiznání průkazu ZTP/P.

Z výše uvedených důvodů se od roku 2018 stanovuje podmínku poskytnutí dané slevy vázat na přiznání statusu zdravotního postižení s nárokem na výhody plynoucí z držby průkazu ZTP/P. Při prokázání nároku na tuto slevu je poplatníkovi dána možnost tento nárok prokazovat průkazem ZTP/P nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P na základě § 35 ZDP o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

 NahoruŘádek 66 – Základní sleva na invaliditu – pro poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP

Poplatník uvede na tomto řádku částku základní slevy na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu. Pokud tyto podmínky byly v roce 2021 splněny pouze několik kalendářních měsíců, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 210 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

 NahoruŘádek 67 – Rozšířená sleva na invaliditu – pro poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP

Poplatník uvede na tomto řádku částku rozšířené slevy na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni. Jestliže tyto podmínky byly v roce 2021 splněny pouze v několika kalendářních měsících, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 420 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

Zákonem č. 170/2017 Sb. od 1. ledna 2018 platí, že

• základní sleva na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP se uplatní, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně (dosud platilo, že se uplatní, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně),

• rozšířená sleva na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP se uplatní, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že... (dosud platilo, že se uplatní, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že...).

Dosavadní znění § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP, podle kterého má poplatník nárok na základní slevu na invaliditu nebo na rozšířenou slevu na invaliditu za předpokladu, že pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, zakládalo při výkladu, že pojem "pobírá" se rovná pojmu "je vyplácen", neopodstatněnou nerovnost mezi poplatníky, neboť poskytnutí slevy bylo vázáno na to, zda je příslušný invalidní důchod vyplácen, a nikoliv na skutečnost, že je invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně přiznán.

Vazbou na okamžik, kdy byl příslušný invalidní důchod přiznán, dochází k jednoznačnému vymezení rozhodného okamžiku pro posouzení oprávněnosti uplatnění základní slevy na invaliditu.

Podle § 86 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, orgán rozhodující o přiznání invalidního důchodu uvádí v rozhodnutí vždy, o jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity.

 NahoruŘádek 68 – Sleva na držitele průkazu ZTP/P podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP

Poplatník uvede na tomto řádku částku ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Jestliže tato podmínka byla v roce 2021 splněna pouze v několika kalendářních měsících, uplatní poplatník slevu na dani ve výši 1 345 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla splněna.

Zákonem č. 170/2017 Sb. od 1. ledna 2018 platí, že sleva na držitele průkazu ZTP/P podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP se uplatní, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P (předtím platilo, že se uplatní, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P).

Důvody této změny jsou stejné, jak je výše uvedeno u slevy na řádku 65b).

 NahoruŘádek 69 – Sleva na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP

Pokud se poplatník v roce 2021 po celý rok soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let, tak uvede na tomto řádku ve sloupci počet měsíců číslo 12 a ve vedlejším sloupci částku 4 020 Kč. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v § 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže tyto podmínky byly splněny pouze v několika kalendářních měsících roku 2021, uplatní poplatník slevu na dani na studenta ve výši 335 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

 NahoruŘádek 69a – Sleva za umístění dítěte podle § 35ba písm. g) zákona

Podmínky pro uplatnění této slevy (lidově se jí říká "školkovné") a její výše jsou stanoveny v § 35bb ZDP.

Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění (stravné zde nepatří) vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na rok 2021, pokud jím nebyly uplatněny jako daňový výdaj podle § 24 ZDP, a to za každé vyživované dítě maximálně do výše minimální mzdy účinné k 1. lednu 2021, tj. do výše 15 200 Kč (limit v roce 2020 byl 14 600 Kč).

Zákonem č. 170/2017 Sb. od 1. ledna 2018 platí, že výše slevy za umístění dítěte odpovídá podle § 35bb odst. 1 ZDP výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období (předtím platilo, že odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v předškolním zařízení). Eventuálně zaplacená částka v roce 2021 na některý z měsíců roku 2022 se tedy uplatní až v roce 2022 a naopak částka za umístění dítěte v prosinci 2021 zaplacená v lednu 2022 může být uplatněna v daňovém přiznání za rok 2021.

Maximální částka slevy se nijak nekrátí podle počtu měsíců, kdy dítě předškolní zařízení navštěvovalo.

Při splnění podmínek § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP lze slevu za umístění dítěte uplatnit i v případě, že dítě bylo svěřeno soudem do střídavé péče obou rodičů a žilo v průběhu roku střídavě ve dvou různých společně hospodařících domácnostech. Tuto slevu má možnost uplatnit každý z rodičů ve výši jim vynaložených výdajů za umístění dítěte, přičemž musí být dodrženo to, že za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. do výše 15 200 Kč.

 NahoruŘádek 69b – Neobsazeno

V minulosti se na tento řádek zahrnovala sleva na dani na evidenci tržeb podle § 35bc ZDP. Za zdaňovací období 2021 tuto slevu uplatnit nelze a to v důsledku novelizací zákona č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, protože poplatníci nemají povinnost evidovat tržby od 27. 3. 2020 do 31. 12. 2022.

Podle § 35bc odst. 2 ZDP totiž platí, že slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.

Poplatníci, kteří zaevidovali první tržbu v období od 27. 3. 2020 do 31. 12. 2022, nemohou uplatnit nárok na slevu na evidenci tržeb za zdaňovací období let 2020 – 2022, protože v období od 27. 3. 2020 do 31. 12. 2022 jim nevznikla povinnost evidovat tržby (potvrzeno v informaci GFŘ "Uplatnění slevy na evidenci tržeb v době pozastavení evidence tržeb" publikované na internetových stránkách Finanční správy ČR). 

 NahoruPodmínka pro uplatnění slev na dani pro daňové nerezidenty

Pozor na to, že podle § 35ba odst. 2 ZDP platí, že u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident) se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. g) a písm. b) až e) – tedy o částky uvedené na řádcích 65a) až 68 a 69a daňového přiznání – pouze, pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

"K § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5

Potvrzení zahraničního správce daně by mělo obsahovat následující údaje:

• identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost, u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců."

Daňoví nerezidenti si mohou podle § 38g odst. 2 ZDP uplatnit výše uvedené slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP jedině prostřednictvím jejich uplatnění v podaném daňovém přiznání.

 NahoruŘádek 70 – Úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba zákona

Na tomto řádku uvede poplatník úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba ZDP, které v tomto daňovém přiznání na řádcích 62 až 69a uplatňuje (ř. 62 + ř. 63 + ř. 64 + ř. 65a + ř. 65b + ř. 66 + ř. 67 + ř. 68 + ř. 69 + 69a ).

 NahoruŘádek 71 – Daň po uplatnění slev podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba zákona

Poplatník na tomto řádku uvede rozdíl (ř. 60 – ř. 70). Pokud při výpočtu vyšlo záporné číslo, do řádku se uvede 0 (u těchto slev nemůže vzniknout daňový bonus).

 NahoruTabulka č. 2 Údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti

Pokud poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP v tabulce podle pokynů vyplní předepsané údaje za každé jim vyživované dítě splňující podmínky uvedené v § 35c odst. 6 ZDP, žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Do tabulky uvede i vyživované děti, u kterých neuplatňuje daňové zvýhodnění (do příslušného sloupce pak vyplní nulu). V případě, že poplatník vyživuje více než čtyři děti, uvede požadované údaje ve stejném členění na volném listu a přiloží k DP. Na daňové zvýhodnění nemá poplatník nárok, pokud uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP (tj. na řádku 63).

 NahoruŘádek 72 – Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Na tomto řádku poplatník uvede výši daňového zvýhodnění (podle § 35c ZDP) na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a to ve výši 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě.

Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek. Zákonem č. 170/2017 Sb. od 1. ledna 2018 platí podle § 35c odst. 7 ZDP, že se částka daňového zvýhodnění zvyšuje na dvojnásobek, jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P (předtím platilo, které je držitelem průkazu ZTP/P). Důvody této změny jsou stejné, jak je výše uvedeno u slevy na řádku 65b.

Pokud byly splněny podmínky jen několik kalendářních měsíců v roce 2021, lze uplatnit 1/12 výše uvedených částek za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny (v případě narození dítěte nebo zahájení studia je však daňové zvýhodnění za příslušný kalendářní měsíc i v případě, když den narození nebo zahájení studia nebyl na jeho počátku).

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Jinými slovy platí, že sčítání dětí pro účely daňového zvýhodnění je třeba provést vždy z pohledu poplatníka a do součtu lze zahrnout pouze ty děti, které jsou jeho vyživovanými, to znamená, které splňují podmínky v § 35c odst. 6 ZDP (to například znamená, že u druha se dohromady posuzují jen děti, které má s družkou, a jeho vlastní děti, nikoliv však děti, které má družka z dřívějšího vztahu).

Mezi rodiči musí existovat shoda nejen v tom, kdo z nich si daňové zvýhodnění na to které dítě, uplatní, ale i v tom, v jaké výši si na to, které dítě, daňové zvýhodnění uplatní.

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období 2021 nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období 2021 jen jeden z nich.

Vyživuje-li děti, na které poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, v jedné společně hospodařící domácnosti druhý poplatník, který je zaměstnán, doloží se potvrzení jeho zaměstnavatele, ve kterém plátce uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši. V případě, že takové potvrzení poplatník nedokládá z důvodu, že ve společně hospodařící domácnosti není jiný poplatník, který vyživuje děti uvedené v přiznání nebo je ve společně hospodařící domácnosti a není zaměstnán, uvede poplatník tuto skutečnost na volný list.

Pro případy svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

"I v případě svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu je z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Přitom rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale ve společně hospodařící domácnosti. Příslušnost ke společně hospodařící domácnosti u nezletilých dětí stanoví dohoda rodičů, jinak by musel o této skutečnosti rozhodnout soud. Osoba (i dítě) může být ale příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti. To znamená, že daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů může uplatňovat každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je dítě příslušníkem jeho společně hospodařící domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců. U dítěte, které je svěřeno soudem do střídavé výchovy obou rodičů, nelze ale vyloučit ani dohodu rodičů, že toto dítě bude žít nadále ve společně hospodařící domácnosti jen s jedním z nich, tzn. bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé výchově obou rodičů. Za těchto okolností bude pak daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací období jen jeden rodič a druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude. Rovněž v případě střídavého uplatňování daňového zvýhodnění na dítě musí mezi rodiči existovat shoda, aby nedocházelo ke dvojímu uplatňování daňové úlevy. Jestliže se rodiče na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy nedohodnou, nelze než doporučit, aby si jej uplatnili až po uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně."

Z § 35c odst. 8 ZDP vyplývá, že uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 písm. b) manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba ZDP. Nemá-li manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.

Na podmínku společně hospodařící domácnosti zde poplatníci někdy zapomínají (společně hospodařící domácností se podle § 21e odst. 4 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby).

 NahoruKdy může daňové zvýhodnění uplatnit daňový nerezident

Pozor na to, že opět, ale tentokráte podle § 35c odst. 5 ZDP, platí, že poplatník uvedený v § 2 odst. 3 (daňový nerezident) může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Z pokynu GFŘ D-22 vyplývá, že

"K § 15 odst. 9, k § 35ba odst. 2 a k § 35c odst. 5

Potvrzení zahraničního správce daně by mělo obsahovat následující údaje: identifikační údaje poplatníka a manželky/manžela žijící ve společně hospodařící domácnosti, které zahrnují jméno a příjmení, datum narození, stát bydliště pro daňové účely, adresu bydliště a u poplatníka navíc identifikačního číslo nebo rodné číslo nebo daňové identifikační číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost, u poplatníka i manželky/manžela výši příjmu ve státě bydliště pro daňové účely podléhající zdanění v členění na příjmy ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní, údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, které obsahují jméno a příjmení, datum narození a počet měsíců. Jako vzor lze využít tiskopis Ministerstva financí platný pro zdaňovací období roku 2014."

Daňoví nerezidenti si mohou podle § 38g odst. 2 ZDP uplatnit daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP jedině prostřednictvím jeho uplatnění v podaném daňovém přiznání.

 NahoruŘádek 73 – Sleva na dani na vyživované dítě (částka z ř. 72, uplatněná maximálně do výše daně na ř. 71)

Na tento řádek poplatník uvede výši daňového zvýhodnění, které může uplatnit ve formě slevy na dani (jde o částku z řádku 72 maximálně do výše daně na řádku 71).

 NahoruŘádek 74 – Daň po uplatnění slevy na dani na vyživované dítě podle § 35c zákona

Poplatník na tento řádek uvede daň po uplatnění slevy na dani na vyživované dítě, tj. rozdíl daně na řádku 71 a uplatněné slevy na dani na řádku 73 (ř. 71 – ř. 73).

 NahoruŘádek 74a – Daň ze samostatného základu daně podle § 16a zákona

Na tento řádek přenese poplatník údaj uvedený na řádku 413 Přílohy č. 4 – "Výpočet daně ze samostatného základu daně podle § 16a zákona" (viz dále).

 NahoruŘádek 75 – Daň celkem

Poplatník na tento řádek uvede součet daně a daně ze samostatného základu daně (ř. 74 + ř. 74a).

 NahoruŘádek 76 – Daňový bonus

Na tomto řádku uvede poplatník rozdíl daňového zvýhodnění na vyživované dítě na řádku 72 a slevy na dani na vyživované dítě na řádku 73 (ř. 72 – ř. 73), jehož výsledkem je výše daňového bonusu. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč (maximální výše 60 300 Kč ročně se zákonem č. 609/2020 Sb. s účinností od 1. ledna 2021 zrušuje).

Musí však být také splněny další podmínky stanovené v § 35c odst. 4 ZDP – například zdanitelný příjem podle § 6 nebo § 7 musí být za rok 2021 alespoň ve výši 91 200 Kč (6 x 15 200 Kč). V důsledku zvýšení měsíční minimální mzdy od 1. ledna 2021 z částky 14 600 Kč na 15 200 Kč se také zvyšuje limit příjmů pro účely daňového bonusu (šestinásobek minimální mzdy) z částky 87 600 Kč na 91 200 Kč. Co se rozumí minimální mzdou pro účely ZDP vyplývá z § 21g odst. 1 ZDP (minimální mzda činí k 1. 1. 2021 15 200 Kč).

 NahoruŘádek 77 Daň celkem po úpravě o daňový bonus

Poplatník na tento řádek uvede rozdíl daně celkem na řádku 75 a daňového bonusu na řádku 76 (ř. 75 – ř. 76). Pokud je rozdíl záporné číslo uvede poplatník na tomto řádku nulu. Pokud je daňový bonus podle § 35c ZDP nižší než daň, řádek 77 se rovná dani celkem snížené o daňový bonus a řádek 77a je roven nule.

 NahoruŘádek 77a Daňový bonus po odpočtu daně

Poplatník na tento řádek uvede rozdíl daňového bonusu na řádku 76 a daně celkem na řádku 75 (ř. 76 – ř. 75). Pokud je rozdíl záporné číslo uvede poplatník na tomto řádku nulu. Pokud je daňový bonus podle § 35c ZDP vyšší nebo roven dani celkem, sníží se o tuto daň daňový bonus, řádek 77a se rovná daňovému bonusu sníženému o daň celkem a řádek 77 je roven nule.

 Nahoru6. ODDÍL – Dodatečné daňové přiznání

Tento oddíl se vyplňuje pouze tehdy, je-li podáváno za rok 2021 dodatečné daňové přiznání podle § 141 DŘ (vyplňuje se podle pokynů uvedených k řádkům 78 až 83).

 Nahoru7. ODDÍL – Placení daně

 NahoruŘádek 84 – Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (po slevách na dani)

Na tento řádek poplatník uvede úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (po slevách na dani), které mu byly sraženy všemi zaměstnavateli. Údaje zjistí z "Potvrzení" vystaveného za zdaňovací období 2021 jednotlivými zaměstnavateli (ve vzoru č. 29 se jedná o údaj uvedený na řádku 8). Zálohy uvede poplatník v souladu s § 5 odst. 4 ZDP. V případě, že bylo poplatníkovi provedeno roční zúčtování, uvede částku sražených záloh sníženou o vrácený přeplatek z ročního zúčtování.

 NahoruŘádek 85 – Na zbývajících zálohách zaplaceno poplatníkem celkem

Poplatník zde uvede souhrn záloh, které zaplatil, v průběhu zdaňovacího období 2021 nebo části zdaňovacího období 2021, za něž je podáváno daňové přiznání, včetně přeplatku použitého jako záloha na daň podle § 154 DŘ a § 155b DŘ.

 NahoruŘádek 86 – Úhrn záloh podle § 38lk zaplacených poplatníkem v paušálním režimu

Poplatník uvede na tento řádek úhrn záloh podle § 38lk ZDP (Paušální zálohy) na daň z příjmů fyzických osob, které zaplatil v průběhu zdaňovacího období 2021 nebo části zdaňovacího období 2021, ve kterém byl v paušálním režimu (100 Kč za měsíc), za něž je podáváno DP. Může nastat celá řada situací, kdy je od roku 2021 (novinka podle zákona č. 540/2020 Sb.) poplatník poplatníkem v paušálním režimu podle § 2a ZDP, platí v roce 2021 měsíční paušální zálohy podle § 38lk ZDP a nakonec jeho daň za rok 2021 není rovna paušální dani a on musí za rok 2021 podat DP (nevztahuje se na něj fikce podání DP podle § 38lh ZDP). Potom v DP za rok 2021 vyčíslí daň a uvede na tomto řádku úhrn jím zaplacených paušálních záloh v roce 2021, které se mu na vyčíslenou daň započtou. Může jít např. o situaci, kdy jeho celkové příjmy z nájmu podle § 9 ZDP překročily v roce 2021 limit 15 000 Kč uvedený v § 7a ZDP.

Popřípadě poplatník uvede částku daně stanovené paušální částkou na rok 2021 podle § 7a ZDP ve znění platném do 31. 12. 2020 (správce daně podle tohoto ustanovení mohl stanovit daň paušální částkou i na více zdaňovacích období, nejdéle však na 3), kterou započte na výslednou daňovou povinnost, podává-li DP podle § 7a odst. 5 ZDP ve znění platném do 31. 12. 2020, tj. např. v případě, že dosáhl v roce 2021 v tomto ustanovení vymezené jiné zdanitelné příjmy (např. podle § 8 až § 10 ZDP), které přesáhly úhrnný limit 15 000 Kč.

 NahoruŘádek 87 – Sražená daň podle § 36 odst. 6 zákona

Je-li poplatník daňový rezident České republiky, tak do tohoto řádku uvede částku sražené daně podle § 6 odst. 4 ZDP, avšak pouze v tom případě, že zahrnul do DP veškeré příjmy z dohod o provedení práce a další příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP, ze kterých byla daň sražena!

Tímto postupem lze již jednou sraženou daň z příjmů uvedených v § 6 odst. 4 ZDP vrátit do hry a zahrnout do DP (spolu s odpovídajícími slevami na dani podle ZDP), pokud má poplatník zájem započíst daň sraženou z těchto příjmů na jeho daň vyplývající z DP (pochopitelně se připouští i možnost vzniku přeplatku na dani).

 NahoruŘádek 87a – Sražená daň podle § 36 odst. 7 zákona

Je-li poplatník nerezident, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island a Lichtenštejnsko), tak na tomto řádku uvede částku sražené daně, která mu byla sražena z příjmů vymezených v ustanovení § 36 odst. 7 ZDP, tj. z příjmů podle § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f) a g) ZDP [body 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i)], avšak pouze v tom případě, že zahrnul do DP veškeré příjmy, ze kterých byla daň sražena!

Daňoví nerezidenti výše uvedených států mohou výše vymezené příjmy, u kterých jim byla sražena v ČR plátcem daň, zahrnout do svého DP (spolu s odpovídajícími daňovými výdaji a slevami na dani podle ZDP) a sraženou daň započíst na jejich celkovou daň v ČR, pokud bude postup podle § 36 odst. 7 ZDP pro ně výhodnější a oni se pro něj rozhodnou (pochopitelně se připouští i možnost vzniku přeplatku na dani).

 NahoruŘádek 88 – Zajištěná daň plátcem podle § 38e zákona

Pokud je poplatník daňovým nerezidentem, uvede na tomto řádku částku, kterou mu plátce daně srazil podle § 38e ZDP na zajištění daně.

 NahoruŘádek 89 – Úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle § 35d zákona (včetně případného doplatku na daňovém bonusu)

Poplatník uvede na tento řádek úhrn měsíčních daňových bonusů, které mu jako zaměstnanci byly zaměstnavatelem vyplaceny za zdaňovací období 2021. Údaje zjistí z řádku 9 "Potvrzení" vystaveného jednotlivými zaměstnavateli. Pokud poplatník podává DP a již mu bylo provedeno roční zúčtování u zaměstnavatele, jedná se v Potvrzení o součet řádku 9 a doplatku na daňovém bonusu z řádku 14.

 NahoruŘádek 90 – Zaplacená daňová povinnost (záloha) podle § 38gb odst. 2 zákona

Poplatník uvede, podává-li daňové přiznání, na tomto řádku výši daně tvořící zálohu na daň daňové povinnosti při insolvenčním řízení podle podmínek uvedených v § 38gb ZDP (daňové přiznání v insolvenčním řízení).

 NahoruŘádek 91 – Zbývá doplatit (ř. 77 – ř. 77a – ř. 84 – ř. 85 – ř. 86 – ř. 87 – ř. 87a – ř. 88 + ř. 89 – ř. 90): (+) zbývá doplatit, (-) zaplaceno více

Poplatník provede výše uvedený výpočet a vypočtenou částku uvede na tento řádek. Kladná částka znamená, že zbývá na dani doplatit vypočtenou částku. Záporná částka znamená, že bylo za zdaňovací období 2021 zaplaceno více. O přeplatek na dani je možné požádat příslušného správce daně formou žádosti, která je součástí DP.

Nezapomenout, že podle § 38b ZDP platí, že daň se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní více než 15 000 Kč. To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.

 NahoruPřílohy daňového přiznání

Součástí DP jsou i přílohy vyznačené v tiskopise DP, přitom poplatník přikládá k DP pouze ty přílohy, které u něj přicházejí v úvahu.

 NahoruŽádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob

Stačí postupovat podle pokynů, které jsou zde srozumitelné.

Podle ustanovení § 38zf ZDP platí, že pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. Tento den je dnem splatnosti daně, tedy i okamžikem pro potenciální možnost vzniku vratitelného přeplatku. Současně platí, že tento "poslední den lhůty" je i rozhodný pro počátek běhu 60denní lhůty, po kterou je správce daně povinen vznik vratitelného přeplatku sledovat a za podmínek daňového řádu vrátit.

 NahoruPříloha č. 1 – Výpočet dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 zákona)

(č. 25 5405/P1 MFin 5405/P1)

Co se rozumí příjmy ze samotné činnosti je stanoveno v § 7 ZDP a je proto třeba si v něm ověřit, zda o takový příjem jde.

V praxi napomůže i "Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů" publikovaný ve Finančním zpravodaji č. 3/2015, kde v této souvislosti je uvedeno, že

"K § 7 ZDP

1. Za příjmy podle tohoto ustanovení se považují příjmy ze samostatné činnosti vykonávané na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu, pokud je ho k výkonu takové samostatné činnosti třeba, a to i tehdy, jestliže toto povolení, registrace nebo souhlas byly vydány v průběhu zdaňovacího období, dále příjmy z nájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně příjmů z prodeje cenných papírů. Za příjmy podle § 7 zákona se považují i příjmy spolupracujících osob (§ 13 zákona), nebo osob zúčastněných na chodu rodinného závodu.

2. Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona se také považují příjmy ze samostatné činnosti ve smyslu § 420 odst. 1 NOZ provozované bez příslušného podnikatelského oprávnění. Pokud je však některá činnost zákonem zcela zakázána (např. obchodování s lidmi, obchod s drogami apod.), nemůže být taková činnost podnikáním ve smyslu § 420 NOZ."

Také je zde k § 7 odst. 1 písm. a) ZDP uvedeno, co se rozumí zemědělskou výrobou včetně lesního a vodního hospodářství.

Pozor na to, že na internetových stránkách Finanční správy ČR je publikována "Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb (UBER)", z níž mimo jiné vyplývá, že poskytování přepravy prostřednictvím mobilní aplikace Uber, vykazuje všechny znaky podnikání podle § 420 NOZ. Pokud je poskytovatelem přepravy fyzická osoba podléhají její příjmy z této činnosti dani z příjmů fyzických osob podle § 7 ZDP!

Také pozor na to, že na internetových stránkách Finanční správy ČR je publikována "Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další)", z níž mimo jiné vyplývá, že pro určení druhu příjmů podle ZDP, tj. zda se v případě konkrétního příjmu jedná o příjem ze samostatné činnosti – ubytovací služby (§ 7 ZDP) nebo příjem z nájmu nemovité věci (§ 9 ZDP), byla zpracována pomůcka, která je zveřejněna na internetu Finanční správy ČR

http://www.etrzby.cz/cs/Ubytovani .

V informaci GFŘ je uvedeno, že zásadní pro posouzení druhu příjmu je charakter a časový úsek poskytovaného "ubytování", tzn., zda je toto poskytováno relativně dlouhodobě za účelem zajištění bytové potřeby nájemce (jeho domácnosti), nebo je poskytováno přechodně, příp. krátkodobě, tj. za účelem rekreace, ubytování studentů, sezonních pracovníků apod.

Dále je třeba hodnotit poskytování služeb ve spojení s ubytováním, když charakteristické pro nájem je, že pronajímatel zajistí po dobu nájmu pouze nezbytné služby, kterými jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

Další služby jako je např. úklid prostor užívaných nájemcem, poskytování lůžkovin, výměna ložního prádla nebo toaletních potřeb institut nájmu obecně nepředpokládá a tyto jsou již nad jeho rámec. Stejně tak případné poskytování stravování (i např. jen snídaně) v souvislosti s ubytováním již znamená, že nelze "ubytování" považovat za pouhý nájem. Na základě těchto případných "doplňkových plnění" lze tedy rovněž usuzovat na charakter poskytovaného "ubytování".

Rozdíl mezi nájmem a…